Stroj času bohužel nemáme, jinak by tento článek vyšel už před pěti lety a vy byste se mohli rozhodnout, zda si ho pořídíte, nebo ne. Mě vlastně k jeho sepsání inspiroval Davidův blogový zápisek, kde se zabýval myšlenkou, čím nahradit dosluhující platformu.

• Čekání na Intel, nebo AMD? (10. 11. 2017)

Proletěl jsem diskuzi a napadlo mě, že k tomu taky něco řeknu. Protože se to ale nějak natáhlo, rozhodl jsem se, že výjimečně použiju formu blogu. A že to, o čem bude řeč, je právě zmíněný notebook. Začetl jsem se tedy do své recenze, abych si připomněl, co jsem to vlastně napsal a co jsem po notebooku chtěl, když jsem ho vybíral. S odstupem času mohu říci (a důkazem je toho už samotná existence tohoto zápisku), že jsem nevybral špatně, byť ne všechno, co jsem tenkrát popisoval z hlediska potřeb, dnes platí.

• Čtvrtletí s vylepšeným notebookem Fujitsu Lifebook N532: 17″ FullHD, 4jádro Ivy Bridge, Win8Pro a zbytečná GeForce (21. 3. 2013)

Do oné letité recenze se samozřejmě můžete začíst také, ale já hlavní body vypíchnu zde, abyste to nemuseli louskat celé (byť se to, musím i po těch letech sebekriticky uznat, nečte špatně ;-). Minimálně si připomeňte hlavní parametry:

• FullHD 17″ displej (s jedním vadným pixelem)
• CPU: Intel Core i7-3610QM (Ivy Bridge čtyřjádro/osmivlákno na 2,3 - 3,3 GHz
  s integrovanou grafikou Intel HD Graphics 4000
• GPU: přidaná GeForce GT 620M, přepínatelná přes Nvidia Optimus
• HDD: původní 750GB odsunut na druhé místo,
  primár hraje SSD Kingston HyperX 3K 240GB
• RAM: upgradováno na 2×8 GiB (víc nejde)
• Wi-Fi: 2,4GHz + 5 GHz - Intel Centrino Advanced-N 6205 (300Mbps 802.11a/g/n)
• Blu-ray vypalovačka, čtečka karet, 3× USB 3.0, 1× combo USB 2.0 + eSATA
• baterie s udávanou výdrží „až 7 hodin“

Jak mé nároky splňuje Fujitsu LifeBook N532?

Tenhle nadpis je i v odkazované recenzi, dnes to ale bude s odstupem času. Takže:

FullHD 17″ displej

Do předposledního pixelu splňuje to, co jsem od něj očekával. Poslední pixel, jak jste si jistě přečetli, byl a stále je vadný, naštěstí se to nikam nerozšířilo. 17 palců ve FullHD je tak nějak akorát na to, aby se na to FullHD dalo ještě koukat, myslím co se textu ve Windows se standardním nastavením velikosti písma týče („měřítko 100 %“). Nemám k tomu žádnou výtku a musím znovu vyzdvihnout ne úplně běžnou neblikavost podsvícení. Mám ho drtivou většinu času nastaveno na minimum, zvyšuji jen v případě aktuální potřeby, poté opět snižuji na minimum.

CPU: Intel Core i7-3610QM

Čtyřjádro / osmivlákno bylo dostačující už tehdy a je stále s velkou rezervou dostačující i teď. Tady si myslím, že jsem trefil procesor, který morálně přežije celý notebook a ještě ho možná po rozpadnutí se všech pantů a plastů za nějaký ten šušňák prodám. Nebo využiju jinak. Důvod k upgradu jsem v tomto případě ještě neviděl. Ne v notebooku. On je to slušný procesor i na desktop, natož na notebook. Prostě overkill, kterého nelituju.

Integrovanou grafiku nemá smysl hodnotit - co umí, to umí dobře a co neumí, to v tomhle notebooku ničím nenahradím. Tedy s drobnou výjimkou:

GPU: GeForce GT 620M (Fermi)

Nikdy by mě nenapadlo, že se ta GeForcka bude hodit. Zpočátku jsem ji považoval za pouhý „zlevňovač“ notebooku, neboť se varianty bez přidané grafiky typicky pohybovaly cenově výš. Nakonec se mi ještě hodila, protože se na tom např. dá v pohodě hrát má oblíbená série Portal. To by HD Graphics 4000 v Ivy Bridge nedala. Ne v tom nastavení a v té plynulosti, jak to hraju na FullHD monitoru tohoto notebooku. Vše se v klidu uchladí a nic neblbne, nepeče se pečeně a ani větrák nekřičí zděšeně. Ano, funí, ale není to nic, co by se nedalo snést, prostě jen víte, že vám pracuje přídavná grafika.

Od té doby se řešení s přídavnou grafikou nevyhýbám, ale musí to být kombinace Intel + Nvidia. Mé vlastní zkušenosti jsou takové, že tahle kombinace je se strany zejména Nvidie vyladěná a funguje tak, jak má, žádné problémy to nedělá, no, dobrá, možná se někdy stane, že se grafika nevypne, ale to už jsem popisoval v původní recenzi. Naproti tomu kombinace Intel + Radeon má pořád nějaké mouchy. Ano, měl jsem notebook (vlastně ještě ho mám), kde jsou tyhle dvě grafiky pohromadě a přepíná se to obdobně jako Intel + Nvidia, dokonce to kolikrát i funguje a nepadá, ale za prvé - a to mě štve asi nejvíc - je tato kombinace zpravidla podporována výhradně výrobcem notebooku, což znamená, že si prostě nemůžete stáhnout od Intelu driver pro jeho grafiku, od AMD driver pro její grafiku, nainstalovat a tradá. Takhle to funguje u Intel+Nvidia a máte tak jistotu, že máte možnost kdykoli, jak vyjdou nejnovější drivery, tyto stáhnout, nainstalovat a jede se. Pohoda dřez. To u kombinace Intel+AMD Radeon neplatí. V takové situaci vůbec nefunguje přepínání grafik, musíte jít pro ovladač k výrobci notebooku a ten bývá zpravidla zastaralý a neudržovaný.

Kombinaci AMD CPU s integrovanou grafikou + AMD diskrétní jsem nezkoušel, protože smysluplných produktů s tímto řešením za rozumnou cenu je na trhu pomikru. Vlastně jsem ještě na takové nenarazil.

SSD + HDD

Jedním z překvapení tohoto notebooku pro mě byla možnost osadit druhý HDD. Protože jsem dopředu počítal s tím, že HDD nahradím SSDčkem, naskytla se výborná příležitost dát do druhé pozice právě původní HDD.

Tato „fíčura“ se ukázala být velice šikovnou a dodnes to tak je. Původní HDD zatím nevykazuje žádné problémy, ani náznaky problémů, takže buďto jsem si vylosoval docela dobrý disk (mezitím odešla fůra disků v noteboocích i desktopech mých známých), nebo se významně projevilo to, že právě pevný disk si z velké části válí šunky a drtivou většinu práce za něj udělá SSD. Anebo obojí. Těžko říct.

SSD má momentálně „nalítáno“ 3,6 tera, a to v obou směrech. Životnost reportovaná skrze S.M.A.R.T. funkce zatím stále udává 100 %, takže jestli nezabere „by design nekvalitní europájka“, tak to SSDčko přežije i moje vnoučata.

Bez zajímavosti není, že obě úložišťata mají přibližně stejný počet naběhaných hodin, avšak disk má výrazně více zapnutí. Domnívám se, že to je dáno tím, že disk se často uspává a tedy i často probouzí, zatímco u SSD se to tak asi nebere. Kdybych to bral podle SSD, vychází to během těch zhruba pěti let v průměru přibližně na 1,1 zapnutí denně. U HDD pak 2,3 zapnutí denně, což by mé domněnce docela odpovídalo.

16 GiB RAM

Operační paměť narvaná po okraj je taky něco, čeho nelituju. V podstatě se dá říct, že jsem nedostatkem RAM netrpěl, nikdy. Nevybavuji si jedinou situaci. Na notebooku provozuji také příležitostně několik virtuálek, většinou ale tak jednu naráz, takže i tady je RAMky s rezervou dost. Dokážu si představit, že s 8 GiB RAM bych mohl v případě běhu nějaké té virtuálky narazit na limity, ale s 16 GiB se to skutečně nemá šanci stát. Ne při mém využití. Zkrátka RAMku brát, vždy a hodně. Zrovna tohle je komponenta, na které podle mě nemá moc smysl šetřit. Díky ní, SSDčku a procesoru ten notebook prakticky nezestárl.

Wi-Fi 2,4 + 5 GHz

Mno, tak Wi-Fi je asi nejslabším článkem celého notebooku. Jedu téměř výhradně na Wi-Fi, takže rychlosti není nikdy dost, po síti mi to běžně běhá kolem 5 MB/s bez ohledu na to, jestli jedu přes 2,4 GHz, nebo 5 GHz. Zkušenosti jsou takové, že na 5GHz se dá docílit vyšší rychlosti, ale zase je to hajsavější na signál, takže se to v místě běžného využití víceméně vyrovná tomu 2,4GHz spojení.

Na druhou stranu co se stability spoje týče, nemohu si stěžovat. Wi-Fi vůbec nevypadává, drží jak židovská víra a i rychlost je v podstatě konstantní. Rozhodně bych se nezlobil za něco svižnějšího. Protějškem je v drtivé většině případů (domácí využití) TP-Link N750 neboli TL-WDR4300 V1, v posledních letech s OpenWRT firmwarem.

Blu-ray vypalovačka

Tady bych se klidně spokojil s něčím ne tak šikovným, protože pokud si dobře vybavuji, za celý život notebooku jsem na tom osobně nevypálil jediné Blu-ray médium, tedy vlastně asi ani nepřečetl (možná jsem to jednou zkoušel, jestli to jako jede, ale to je tak všechno). CDček a DVDček se pár vypálilo, ale imho nejde o nic, co by nezvládla externí mechanika živená výhradně přes USB.

USB porty

V recenzi jsem si stěžoval na USB porty v tom smyslu, že USB 2.0 je jen jeden a navíc kombinovaný s eSATA, takže jsem se obával, že mi bude líto ho ucpat přijímačem bezdrátové myši.

Kdepak, není mi to líto. eSATA jsem snad nikdy nepoužil (neboť eSATA je samo o sobě pitomost, když to by design neobsahuje napájení), takže v klidu to ucpávám přijímačem od myši. USB 3.0 porty jsem ale překvapivě použil velmi zřídka, tedy zejména jako USB 3.0 porty. Obvykle jsem měl potřebu do toho strčit něco pomalejšího.

Čert to vem, prostě jsou to USB porty. Už jsem se dokonce v klidu smířil s tím, že na novějších platformách jsou všechny USB porty de facto „trojkové“.

Čtečka paměťových karet

Jakkoli se jedná o komponentu, kterou využívám velice zřídka, možná jen o málo víc než optickou mechaniku, tak jsem rád, že tam zrovna tohle je. Místo to fakticky nezabírá (na rozdíl právě od vypalovačky) a sem tam to přijde vhod při výměně pořízených snímků při návštěvě známých a tak. S vypalovačkou jsem tohle nikdy neřešil, protože vlastně už ani známí nevypalují. To médium je morálně mrtvé, archaická záležitost. Sice stále ještě relativně dost využitelné, ale fakticky muzeální.

Baterie a výdrž

To nejtragikomičtější na závěr: Baterie nikdy neměla „až 7 hodin“ výdrže a s tím, jak je notebook fakticky „desktop replacement“ a tedy neustále zapojený do proudu, tak si baterie řekla, že tady taky nemusí být … a poměrně rychle odešla. V současné době je to tak, že notebook udrží v chodu pár minut bez ohledu na to, co se objevuje za údaje v systému. Např. vidíte, že zbývá 60 % a najednou je tma. Zapnete - a systém bootuje od začátku a baterie hlásí, že je zcela vybitá a nabíjí se. Je to tedy takové to „potřebuju mít stále zapnuto, ale potřebuju notebook přenést do jiné místnosti“ - takže pokud neběží nic náročnějšího, tak ten přenos do jiné místnosti to v klidu ustojí.

Vzhledem k ceně nové baterie na to házím hemra. Novou kupovat nebudu. Abych ji taky zhuntoval jako tuto? Děkuji nechci.

Tohle má jako jednu z mála (vlastně asi jedinou) věcí tenhle notebook skutečně nedořešenou. Baterii zkrátka týrá. Ono není dobré ani baterii vzít a dát ji do skříně, že se jako nepoužívá. Viděl jsem u jiných značek (HP ?) jakýsi režim udržování baterie, který ji drží ani ne zcela nabitou, ani ne zcela vybitou, ale něco mezi tím (tak 50 až 60 % hrubým odhadem, přesně si nevybavuji), což té baterii skutečně výrazně prodlužuje životnost. V práci mám notebook, který je také trvale zapnutý, vlastně téměř 24×7, a baterie, jak jsem se nedávno přesvědčil, vydrží pořád několik hodin, když třeba vypadne proud (což se překvapivě i v práci stává ;-). O tom si můj Lifebook N532 může nechat jen zdát.

Klávesnice

Klávesnice notebooku v době, kdy byl nový

Ta sice nebyla ve výčtu, ale zmínit ji musím, protože mě mile překvapila. Nadatloval jsem toho na ní nemálo, vlastně i celý tenhle článek na ní vznikl, a jak jsem se obával, že popisky brzy slezou, tak nic takového se překvapivě nekoná. Mnohé klávesky mají vyhlazený povrch oproti původnímu decentně zvrásněnému, ale písmenka jsou stále na svém místě v původním jasu. To jsem, přiznám se, vůbec nečekal a mile mě to překvapilo.

Klávesnice notebooku po pěti letech (rok 2017)

A operační systém?

Ten jsem nezmínil, ale nedá mi to, musím se přiznat: zůstal jsem u Windows 8.1 a dokonce to považuju za momentálně asi nejlepší operační systém od Microsoftu.

Důvodů je několik:

1. Windows 7 - přiznejme si to - už pomálu odchází do důchodu. Nejsou špatné, ale „osmjedničky“ jsou lepší - aspoň pro mě. Metroidní nabídka start je věc zvyku, pro mě taková jako druhá plocha, přehlednější, kde se ikonky svévolně nestěhují (myslím při změnách rozlišení a jiných specifických situacích) a především si to s tímhle notebookem rozumí o trochu víc.
2. Windows 10 jsou …jak to říci kulantně … prostě mě štvou čím dál tím víc. Jde o systém, který já osobně považuju za „nestabilní“ - svým způsobem. Ne že by padal, ale jako opravdu mě nebaví, že každý půlrok vyjde nová verze a v každé té nové verzi je pár věcí jinak. To je zkrátka model podpory „Windows jako služba“ a ten mi tedy opravdu nevyhovuje. K tomu bohužel používám jednu takovou VPNku pro práci (Checkpoint Endpoint Security VPN), která má bohužel tu blbou vlastnost, že každou novou verzi Windows musí explicitně podporovat, jinak nefunguje. Takže pro mě jsou desítky no-go. Třeba v době, až bude osm-jedničkám končit veškerá podpora, dostane Microsoft rozum a konečně udělá nějaký stabilní systém. Nojo, jsem naivka, já vím. V mém věku už bych mohl dostat rozum já ;-).
   Ano, vím, existují LTSB verze Windows 10, mám je vyzkoušené, jsou úplně skvělé, protože v nich od základu nejsou všechny ty nesmysly a neupgradují se samovolně jako klasické domácí Windowsy, vlastně je to reálně nejlepší OS od Microsoftu, ale bohužel to není na doma, je potřeba tak trochu jiná licence.
3. Z toho důvodu setrvávám u Windows 8.1, protože je to prostě prověřený a stabilní OS, kde se nemusím bát, že mi nějaká aktualizace zpřeháže ovládání nebo přidá nové krásné aplikace a funkce, které nechci.
   Pro zajímavost: hlavní fáze podpory skončí relativně brzy, už začátkem příštího roku (9. ledna 2018), bezpečnostní aktualizace pak budou vycházet ještě pět let poté.

Obecná odolnost

Notebook jsem měl párkrát rozebraný, především kvůli nutnosti nalakovat šílené modré LEDky tak, aby nebily tolik do očí, a pak za účelem čištění chlazení. Jak jsem tak časem zjistil, vůbec není marné vybírat notebook i podle toho, jak dobrý je přístup k chlazení za účelem jeho vyčištění. Ono se to stejně vždycky zanese a vyčištění jen tak nějakým fouknutím zvenčí je téměř vždy k ničemu, musí se to rozebrat, chlazení vyndat, důkladně vypucovat a vrátit. A to obvykle potřebujete rozebrat notebook.

Typický svinčík v chlazení notebooku

U mě se to už párkrát stalo a zatím musím říci, že plasty nekřupou, drží, možná je tam někde nějaká jedna prasklinka, která nemá na funkci a pevnost vliv. Panty a obecně celkové držení displeje zatím úplně v pohodě, a to se používají fakt hodně (notebook vypínám, tedy přesněji řečeno uspávám tím, že zmáčknu power tlačítko, a zaklapnu víko, protože při otevření se notebook rovnou probouzí, takže s ohledem na frekvenci vypínání zhruba jednou denně to už pár cyklů zavřít-otevřít za sebou má).

Jinak se snažím notebooku moc neubližovat, takže se ještě nekonalo žádné upadnutí na zem, polití klávesnice nebo jiné podobné nehody. Obavu mám trošku z napájecího konektoru, kde už několik let každým dnem očekávám, že někdo zakopne za kabel válící se na zemi a vyškubne to s notebooku s vylomením konektoru, zatím se tak (ťuk ťuk) nestalo.

Závěrem…

…bych chtěl říci, že jsem nabyl dojmu, že jsem vůbec, ale opravdu vůbec nevybral špatně, pročež mohu s klidným svědomím prohlásit, že mě zatím vůbec netrápí, do čeho upgradovat, protože prostě není důvod. Tenhle notebook podle mě ještě minimálně pět let pojede, pokud se v něm nepřihlásí nějaké kurvítko (a to bych řekl, že už by se přihlásilo) a vůbec bych se nedivil, kdyby ještě za 10 let hrál roli mého hlavního počítače.

Tak, a zítra do něj určitě uhodí blesk… ;-).