Nejdřív trocha mé osobní historie: První počítač s procesorem PowerPC jsem si pořídil někdy na přelomu let 2003/2004. Byl to v té době asi deset let starý PowerMacintosh 7100 s procesorem PowerPC 601 taktovaným na frekvenci 66 MHz, 136 MB RAM (v podobě čtyř 72pinových SIMM modulů a 8 MB paměti na základní desce), 1GB SCSI diskem, CD mechanikou a AV kartou (karta kombinující grafiku s digitizérem analogového videa). V té době byl mým hlavním desktopem počítač s gigahertzovým Athlonem, přesto jsem si Mac oblíbil (a to jak s Mac OS 8.1 tak s MkLinuxem) a během následujících let se proupgradoval přes PowerMac G3, PowerMac G4 až k PowerMacu G5. Ten jsem coby hlavní desktop používal až do konce roku 2017.

Tou dobou byl už výkon i běžného low-end smartphone vyšší než této 200-300 W žeroucí bedny, co mi ale vadilo víc, byl příšerný hluk, který s věkem začalo i přes pravidelnou údržbu produkovat devět ventilátorů chladících dvojici 130nm procesorů PowerPC 970, Radeon 9200 Pro, dva SATA disky a zdroj. Když jsem počítač coby tří až pětiletý kupoval - byl to „refurbished“ kus složený někde v Apple ze dvou kusů vyrobených v rozmezí let 2003 (deska) až 2005 (procesory) - jednalo se opravdu o nejtišší Mac, který jsem do té doby potkal. Když jsem ho odkládal jako třináctiletý do regálu, nedala se už v místnosti s ním poslouchat hudba.

Po roce kombinování PC notebooku a postaršího Mac mini G4 jsem si řekl, že takhle se mi to nelíbí. Moc možností na trhu nebylo - v ceně pracovní stanice Talos II v průměrné konfiguraci u nás lze pořídit nové auto (vím to, zrovna jsem ho tenkrát pořizoval), takže jsem se rozhodl našetřit na levnější Blackbird. V té době vycházela deska s čtyřjádrovým procesorem po započtení všech poplatků zhruba na 42 tisíc korun, to by se do roka mohlo dát a rodina by to ani nemusela na rozpočtu poznat. Během roku 2019 se toho však dost stalo, takže na jaře roku letošního už tenhle set vycházel na skoro 60000 Kč. Chtěl jsem to vzdát a smířit se s tím, že prostě budu používat PC, jako všichni ostatní lidi. Nakonec jsem se ale s výrobcem dohodl, všimli si totiž, že o jejich produktech porůznu nadšeně píšu, takže jsem dostal cenu o chlup lepší a za těch šedesát tisíc jsem si v květnu objednal Blackbirda s osmijádrem.

Do věci ovšem vstoupila pandemie. Napoprvé vrátila americká pošta balík po měsíci s tím, že do EU neletělo ani jedno letadlo, kam by se vešel. Několik dnů se po dohodě počkalo a pak to Raptor CS zkusil podruhé. To už se přepravce opravdu snažil a když bylo v  letadle letícím zhruba po směru místo, balík tam dal. Ten tak šel do ČR šest týdnů a jak jsem tak sledoval tracking, měl jsem opravdu obavy, v kolika kusech dorazí:

June 30, 2020 Pre-Shipment Info Sent to USPS, USPS Awaiting Item
July 1, 2020, 4:37 pm USPS in possession of item ROCKFORD, IL 61125
July 1, 2020, 5:07 pm Departed Post Office ROCKFORD, IL 61125
July 8, 2020, 1:08 am Arrived at USPS Regional Facility WILMINGTON DE DISTRIB. CENTER
July 8, 2020, 11:56 am Departed USPS Regional Facility WILMINGTON DE DISTRIB. CENTER
July 8, 2020, 8:48 pm Arrived at USPS Regional Facility PHIL. PA NET. DISTRIB. CENTER
July 9, 2020 In Transit to Next Facility
July 9, 2020, 2:15 pm Customs Clearance ISC NEW YORK NY(USPS)
July 20, 2020, 2:54 pm Arrived at Regional Facility JAMAICA NY INT. DISTRIBUTION CENTER
July 20, 2020, 3:06 pm Processed Through Regional Facility JAMAICA NY INT. DIST. CENTER
July 22, 2020, 6:55 pm Arrived NEW YORK, UNITED STATES
July 23, 2020, 8:45 am Departed NEW YORK, UNITED STATES
July 26, 2020, 4:56 am Departed PRAGUE, CZECH REPUBLIC
July 31, 2020, 5:55 pm Departed BELGRADE, SERBIA
July 31, 2020, 9:30 pm Departed PRAGUE, CZECH REPUBLIC
August 3, 2020, 1:41 pm Processed Through Facility CZECH REPUBLIC
August 3, 2020, 1:48 pm Customs Clearance CZECH REPUBLIC
August 6, 2020, 8:45 am  Held in Customs  PRAHA 120, CZECH REPUBLIC

Nakonec byl balík vcelku intaktní a já se po pořízení zdroje a jednoho 32GB paměťového modulu mohl pustil do skládání. Z důvodů minimalizace dalších nákladů jsem se rozhodl, že právě RAM a PSU budou prozatím jediné nové komponenty, které Blackbirdu pořídím. Zbytek budou pozůstatky z různých předchozích strojů, holt to tak chvíli musíme vydržet.

Zdroj jsem vybíral celkem dlouho, doposud to u všech mých počítačů byla nejvíce ošizená komponenta - prostě se vzalo cokoliv, co někde bylo na skladě a nikdy zatím nebyl problém. Tady je ale CPU s TDP 160W (a je to skutečně maximální TDP, které není nikdy překročeno, tohle není Intel) a kdyby zdroj s deskou cokoliv provedl, těžko pak litovat ušetřených pár stovek. Seasonic Focus GX-650 Gold je asi trochu předimenzovaná volba, nicméně líbila se mi možnost běhu bez ventilátoru, dokud spotřeba nepřekročí jistou hranici - za běžného provozu jsem opravdu bohatě pod ní a to ticho je skvělé. U pamětí na výběr příliš nebylo: DDR4 v ECC reg. variantě jsem nakonec vzal od Crucialu, protože jsem je na Raptor Wiki našel jako testované a 32 GB mi zatím asi postačí - až stačit nebude, je tu druhý slot.

Zbytek už byly šuplíkovky: nVidia GeForce 210, staré SSD OCZ Agility4 s „ježkovskou“ kapacitou 64 GB, patnáct let stará, černá a opravdu masivní skříň, SATA DVD vypalovačka koupená před časem ve výprodeji za 49 korun a na závěr PCIe SCSI řadič LSI 20320IE s DDS/DAT4 mechanikou, na kterou občas sypu zálohy.

Montáž počítače byla tak trochu jiná, než jsem zvyklý z občasných skládaček počítačů pro členy bližší i vzdálenější rodiny. Všechno je tam nějak větší, než u normálních desktopových strojů a všechno to připomíná servery. Na malé microATX desce je to skoro až legrační. 3U chladič, který je u osmijádra nezbytností, velikostí o zhruba třetinu překonává největší procesorový chladič, který jsem kdy viděl a který jsem si kvůli jeho rozměrům nechal jako těžítko - chladič pro Pentium 4 Prescott v EE verzi. K desce se šroubuje a v dostupných návodech je několikrát zdůrazněno, že se absolutně nemá používat jakákoliv teplovodivá pasta.

Všechno naběhlo na první dobrou a byl čas provést základní konfiguraci. Ze serverového a workstation prostředí je i BMC, které má na starosti system management. Je to ARM11 SoC, které se aktivuje hned po zapojení počítače do zásuvky, poslouchá na jednom z ethernet portů (webové rozhraní) nebo na interním sériovém portu (terminál), běží na něm samostatný linuxový systém a ještě než počítač poprvé zapnete, můžete si tam ověřit jeho stav, nastavit vše od hodin po bootovací zařízení. Když už jsem tedy měl na stole POWER9, ARM11, rozhodl jsem se ještě zapojit MIPS a veškerou konfiguraci provedl z SGI O2.

Co se operačního systému týká, byl jsem dlouho na vážkách: Mezi linuxovými distribucemi mám nejradši Slackware, ale jeho neoficiální POWER port je teprve na začátku, realizuje ho jeden jediný nadšenec a když někde něco nefunguje, jste v tom sami. Proto jsem sáhl po Void Linuxu, který má sice také v ppc/ppc64be/ppc64le verzi jednoho hlavního vývojáře, ale ten vývojář mluví česky a systém už mu chvíli bez potíží šlape. I když by počítač utáhl všechny modernosti, které nabízejí soudobé verze KDE a GNOME, neutáhl by je můj mozek, pročež jsem sáhl tam, kam sahám, chci-li použít klikací prostředí  a nainstaloval Xfce.

Za dva měsíce používání jsem zaznamenal jediný problém: SATA řadič nemá rád, když se na něj připojují k SATA-III diskům i starší SATA-I mechaniky. Obecně se to ví, já to nevěděl. Vypalovačku jsem tedy přes redukci přehodil na USB a je klid, beztak ji používám jednou za uherský rok.

Často jsem byl strašen tím, že na POWER9 nebude použitelný browser, protože JITovaný JavaScript má pouze Chromium, které není zrovna mé oblíbené.  Firefox ho narozdíl od  x86/x64 a ARM/AARCH64 nemá  a skripty v něm pravděpodobně vytěžují procesor více, než by tomu bylo na mainstramových architekturách, leč řečeno slovy klasika „zdroje tu jsou“ - je k dispozici 32 hardwarových vláken, takže když jich pár vezme JS, pořád je jich k dispozici dost. A když potřebuju aby to opravdu odsýpalo, přemůžu se a pustím Chromium - vzhledem k aktuální práci z domova jsem už v něm měl najednou spuštěné dvě Citrixové session, MS Teams a ještě sdílel obrazovku přes Jitsi Meet - maličký ukazatel zatížení procesoru v horní liště pořád nebyl ani vidět.

Také jsem si zkusil přeložit Hangover - nástroj, který pomocí kombinace QEMU a WINE umožňuje pouštět programy pro Windows nejen na Linuxu, ale i na ne-x86/x64 architekturách. Aktuálně podporuje ARM/AARCH64 a právě POWER. Překlad trval několik hodin, výsledkem je šestigigabajtový bumbrlíček a nakonec to tak nějak i funguje. Třeba můj oblíbený IrfanView, který tu a tam používám snad čtvrt století, šlape úplně bez jakýchkoliv problémů.

Veškerá  běžná práce je tak rychlá, jak jsem ji ještě nikdy na žádném svém hardware neměl. To jistě není známka toho, že by BB byl extrémně rychlým počítačem, ale spíš toho, že já jsem extrémně přibrzděný jedinec. A koneckonců vždy je nejdůležitější subjektivní spokojenost, to ostatní jsou jen čísla na papíře/displeji.

V nejbližší době se chystám pořídit do Blackbirdu alespoň terabajtový nVME disk s rámečkem, při čemž se ovšem budu muset rozloučit se SCSI řadičem. Nebudu tak potřebovat zbytečně velkou bednu a v dalším kroku asi pořídím něco více microATX, jen se tam musí vejít ten procesorový chladič. Chci věřit, že nám to pak spolu vydrží alespoň tak dlouho, jako mi to vydrželo s PowerMacem G5. Občas se tu o nás asi dočtete...