Princip to byl věru prostý. Když jste řekněme kvalitní inženýr a nelíbí se vám stávající podmínky ve firmě (ať již platové, nebo se třeba cítíte nedoceněn atd.), tak obvykle hledáte lépe placenou a prestižnější práci u některé jiné velké IT korporace. Jenže když vás všechny ostatní odmítnou nikoli proto, že byste nebyl dobrý, ale proto, že se na tom vzájemně dohodly, dost vás to na…štve.

64 tisíc zaměstnanců zmíněných firem tak figurovalo v hromadné žalobě na žalující straně. Spor nyní dospěl k vyrovnání v celkové výši 324,5 miliónu dolarů, tedy v průměru 5 tisíc dolarů na hlavu. Posuďte sami, jestli to z hlediska USA je dostatečná kompenzace za záměrné držení platů při zemi díky aplikovanému „no-hire“ mechanismu. Žalující strana žádala dolarů necelé 3 miliardy, to v případě, že by se žaloba dostala před soud. Navíc americký federální soud umožňuje odškodné ztrojnásobit, což by ve výsledku mohlo teoretický vést až k odškodnému ve výši 9 miliard dolarů. Ale tady už se hodí přísloví o vrabci v hrsti.

Jinak celá věc se týkala dohody, kterou měly jmenované firmy v období let 2005 až 2009. Dle agentury Bloomberg, která nahlédla do dokumentů, nevypadala celá věc pro firmy dobře, speciálně pak pro Steva Jobse a Erica Schmidta, tehdejší šéfy Applu a Googlu. Dokumenty také referují mimo jiné o jedné konverzaci mezi Jobsem a Sergejem Brinem, kde Jobs vyhrožoval, že pokud Google bude přetahovat talentované lidi z Applu, půjde Apple „do války“.

Spor ale tedy nyní končí, právníkům žaloby případně 25 % částky plus až 1,2 miliónu dolarů na výdaje. Každý z žalujících reprezentujících skupinu lidí dostane 80 tisíc dolarů. Ty se pak následně rozdělí.

Tolik dnešní episoda ze světa velkého IT. Ono jakkoli to vyznívá doslova jako svinstvo (promiňte mi tvrdý výraz), faktem je, že postoj IT gigantů je pochopitelný. Ve světě internetu se hraje o stovky miliard dolarů a většina potenciálních budoucích zisků stojí právě na loajalitě klíčových zaměstnanců, tedy programátor, inženýrů, inovátorů. Bohužel soukolí kapitalismu jsou taková, že vedení firem sice chce po těchto lidech zázraky, ale nemůže si dovolit je zázračně platit, třeba proto, že se zodpovídá akcionářům. Můžete namítat, že třeba zrovna Apple by mohl své vývojáře platit tak královsky, aby ani neuvažovali o přechodu jinam - vždyť má v hotovosti k dispozici více než 100 miliard dolarů - ale ono jde i o prosté obchodní tajemství a riziko vynášení technologií, když vám klíčový člověk přejde ke konkurenci.

Jak se na tuto problematiku díváte vy? Vadilo by vám prosté nepřijímání zaměstnanců u konkurence, kdyby nebylo, jako v této kause, spojeno s držením platů na nižší úrovni? Nebo je to celé pro vás naprosto neakceptovatelné? A jak by si podle vás měly velké firmy udržet klíčové zaměstnance?