Tesla v nejbližší době začne zavádět Grok (Beta) do svých vozů. Začne v USA a AI asistentem vybaví pouze vozy s čipem AMD Ryzen. Jakým čipem je automobil vybaven, si lze ověřit v Nastavení > Software > Další informace o vozidle. Modely s čipy Intelu nebudou moci Grok používat. Uživatel bude mít na výběr z několika režimů Groku a více hlasů. Prozatím nebude Grok oprávněn vozu vydávat povely.

Na uživatelský dotaz, zda budou procesory Intelu podporované třeba v budoucnu, odpověděl Grok více-méně negativně:

Pokud se o vozy Tesla zajímáte, nebo máte paměť srovnatelnou s chobotnatými tlustokožci, možná se tomu nebudete divit, neboť Tesla přestala do nových modelů vozů procesory Intel osazovat kolem přelomu roku 2021 / 2022. Ty, které jsou ve stávajících automobilech přítomné, nepatří zrovna k výkvětu moderních technologií. Jenže to ani Ryzeny. Ale postupně. Tesla ve svých vozech z portfolia Intelu využívala výhradně Atomy a to v letech 2017-2022. Nešlo o nic pokročilejšího než Atom A3950 Apollo Lake-I.

Grok - AI Assistant (Shutterstock)

Jenže ani Ryzeny od AMD, které Tesla začala montovat v prosinci 2021, nedisponují ani NPU (AI akcelerátorem), ani podporou AVX-512 či VNNI u procesorových jader, ani FP8 či INT16 na grafických jádrech. GPU však podporuje formát FP16. Stále však jde o hardware násobně rychlejší než jakým disponovaly modely s procesorem Intelu. Na první pohled se sice mohlo zdát, že nejde o propastný rozdíl. Apollo Lake (Intel) i Picasso (AMD) disponují 4 procesorovými jádry a podobným procesem (Intel 14nm, AMD 12nm GlobalFoundries, což je vylepšený 14nm proces Samsungu).

Jenže Picasso podporuje téměř dvojnásobné takty CPU, dále SMT (dvě vlákna na jádro), má násobně výkonnější integrované GPU, ale vlastně i CPU. Podle testů z roku 2021 trvalo spouštění systému a aplikací s Intelem řádově až desítky sekund, zatímco řešení od AMD bylo v průměru 4× rychlejší. Je tedy vysvětlitelné, proč Ryzen (byť starý) na Grok stačí, zatímco Atom Apollo Lake od Intelu nikoli.

Pokud bychom si položili otázku, proč Tesla do svých vozů neosazovala nějaké vhodnější řešení od Intelu, na které by dnes mohl Grok běhat, je odpověď překvapivě jednoduchá. 14nm Core byla natolik energeticky náročná, že se pro mobilní nasazení nehodila. 10nm Cannon Lake vznikl pouze jako dvoujádro bez grafiky (fyzicky přítomná byla, ale všechny kusy vypuštěné na trh ji měly vypnutou, takže asi nefungovala, jak měla) a pro tyto účely nebyl použitelný. Ice Lake (druhá 10nm generace) už fungovala, ale stále na tom byl hůř než zmíněné 12nm APU Picasso od AMD. Tiger Lake (třetí 10nm generace) už by byl výkonnější než 12nm Picasso, ale také žravější a podstatně dražší - notebooky s tímto čtyřjádrem v té době vycházely dráž než notebooky s osmijádrem od AMD, které bylo rychlejší. Lze předpokládat, že cena CPU nebyla příznivá a v kontextu palubního infotainment systému přemrštěná.