Logicky se tak řadí do skupiny produktů pro audiofily, netopýry a podobně postižené jedince, kteří neváhají utratit několik tisíc za metr propojovacích kabelů a jejich zesilovač stál víc než jejich automobil. Je to sorta lidí podobná až shodná s tou, na níž Sony zacílila svůj nejnovější hi-endový Walkman NW-ZX2 za 32 tisíc Kč.

Paměťová karta přijde na trh příští měsíc v Japonsku. Prý byla od základu vytvořena s ohledem na zvukovou kvalitu a při čtení dat produkuje méně elektrického šumu. Jak již naznačuje označení SR-64HXA, jde o 64GB microSDXC kartičku, její cena je 160 dolarů - v Japonsku, takže přepočteně na české podmínky to spíš bude něco jako 5 500 Kč+. Běžná 64GB microSDXC karta se dá koupit kolem 750 Kč. Takže obrovský cenový rozdíl jde opravdu na bedra vaší důvery v tvrzení, že to menší rušení z karty se nějak pozitivně projeví na analogových obvodech vašeho (mobilního) přehrávače.

Protože si přiznejme to podstatné: i kdyby ta karta rušila pouze 1 % běžné míry rušení z microSDXC kartiček, tak standard je po elektrické stránce nastaven tak, že to nic nemění na digitálních datech putujících po sběrnicích. Tohle je dle mého názoru ještě víc na vodě stojící „příplatek za cosi“ než rozdíl mezi propojovacím kabely za 100 dolarů / za 1000 dolarů.

Podle zdroje ani sama Sony neví, jestli to lidi budou kupovat. Ale v rámci kategorie snob-end by to byl skvělý doplněk právě pro onen Walkman (který má ale stínění uvnitř řešeno jistě nadstandardně, takže … no, radši v tom už nebudu šťourat). Pak se budete moci ponořit kompletně do své úžasně čisté hudby, že třeba ani neuslyšíte to auto či tramvaj, co na vás troubí. Morbidní? Ano, ale současně odpovídající realitě.

Audiofilská kategorie produktů má samozřejmě svůj smysl. Stejně jako jsou lidé, kteří mají za koníčka automobil(y) (a utrácejí desítky tisíc za vylepšování svého přibližovadla), či fotografii (a utrácejí desítky tisíc za foto výbavu či foto materiály), mám plné pochopení pro ty, kteří investují i desítky tisíc do zvukového řetězce, aby získali tu nejvyšší možnou kvalitu reprodukce - včetně toho, že raději shání třeba vinyly pro svůj gramofon a elektronkový zesilovač, než aby se pídili po obyčejných CD či digitálně distribuované hudbě. Marně ale přemýšlím, kdo z těch více než 7 miliard lidí na planetě, bude schopen skutečně slyšet tu méně elektricky rušenou hudbu přehrávanou z této paměťové karty.