Adamantine Cache nebyla jen nějakým drbem, Intel ji výslovně zmínil v jednom ze svých patentů. Tzv. LLC (Last Level Cache) neboli SLC (System Level Cache) by byla společná všem klientům SoC, tedy procesorovým jádrům, integrované grafice i dalším obvodům jako třeba NPU (AI akcelerátor).

Základním faktem nicméně zůstává, že cache nevytváří výkon, pouze snižuje limitaci ze strany paměťového rozhraní, pokud je výkon čipu paměťovým rozhraním (a parametry pamětí) limitován. Logicky pak platí, že malé čipy (jejichž výkon je nižší) jsou limitované méně než velké čipy (jejichž výkon je vyšší a dříve narazí na limit paměťového rozhraní). Proto jsme už při prvních zprávách o Adamantine Cache vyjádřili pochyby o přínosu takového řešení na mobilním čipu této výkonnostní úrovně:

Naše obavy potvrdilo vyjádření inženýra Intelu, který pro YouTube kanál MLID sdělil, že nasazení Adamantine Cache na mobilních procesorech Meteor Lake a Lunar Lake bylo zrušeno, neboť tato cache přinášela vyšší jednotky procent výkonu, tedy 5-9 %. Vedení proto rozhodlo Adamantine Cache vypustit, protože by zvyšovala výrobní náklady podstatně výrazněji než výkon.

Na celé situaci je nejpřekvapivější asi to, že Intel věnoval perzonální a finanční prostředky na vývoj, výrobu a testování zjevně předimenzovaného řešení, u kterého je už při pohledu na papírové parametry zjevné, že nemůže mít pro čip daného výkonu a nasazení žádný smysluplný přínos. Intel tak opět přišel o příležitost přijít se zajímavým halo-produktem, který by mobilnímu segmentu přinesl něco nového, co dosavadní procesory nenabízely. Namísto toho tak bude první AMD se Strix-Halo chystaným na začátek roku 2025. Právě ten přinese integrovanou grafiku s výkonem, kterému by systémové sběrnice (RAM) sama o sobě nestačila a problém vyřeší osazením právě pár desítek SLC / LLC, které stačí k jeho překonání a přitom nedostanou výrobní náklady na úroveň, při kterých by výsledné řešení zůstalo neprodejné.