Alespoň to vyplývá z článku kolegů z FlatPanelsHD, kteří na CESu byli přítomni. Bezbrýlové 3D zde prezentovali někteří výrobci, kupříkladu byla k vidění technologie Stream TV a také 8k televizor na stánku Samsungu.

Technologii Stream TV si již licencovaly někteří výrobci. Žádné velké značky, jde převážně o čínské firmy, které nám nic neřeknou. Ale hodnocení jejich technologie je takové, že na firemním stánku se prakticky nikdo nezastavil na delší dobu a lidé to po chvíli sledování hodnotili slovy, že mají z obrazu závrať. Ať již máte závrať rádi, či nikoli, televizory se StreamTV 3D budou dostupné později v tomto roce. Na českém trhu pravděpodobně ne.

Dalším kdo prezentoval vývoj bezbrýlového 3D, byl Samsung. Jeho prezentace běžela na obrovské 110palcové 8k televizi. Dojem byl opět podobný: závratě a k tomu viditelný stuttering ve spodních rozích obrazovky. Jediný světlý bod na téhle 8k krásce s úhlopříčkou 280 centimetrů prý bylo, když Samsung vypnul to 3D a bylo možné sledovat 2D záznam v 8k. To prý stálo opravdu za to, přičemž prostorový dojem na té velké úhlopříčce byl z 2D obrazu ještě větší než ve 3D režimu.

Nejhorší prezentaci bezbrýlového 3D měl podle všeho Changhong.

Osobně si myslím, že podobně jako brýlové 3D, které vás nutí mít na nose tu divnou plastovou věc, je i bezbrýlové 3D slepá větev vývoje. Bezbrýlové 3D vás svoji technickou povahou doslova nutí dívat se určitým způsobem a pokud se na obrazovku díváte (a je jedno jestli na malém mobilu typu HTC EVO 3D, nebo obrovské TV), vaše oči jsou násilně nuceny do věcí, které se jim nelíbí. Mozek se s tím neumí poprat a tak přichází pocit závratě, případně nevolnosti a u mnoha lidí, podobně jako u brýlového 3D, výrazně rychlá únava očí a bolest hlavy. Zkrátka stejně jako na CESu 2014.

Přitom film umí vyjádřit prostor jinými prostředky než je násilně vnucené 3D. Ano, jsou čestné výjimky, které dokáží skutečné 3D prezentovat tak, že se tomu žádná práce kameramana ve 2D nevyrovná (Avatar), ale obecně stačí kvalitně provedený zvuk, velké plátno zabírající většinu zorného pole diváka (70mm projekce, CineRama či IMAX apod.) a vtažení do prostoru je hotovo. Jenže nesmíte to (obrovskou TV a 5.1/7.1 zvuk) mít doma v provozu 365 dní v roce. Pak vám to zevšední. Největší dojem z filmu si odnesete pouze v případě, že jej uvidíte na systému, který je řádově lepší než vaše běžná domácí výbava. A je jedno jestli to bylo před 20 lety VHS × 35mm projekce, nebo DVD × 35mm projekce, nebo nyní Blu-ray × 4k/IMAX projekce. Jakmile byste měli dvoumetrovou 4k TV a dostupné 4k vysílání doma, váš zážitek ze 4k v běžném multiplexu bude po čase nižší.

Klíčová pro podání prostoru je práce kameramana a záměr režiséra. Ať už jde o eposy Davida Leana (Most přes řeku Kwai, Doktor Živago, Lawrence z Arábie nebo Ryanova dcera), báječné až skoro dokumentární záběry Terrence Mallicka (Nebeské dny, Nový svět) či cokoli dalšího, platí to vždy.