Pamětníci pamatují doby, kdy operační systémy uměli tvořit doslova jednotlivci. Třeba takový Gary Kildall je dobrým příkladem, nebo lidé jako Steve Wozniak. V dobách operačních systémů „počítačového starověku“ to ještě šlo. Poté přišel „středověk“ a rodily se první linuxové distribuce. Zde jako prazvláštní úkaz můžeme jmenovat stále existující Slackware Linux. Jenže i na něm je vidět, že Patricku Volkerdingovi ta současná komplexnost už přerůstá přes hlavu. Navíc i o něm můžeme říci totéž, co třeba o Gäelu Duvalovi před 15 lety, a sice že svoji linuxovou distribuci netvoří kompletně sám, ale vlastně slepuje z hromady projektů tvořených spoustou jiných lidí.

Komplexnost linuxových distribucí se stala v tomto století obrovskou. Lze nejspíš téměř s jistotu předpokládat, že ani Patrick Volkerding ani nikdo jiný nerozumí do detailu všem jemným nuancím v obrovském megalomanském projektu jádra zvaného Linux, obrovském megalomanském projektu GCC či prazvláštním úkazu jménem systemd (no, tady možná ten Lennart …).

Však ono i to lepení cizích kousků dohromady do podoby linuxové distribuce už není tak snadné, jako kdysi. V dobách Ubuntu 5.04 to bylo celkem snadné. V dobách Ubuntu 17.04 to snadné není a nebude ani omylem. Zářným důkazem budiž Slackware, jehož tempo nových verzí poněkud zvolnilo a mezi aktuální 14.2 a 14.1 najdeme téměř tříletou mezeru, zatímco v dobách před 20 lety zvládal Patrick vydávat i 3 verze ročně.

Mageia, za kterou stojí banda odpadlíků z firmy Mandriva, se potácí v problémech už pár let. Zatímco verze 1 a 2 ještě šly, trojka už z mého hlediska trochu drhla v kvalitě a napravila to částečně až čtyřka. Jenže po ní naplánovaná Mageia 5 se natolik odkládala, až muselo přijít dočasné vydání 4.1 a s verzí 6 je to stejné, máme tu aktuálně dočasné vyání 5.1 a šestka je stále v nedohlednu (byť tentokrát je prý na vině i havárie na buildovacím systému). Obecně se tak ukazuje, že mnohé distribuce jedou na doraz a jejich autorům po letech dochází dech se stále větším molochem jménem GNU/Linux. Vzpomeňme třeba Mythbuntu.

Zkrátka a dobře, Linux je dnes možná až příliš složitý na to, aby v něm mohli k evoluci distribucí přispívat i malí hráči s neotřelým pohledem na věc. Je rok 2017 a Linux je v zajetí velkých korporací jako Red Hat, IBM, Intel a mnoha dalších, které masivně přispívají do něj i do souvisejících projektů, nic za to nechtějí, ale svým způsobem tak mění směr evoluce, kterým se tento (kdysi) úžasný systém ubírá.