Některé recenze Ryzenů 5000 upozornily, že procesory v jednojádrové zátěži dosahovaly i vyšších taktů, než jaké jsou uvedeny ve specifikacích produktu. Nejde o chybu monitoringu, nejde o chybné nastavení BIOSu nebo firmwaru procesoru, jde o záměrnou vlastnost.

Kupříkladu Ryzen 9 5950X s uváděným boostem 4,9 GHz je schopný dosahovat taktů přes 5 GHz. Není to tak, že by existovaly horší a lepší kousky, pro všechny platilo papírových 4,9 GHz, ale jen lepší, určené vyvoleným, měly nastavenu vyšší hodnotu. Podle aktuálně dostupných informací se zdá, že každý Ryzen 9 5950X zvládá boost na vyšší než uvedenou hodnotu, ale AMD propaguje pouze 4,9 GHz.

5 GHz nechceme

Proč? Existují dvě vysvětlení. Podle redakce webu Anandtech AMD nechtěla, aby byl Ryzen 5000 spojován s frekvencí 5 GHz. Pokud by články a recenze oslovovaly čtenáře nadpisy popisujícími Ryzen 5000 jako 5 GHz procesor, odvádělo by to pozornost od podstatných architektonických změn, které za výkonem (IPC) Zen 3 stojí a strhávalo pozornost k frekvenci, která z hlediska posunu oproti Zen 2 je spíše podružnou změnou. Pro AMD je klíčové i přesvědčení uživatelů o tom, že frekvence už dávno není to podstatné, co určuje výkon procesoru.

Problémy s boostem u Zen 2

Druhý pohled přinesla redakce webu Hardware Unboxed, která vyjádřila názor, že AMD nechtěla opakovat situaci s Ryzeny 3000. Po jejich vydání měli někteří uživatelé problém s dosažením uváděného boostu, za čímž stálo hned několik důvodů. První spočíval v tom, že některé základní desky neměly implicitně nastavený BIOS podle doporučení AMD a procesor si nemohl sám řídit taktovací frekvence tak, jak by měl (to většinou výrobci opravili novými BIOSy).

Druhý problém spočíval se schedulerem operačního systému Windows. Ten byl kdysi v dřevních dobách prvních dvoujádrových procesorů navržen tak, že kontinuální jednojádrovou zátěž přehazuje mezi jádry procesoru, aby nedocházelo k lokálnímu přehřívání. To je dávno bezpředmětné, neboť dnes nedokáže jedno jádro produkovat odpadní teplo o ~100 wattech (u Zen 3 je to maximálně kolem 20 wattů), takže tento problém neexistuje. Přesto scheduler zátěž přehazuje. AMD, aby na Zen 2 minimalizovala negativní výkonnostní dopady tohoto přehazování, přinutila scheduler, aby přehazoval pouze v rámci jednoho CCX bloku, jedné čtveřice jader. Přestože byl procesor vybaven minimálně dvěma jádry, které zvládaly maximální hodnotu boostu, mohlo dojít k situaci, kdy tato jádra byla ve dvou různých CCX, ve dvou různých čtyřjádrových blocích. Logicky pak docházelo k přehazování mezi jedním z nejrychlejších jader a jedním z jeho sousedících jader ze stejného CCX, které ale nemuselo dosahovat nejvyššího boostu.

Přestože názor redakce Hardware Unboxed může s ohledem na situaci se Zen 2 dávat smysl, u Zen 3 už to tak velký smysl nedává. Výrobci desek jsou poučení (rozhodně nemá smysl nechávat hardwaru rezervy jen pro případ, že některý výrobce nedodrží specifikace nastavení BIOSu) a situace se schedulerem Windows je zčásti obejitá. Zen 3 má osmijádrový blok CCX, takže u šesti- ani osmijádrových modelů k přehazování jednojádrové zátěže mezi CCX bloky nemůže dojít - zátěž je přehazována v rámci jednoho CCX, ve kterém jsou umístěná obě nejrychlejší jádra. Dvanácti- a šestnáctijádrové procesory mají z podstaty tolik jader, že by pro AMD neměl mít problém alespoň v rámci  jednoho z obou osazených čipletu dosahovat maximálního boostu alespoň na dvou jádrech.

Osobně tedy z obou předložených vysvětlení považuji za smysluplnější to od Anandtechu, které je spíše propagačního ražení než technologické. V případě druhého by se spíš dalo uvažovat tak, že AMD pozorovala, že se uživatelům nelíbí, pokud je dosahovaný boost nižší než papírový a usoudila, že opačná situace (papírový boost nižší než reálný) by mohla být zákazníky vnímána opačně, tedy pozitivně.

Boost 4,9 GHz pro Ryzen 9 5950X je tedy cosi oficiálního, co však může být překonáno. Hodnotu 5,025 GHz nastavenou ve firmwaru procesor zvládá, bezpochyby je na ní testovaný, ale její dosažení může být podmíněno dostatečným chlazením a deskou s dostatečně dimenzovanými napájecími obvody (půjde patrně o tzv. XFR boost, který byl u minulých generací právě takto podmíněn). Některá jádra v procesoru mohou mít ještě 25MHz rezervu, takže může být dosaženo až 5,05 GHz.

Pokud tedy nákup nějakého Ryzenu 5000 plánujete a budete jej provozovat na některé z desek generace 500, které většinou mívají výš dimenzované napájecí obvody, pak se nejspíš setkáte s tím, že procesor bude boostovat na mírně vyšší hodnoty, než je uvedeno na obalu. Není to chyba, ale vlastnost.