Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Co si pamatuju, experimentovali s tím už paralelně s vývojem Zenu ve formě K12. Kdy se dokonce mluvilo o tom, že plán byl i vyrábět ARM jádra s možností AMD64 front-endu. Což by zajímavé být mohlo (jakási HW Rosetta 2).
Pokud by se totiž AMD povedlo efektivně implentovat ARM i AMD64 front-end, mohli by nakonec získat poměrně účinné low-power řešení s excelentní zpětnou kompatibilitou (strop SW kompatibilních vrstev jako Rosetta 2 je někde okolo 70 - 80 % zachovaného výkonu v ideálním případě, překladač ve Windows je pak zachovává jen zlomek toho). Případně pak zkusit napasovat ARM front-end na Zen jádra (což už ale zní jako brutální rovnák na ohejbák, zase ale Zen 4 bývá v některých aplikacích už teď efektivnější, než třeba Mx SoC od Applu).
Každopádně je super, že si s tím hrají a že do budoucna bude zákazník třeba mít i další možnosti.
Dal jsem ti plus, ale nemyslím si, že to je reálný scénář. Takhle komplexní CPU by možná měl výkon srovnatelný s x86, ale cena i příkon by byly taky hodně poblíž.
Já si totiž myslím, že ARM ve skutečnosti x86 nikdy nekonkuroval. Je to asi jako konkurence motorek proti autům. Motorky mohou být i rychlejší, ale skříň po babičce s nimi neodvezete a když začne pršet, tak pokud nezastavíte pod mostem, pak zmoknete. 😃 Další věc je, že motorka je obecně jednostopé vozidlo a jediné jeho rozšíření je sidecar, kdežto auta se dělají na různé způsoby a i možnosti co se k nim dá připojit nebo navěsit, je daleko víc.
Motorka>auto>sekačka na trávu
AMD Instinct>Ryzen>ARM
Tvoji analogii s motorkou popírá existence Velorexu XD
Velorex nábytek taky neodstěhuje. A takové ty asijské trojkolky jsou dost kompromisní řešení.
dal som ti plus, aj ked podla mna zabudas na jeden detail.
Kolko sa vyrobi procakov do PC a Notebookov vs kolko sa vyrobi len procakov do mobilov. To je radovo niekde inde. Je to proste vacsi trh a vacsi budget. Tak uplne neviem ci ta anaglogia s motorkou a autom na to pasuje
Já bych řekl že pasuje. S mobilem spoustu věcí neuděláš, a pokud ano, víc se u toho nadřeš.
K mobilu připojíš ten samý monitor, klávesnici, myš, repráky ,ethernet a externí disk jako k notebooku. Pustíš na něm desktopový Linux a od Androidu 13 ve virtualizaci i desktopový Windows. Samozřejmě to není tak user friendly a emulace sebere část výkonu, na procesoru, co není vysoko taktován, protože je v těle malého mobilu. Tj. neříkám, že je pro "pro každého".
Tak schválne, ako pripojím monitor s VGA a HDMI vstupom a USB klávesnicu a myšku k mobilu? Toto mám a nič iné nechcem kupovať.
Úplně stejně jako k moderním notebookům, co mají jen USB-C porty.
HDMI monitor bez další redukce přímo připojit nejde a o tom byl ten dotaz. Ale ty už si zase jedeš svoje.
Tak samozřejmě se předpokládá že máš moderní monitor co ti bude přes to C ten mobil i napájet, bude mít hub na připojení vašeho potřebného...
Sice to ve finále bude dražší a pomalejší řešení, než si pořídit dvě průměrná zařízení, ale proč bys to nedal "z lásky k podniku"
Bylo psáno HDMI a tedy včetně příslušného HDMI konektoru, samozřejmě si pod monitorem lze představit i TV, to dnes není ani z hlediska rozlišení problém.
Zkusil jsi kabel, co má na jednom konci USB-C a na druhém HDMI? ;-)
Ale obecně se myslí USB-C dock, kde všechny ty konektory máš. Nebo sis myslel, že napr. RJ-45 budu připojovat přímo do mobilu? PS: Některé monitory mají USB-C dock v sobě, včetně Power Delivery.
Fakt jsem nemyslel jen na kabel, představ si to.
A co si mám na tom kabelu ještě představovat? Vždyť je to jen mechanická redukce za 4 stovky. Ty fakt nejsi nejostřější tužka v penálu:
https://www.alza.cz/choetech-usb-c-to-hdmi-4k-60hz-braid-1-8m-cable-d796...
Až na to, že pokud k tomu má být připojena i myš a normální klávesnice tak obyčejná redukce nestačí. To už by fakt bylo lepší sebou nosit nějaké mini-PC.
Vždyť to jsem psal výše. Pokud chceš víc věcí, tak potřebuješ USB-C dock. A že může být integrovaný i v monitoru, takže ti nepřekáží žádná krabička.
Točíme se v kruhu, pokud to má sloužit jako přenosná forma PC, tak nejde automaticky počítat s tím, že každý monitor má takový dock v sobě.
Ano točíme. Na každou tvou otázku mi stačí linkovat na svoji dřívější odpověď ;-) Pokud nemá monitor USB-C dock v sobě, tak si koupíš za pár stovek krabičku.
Jenže ten USB-C dock nebude stát pár stovek, pokud kabel HDMI - USB-C stojí pětikilo (ne čtyři stovky). A hlavně velikost té krabičky už bude velikosti toho mini PC. Prostě to dnes stále není alternativa.
Asi tak. Technicky to jde a to nerozporuji. Jen to není až tak banální.
Stojí 4 stovky a to jsem linkoval Alzu a ně nějaký šedý dovoz. Cena USB-C dosku pak závidí, co všechno tam chceš připojit, např. jestli RJ-45 pro Ethernet nebo jakou verzi HDMI.
OPRAVA: 499 Kč s DPH :-D No ale Alza, takže všude jinde o pár desetikorun levnější.
Tie redukcie, ktore vedia HDMI, USB, zvuk aj RJ45 nie su ani velke ani drahe.
Neviem, ci by som riesil velkost. Kedze USB-C vstupy na monitoroch nie su bezne, uz je jedno, ci so sebou nesiem kabel, alebo dock. Paradoxne, ten dock zaberie este menej miesta nez kabel, pretoze kabel sice moze byt objemovo maly, ale nerobi mu dobre stacanie na male polomery.
Připadá mi vtipné, tlačit na rozměry NTB a pak sebou tahat redukce, aby to šlo propojit. A používat takto mobil je pro mne vyloženě nouzové řešení. Mobil s klávesnicí jsem měl jen při dlouhodobém pobytu v nemocnici, neb jak všichni tady ví, NTB nemám a nechci.
Mne to az ako taka strasna hlupost nepride. Moj ARMovy laptop ma sam o sebe minimalnu konektivitu. Nejake dve USB2 a jedno USB-C. Ale je to lahka plastova ziletka, takze sa lahko prenasa.
Ked som ale robil na nejakych HW zalezitostiach a potreboval som k tomu mat pripojenu klabosnicu, potkana, 2 debuggery, logicky analyzator a nejake dalsie haraburdy, tak mi nestacili ani porty na USB-C dockine a mal som do toho pripojeny este USB hub.
Mobil s klavesnicou som mal. Ako riesenie to bol fail, ale z ineho dovodu, nez mala klavesnica (ta bola na svoje rozmery prekvapivo pouzitelna). SoC bol mobilny, takze nevedel USB-PD. Externy dock bol USB-C, takze nevedel USB QC. Port cez ktory sa to nabijalo bol zaroven ten, kam bol vyvedeny DP alternate. Takze aj ked dock mal nabijaci port, ktory bol vo vseobecnosti funkcny, s tym mobilom nefungoval.
To to riesenie cele zabilo.
Druha vec bola dost mizerna SW podpora na strane vyrobcu. Ale co cakat od startupu, ze?
Klávesnice byla Bluetooth a ano dala se používat. Problémem bylo těch 6" na display. To co z blízka je pohodě, když leží na stole a funguje jako monitor, je na hranici použitelnosti.
".. Připadá mi vtipné, tlačit na rozměry NTB a pak sebou tahat redukce, aby to šlo propojit .."
Vítejte ve světě ultra-[mo|de]bilních věcí.
Moštárna to razí jako životní styl.
Mě to přijde jako pitomost.
No hlavně kdo chce, je to jeden kabel, který vede do USB-C monitoru s PD (Power Delivery). A i u té externí "nevzhledné" dokiny je dobrý, že vše připojíš jedním kabelem.
Ale je to tak Cool.
Dokud se člověk neohlídne na ty 2 brašný příslušenství, redukcí, kabelů, dockin, ...
OK, děkuji za potvrzení faktu, že se u toho víc nadřeš. 😀
No, ale to nejde ani k niektorym sudobym notebookom. Namatkovo k nejakej ziletke od HPcka som dokupoval USB-C - HDMI redukciu, inac z toho neslo vyviezt obraz von.
U NTB je to někdy potíž, já sám bych se za minimální hmotností a rozměry nehnal, kdyby mne situace donutila ho kupovat.
"Pustíš na něm desktopový Linux a od Androidu 13 .... už zase ne. Alespoň k tomu jsem došel, když jsem si hrál s Termuxem. Google to zařízl. Řekl bych úmyslně. Aplikace na pozadí killne a nejde s tím nic udělat.
Mám Samsung A52 s Android 14. Jak rozchodím ty Win11?
1. Google jsou dnes už jen neschopní Indové na H1B vízum. Místo záměru proto vidím pravděpodobnější demenci. Však taky v další verzi Androidu to opravil - přidal možnost tu killující feature vypnout:
https://www.reddit.com/r/termux/comments/z19zl3/how_do_i_disable_phantom...
2. Od Androidu 13 (nebo 14?) je plnohodnotná podpora virtualizace. Akorát vyžaduje root, protože Google se bojí, že by sis nainstaloval viry. No a když máš virtualizaci, tak už nainstaluješ nativní verzi Windows. Však taky Windows on ARM obsahuje emulátor x86, takže aplikace nemusí umět ARM. Jde o ten stejný Windows on ARM, který používají milióny lidí na Apple Silicon:
https://x.com/kdrag0n/status/1492754683445669893
A pojedou na tom věci zkopilované pro ARM v.9?
Bez ztráty výkonu?
Virtualizace bere jen pár %. Co se týče ISA, tak to je stejné, jako by ses zeptal, jestli pojede AVX-512 na procesorech Intel v laptopech.
Jsou oblasti, kde si ARM a x86 přímo konkurovaly (včetně embedded segmentu). Dneska to "hrozí" v noteboocích a u AI akcelerátorů.
Jinak výkon a cenu úplně nezvládnu tipnout jen z kusých informací. Tohle ví možná jen AMD (a ani tam možná ani ne).
Tak x86 od druhého Pentia a od AMD K5 je uvnitř RISC a rozdíl je jen v tom frontendu. Any by ho nemuseli implementovat pro všechny clustery jader, jen pro jeden. Tj. třeba 4 jádra x86/ARM a 4 jádra ARM-only. Přepínat režim jde okamžitě v rámci přepínání procesů na daném jádře, tj. na jednom jádře poběží současně programy pro obě architektury. Podobně jako Rosetta 2 přepíná memory model a při běhu x86 Windows na PowerPC G4 přepínal emulační software endian (G4 byla mezi těmi PowerPC, které uměly oba).
AMD a Intel mají navíc výhodu v tom, ze neřeší licence. Jako mně by na kompatibilitu s PC světem stačila licence na úrovni VIA/Zhaoxin, protože starší (legacy) programy stejně nové instrukce nevyžadují (některé možná ano, ale mají i codepath bez nich).
Pokud je obsah článku pravda, tak to klidně může být zatím jen takový test, jestli je o to zájem. AMD je už hodnotnější firma než Intel a obecně takto velké firmy dávají malou část penez i na slepé uličky. To je stejné, jako že Toyota a Hyundai vyrání i vodíkové auto a Mazda nechává hrát své inženýry s Wanklem, aby jí neodešli.
Ano původně to jádro z AMD 29k vycházelo, ale další optimalizace z toho udělaly postupně speciální řešení a dnes by tom kdokoliv původní RISC 29k hledal těžko.
Endianita (pořadí bajtů, anglicky byte order) je v informatice způsob uložení čísel v operační paměti počítače, který definuje, v jakém pořadí se uloží jednotlivé bajty číselného datového typu. Jde tedy o to, v jakém pořadí jsou v operační paměti uloženy jednotlivé řády čísel, které zabírají více než jeden bajt.
Tedy na činnost přímo při výpočtech nemá vliv, spíš se týká řadiče RAM.
> Tedy na činnost přímo při výpočtech nemá vliv, spíš se týká řadiče RAM.
Ne. Řadič paměti v té době ani nebyl v CPU ;-)
Ale nějaká komunikace se sběrnicí určitě v CPU byla.
Asi určitě ;-) Ale přenášely se obecné bajty. Endian řešíš v ALU, aby pochopil, co ty bajty zamenají a jak s nima počítat. Stejný řadič pak mohl být i pro CPU s jiným endianem.
To je klidně možné. Až tak jsem do toho nepronikl.
Minulý týden tu proběhl odkaz na článek o tom, proč 8008/8080/8085/Z80 byl a x86 pořád je big endian a jak to celé bylo řešeno.
Zpětná kompatibilita s nějakým minipočítačem, kde procesor zabíral celou desku aq čím jednodušší obvody, tím lépe.
Až do 80386 to řešil mikrokód.
Zpětná kompatibilita je v řadě oborů důležitá. IBM ještě stále má kompatibilitu se system 360. U POWER 9, už myslím ne (určitě ne u P10), ale v celé řadě procesorů pro mainframy Z až po aktuální TELUM ji stále drží. DEC Alpha zase měl kompatibilitu s VAX. Proč by si komplikovali život složitějším návrhem, kdyby to nemělo nějaké jasné výhody?
Samozrejme ze to vplyv na vypocty ma.
Z pohladu radice pamate je to proste 128bitovy chunk pamate, ktory z RAM ziska. To sa zapise do cacheline a vybavene.
Rozdiel je hlavne v tom, ako procesor ten chunk implementuje. Ci bude hladat LSB v prvom, alebo poslednom bajte cisla.
Tohle jsem pochopil. Jen nevím proč dva různé způsoby.
Architektury 8008 a 808x historicky vychadzaju z procesora, ktory mal seriove pamate. Pamatovy modul tam fungoval ako ring buffer a aby sa clovek dostal k nejakej informacii na nejakej adrese, musel cely ring buffer pretocit a informacie "pred" pozadovanym bitom skartovat.
S takou pamatou je vyhodnejsi little-endian, ktory pouziva Intel, pretoze sa veci ako carry lahsie propaguju. Najprv pri ALU operacii spracujem prvy byte a ak mam carry, mozem ho rovno zahrnut do operacie nad druhym bytom 16bitoveho cisla bez nutnosti pretacat ring buffer.
Pri systemoch, kde sa fetchuje cele cislo naraz je toto irelevantne.
Pri big-endian organizacii je jednoduchsie implementovat BCD operacie. To je dnes nie velmi relevantne, ale v minulosti sa to dost pouzivalo. Plus, dlhsie cisla su v pamati ulozene tak, ze ked sa vydumpuju ako hexa stringy, clovek uvidi to, co by cakal. Nema byty poprehadzovane.
U osmibitového CPU, které musí umět i 16 a 32 bit přesnost je to logické. Ale u 32 a hlavně 64 bit procesorů už moc ne. Ostatně celá sada x86 si nese dost věcí z minulosti, byť něco už vyhodili.
x86 začínalo na 16 bitech. A dřív bylo běžné, že ALU měla míň bitů než registry. Např. Zilog měl 4bit ALU a 8bit registry a výpočty.
EDIT: Takže x86 po přechodu na 64bit mělo prohodit endian? :-)
Ale 8008 a 8080 byly osmibity. A 8086 bylo vlastně rozšíření. Ostatně 8088 používal 8 bit chipset pro 8080 a na tom IBM postavilo PC.
"Takže x86 po přechodu na 64bit mělo prohodit endian?" A proč? Ostatně, když IBM z původních 32 bit POWER udělalo 64. Přehodili Endian. Nebo MIPS či SPARC?
To že by tam byly společné čísti, vůbec neznamená, že by to mohlo umět dvojí instrukční sadu. Taková věc je hodně složitá a patrně by nešlo ten CPU vyladit tak, aby byl v obou opravdu efektivní.
Těžko říct. Dokážu si představit, že samotná dodatečná komplexita by byla až na straně front-endu, který by "požral" křemík navíc. A pak je otázka, jestli by se to vyplatilo. Odpověď na tuhle otázku pak nevím.
Jako vždycky zbytek za frontendem bude vyladěný pro jednu CPU arch a druhá poběží méně efektivně. Ale ztráta 5-15 % je furt o řád jinde než 1/3 u Rosetta 2 a pád na 1/8 výkonu v softwarové emulaci na Cortexech.
Právě moc nevěřím, že by to bylo do 15%. Dnešní architektury jsou dost složité, speciálně když to srovnám s čistým RISC někdy před 20 lety. Ostatně x86 byla tou dobou taky jednodušší.
Proč by ně? 30 % je to na Apple Silicon, a ten přidává k ARM jen strong memory model (a díky širšímu dekodéru instrukcí nevadí ukecanejší nová architektura).
Ale já se nebavím jen o Apple silicon. Zas si meleš, o čem sám chceš, nebavíš mne.
Já uvedl konkrétní příklad, abych ukázal, že kvalitní software + strong memory model stačí na 2/3 výkonu emulace vůči nativního kódu. Takže proč by nativní x86/ARM jádro nemělo mít efektivitu lepší?
Já se o SW emulaci vůbec nebavil. A o tom, jak složité to je uvnitř reálného superskalárnícho CPU se můžeme jen dohadovat. Ale podle toho, jak dlouho trvá u architektury rozšíření z 4. na 6 ALU a kolik dalších optimalizací uvnitř jádra k tomu je potřeba, než to bude plně využito. Hádám, že zvednutí na 8 ALU potrvá AMD nejméně několik generací, se dá s jistotou říct, že to je hodně složité. A to se bavíme o CPU, který umí jedinou instrukční sadu.
Já se o SW emulaci taky nebavil. Jen jsem poukázal, že SW emulace na jádře, kde je zapnout strong memory model, zvládne 2/3 výkonu. Tzn. HW emulace bude mít ztrátu výrazně menší než 30 % (můj odhad 5-15 %).
Rozšíření ze 4 ALU není žádná práce. Důvod všech těch šílených vnitřních optimalizacích na x86 je jen kvůli tomu, že víc ALU nedokáže složitý dekodér instrukcí krmit. Ale když bys měl CPU jádra, kde vnitřek je stejný a měl akorát 2 dekodéry instrucí vede sebe, jeden pro x86 a druhý pro ARM, tak ten ARMový může - stejně jako Apple Silicon - mít třeba 8 instrukcí za cykl (a ten x86 zůstane na limitních 4). Koneckonců HT technologie jsou 2 dekodéry instrukcí k jednomu jádru, takže máme ve světě x86 precedens ;-)
Podobně pomalé to je ale u ARM a historicky se to týkalo i jiných architektur. Takže tak snadné to fakt není.
Jenže na ARM Cortex jde o softwarovou emulaci, protože musí vkládat memory barriers kvůli chybějícímu strong memory modelu. Fun fact: softwarová emulace x86 na PowerPC G4 byla 1/3 nativního výkonu (mám ten iBook G4 doma a na něm Microosft Virtual PC). Tedy dalo by se říct, že Ahead-of-Time kompilace plus strong memory model pro 2/3 výkonu na Apple Silicon žádná sláva :-)
Když to trochu rozvedu, širší datové cesty, rychlejší cache, výkonnější dekodéry a náročnější kontrola závislostí. A určitě jsem na něco zapomněl. Tohle vše zoptimalizovat, aby ty jednotky navíc, byly dobře vytížené, fakt není sranda.
Právě že je. Čistá RISC architektura a nemusíš řešit nějaké optimalizace optimalizací, na kterých si vylámeš zuby s bezpečností. Jen připomínám, že Apple se na vývoji ARM64 (Aarch64) podílel, tj. věděl, co bude potřebovat pro svá udoucí CPU. Těžit z návrhu této ISA samozřejmě mohou všichni.
Vidím, že si to představuješ jak Hurvínek válku. Proto je dnes asi tolik firem, co si navrhují své procesory, že?
To ale je jejich neschopností. Viz např. Qualcomm, který nepochopil, že bez implementace strong memory modelu Microsoft rychlejší emulaci x86 udělat nemůže a věřil v zázrak.
Qualcolm nikdy CPU se strong memory modelem nedělal. Aspoň pokud vím. Mimo Apple je další jen Fujitsu a to má s vývojem výkonných CPU dost zkušeností. Apple si prostě ty vývojáře koupil, má ty možnosti. A k čemu jim to ale je, podíl na trhu HW Apple ztrácí.
Jenže Qualcomm je obří bohatá firma, a tak je smutné, že si jen licencuje Cortexy jako nějaký levný Číňan. Navíc koupili Nuvii, kterou založili odešlí inženýři, kteřá se podíleli právě na tom Apple M1 (který AMD efektivitou dohnalo až nedávno a Intel vůbec). Jinak strong memory model není žádná výsada Applu a superpočítačů - měl ho už před 10 lety NVidia Denver, který skončil v androidích tabletech.
A o prodeje a zisky Applu bych se nebál, ukazuje, že silný RISC procesor stále lidi chtějí. Ono vlastně pomalejší rozvoj jejich procesorů způsobylo i to, že mu původní inženíři utekli (a skončili v tom Qualcommu).
Podle mne Qualcolm celou věc podcenili. Prostě mysleli, že to tako bude stačit. Jenže do toho investovali a pak už museli lhát...
vsem je jasny, ze arm dokaze pokryt vetsinu potreb korporatu k tomu doda ziletkovy lehky tvar, pasivni chlazeni a vydrz na baterku cely den prace
vyroba bude stat 0 0 nic, ale budou to prodavat za 1300ē jako samsung
Korporáty mají hromady bezpečáků, kteří se postarají o to aby ARM neměl šanci.
Tedy v klasickém notebooku.
Který je na ústupu.
Korporáty dnes jedou VDI.
Muze to byt sice ARM, ale za 1300Kč.
A může to být i něco jiného. Klidně RISC. Je to jen zobrazovadlo.
Pak potřebujete server s hoóodně jádry.
Něco jako ZEN 4c.
Běží na RISC-V Teams a firemní legacy software? A obecně Windows, ať se ti ajťáci nemusejí patlat s rozchozováním aplikací?
Jinak bezpečáci se v korporátech už o podporu ARM postarali - nabízejí image systému i pro Windows on ARM. Sice jim to trvalo, ale nezapomeňte, že Apple Silicon tu už je 4 roky.
Pro mě jedna z top zpráv za poslední dny, podobnou pecku registruji jen v případě Bendu (https://github.com/HigherOrderCO/Bend), ale to je přeci jen trochu jiná záležitost.
Na ARM od AMD se zatraceně těším, dává mi to smysl po všech stránkách relativně dlouhodobě (aspoň od chvíle, kdy jsem se podobně jako kolega výše dozvěděl, že v minulosti už v labech něco takového měli). Vzhledem k velmi slušné podpoře AMD HW v Linuxu by to tak mohlo být to pravé ořechové na nějaké ty AI prasečinky, resp. jako alternativa "pro ty divné" místo Mac Studia, které si kvůli AI fakt pořizovat nehodlám.
Vzhladom k tomu, ze "ARM bude od velkeho vyrobcu" je to uz tretia alebo stvrta sprava (2x AMD, raz nVidia), neuverim, kym neuvidim.
Zatím pro Windows smrdí exkluzivita Qualcommu, který se moc nepředvedl. Jen pošolíchal standardní Cortex a doufal, že Microsoft nějak zázrakem zrychlí emulaci x86. Což nejde, když Qualcomm neimplementoval strong memory model jako Apple (Silicon), NVidia (Denver) a Fugaku. Bez něj se musí do kódu vkládat memory barriers. A vyrábět notebook jen pro Linux je nesmysl, i na x86 s tím živoří jen pár firem, které kupují šasi od Clevo (mizerná klávesnice, touchpad a anténa WiFi).
https://diit.cz/clanek/vyrobci-snapdragon-x-nedosahuje-slibeneho-vykonu-...
Zaujimave, tato stranka tlaci info (aj jej uzivatelia), ze arm je neefektivny, pomaly, nemoze nijako konkurovat x86 a zrazu, ked sa do toho tlaci AMD, tak je to top sprava dna :D
Tak ono nezáleží ani tak na ISA (ostatně IA-32 a AMD64 je někdy od P6 / K6 víceméně jen "virtuální architektura", za kterou je teprve schovaná skutečná mikroarchitektura, jež je "krmena" micro-ops z dekodérů), ale na implementaci. U ARMu pro Windows kompatibilní stroje je ta implementace pak přímo tragická (ani nové Qualcommy nevypadají nijak zajímavě + chybí vrstva kompatibility, srovnatelná s Rosettou 2). Jedinou rozumnou implementaci v laptopech / desktopech / workstation má dneska Apple, který si ale jádra designuje sám, licencuje si právě jen ISA. Proto pokud to AMD nebude skládat z generických jader, ale přijde se svým designem jádra, mohlo by to být nakonec zajímavé.
Jo, a z biasu proti ARMu mé úplně nařknout nejde - dokonce tenhle příspěvek píšu z Macu s ARMem.
No jo, ale ta "rozumná specifikace" Applu se ukazuje jako naprosto životaneschopná (vitz potíže s rozvíjením výkonu v dalších iteracích) a neuniverzální (přežívá jen díky Macu a jeho uzavřenému OS).
Já bych se neoznačil za x86 lovera, ale ta architektura za ty roky opakovaně prokázala, že se dokáže rozvíjet a zároveň zachovávat zpětnou kompatibilitu.
Apple Silicon procesory jsou v každé generaci výkonejší v ST, MT, GPU, NPU, kodekách a jánevímcoještě. "Problém" je v tom, že Apple vydává novou generaci každý rok, a tak nad zlepšením 10-20 % ohrnujeme nos. Nicméně Apple je spotřebka, nový stroj koupíš, až starý umře nebo už nestíhá. Tj. kupuješ ob 2-3, i více, generací, a to se pak ten výkonostní rozdíl načítá. To není jako x86, kde se dozvíme u budoucím procesoru, který se bude vyrábět za 1/4 roku a v notebookách se objeví o další 1/2 roku později. Mezitím Apple zas bumpne svůj procák, který v krámě uvidíš o 2 týdny později.
x86 přece taky nikdo normálně nekupuje každou generaci.
Ale je tam velké zpoždění, než si ho můžeš koupit. Pak ty parametry už nevypadají tak dobře.
Ale vypadají, člověk jen nesmí věřit Hype.
Ten hype vytvářejí výrobci a novináři ;-)
Tak IA-32 / AMD64 přežila vlastní smrt tolikrát, až to není vtipný. Intel ji zkoušel pohřbít už v první dekádě existence, pak to vypadalo, že P5 bude definitivní iterace, než přišlo P6. Následně měla dožít v consumer segmentu, zatímco HPC / server / workstation si rozdělí Itanium a RISC architektury. A pak přišel Opteron a AMD64 a jak RISC alternativy, tak Itanium skončily v koši. Když to vypadalo, že Core už přežije na jednociferných iteracích, přišel Zen... Takže jsem dalek tvorby parte pro AMD64.
Jinak Apple zvládá pořád iterovat ještě vcelku rozumně. Však v efektivitě jej předstihl až APU Phoenix, nějaké necelé 3 roky po vydání M1. Mkové MacBooky pak patří mezi nejprodávanější notebooky ve svých segmentech, takže ani finanční "neživotaschopnost" to není.
Jo, a macOS je hodně věcí, ale uzavřený fakt ne. Je to systém, co víceméně přímo vychází z UNIXu, drží se jeho struktury a pod povrchem umožňuje poměrně široké úpravy. Třeba pokud jde o kompilace, má naprosto triviální přepínání architektur v shellu (určující, jestli kompiluju pro ARM, nebo AMD64) a i celkem specializovaný SW běží krásně. Jakože už kvůli tomu mám jako sekundární OS na druhém stroji Arch Linux a ne Windows, které jsou víc uzavřené.
Velké RISC bych do toho netahal, ty umřely vlastní vinou částečně i kvůli drahým licencím za Unix, které zvedaly cenu pracovních stanic. Ostatně na to přímo odešel DEC, jehož vedení neuznávalo Linux za alternativu, i když zákazníci ho žádali. Velké RISC/Unix řešení proto přežilo jen u serverů. A konkurencí byly už Pentia II, ostatně v levných edicích Silicon Graphics stanicíc se objevily. A plány Intelu na dominanci Itaniem... To byl jen vlhký sen. x86 není jediná architektura, která povýšila z 32. bitů na 64. Tím si prošel i MIPS, ARM, Power a další. Jediná která vznikla přímo jako 64 bit byla Alpha.
> Velké RISC bych do toho netahal, ty umřely vlastní vinou částečně i kvůli drahým licencím za Unix, které zvedaly cenu pracovních stanic.
Právě naopak. Ne-x86 procesory byly levné a výkonné, často i výkonější než x86 v té době. Zabilo je to, že domácí uživatelé chtěli 100% kompatibilitu s PC světem a workstationy si jejich výrobci nacenili s velkou marží. Příkladem je MIPS, ten byl hodně levný a výkonný. Našli jste ho tak v SGI stanici (mám ji doma, portoval jsem tam náš GPU benchmark), i v Playstationu 1 a PDAčkách.
EDIT: Taky byl problém na ne-x86, že ve Windows byl emulátor jen pro 16bit aplikace. Až výrobce počítače musel implementovat x86 32bit podporu. V Alpha byla od začátku (FX!32), ale třeba na PowerPC byla se zpožděním a musela se doinstalovávat (nedávno brácha testoval na PowerPC/Windows workstation, co si přinesl na hraní domů).
Samotné procesory možná ano. Velké profi grafiky určitě ne a samotné základní desky taky ne. Uvedu příklad DEC Alpha Evo7 používal pro každou patici 10 kanálů RAMBUS (8 pro data a 2 na paritu). Nebo jiné aktuálnější srovnání. Základní deska Talos II stojí 90 tisíc Kč. Cenu těch řešení fakt nejde stavět jen na ceně procesoru. Navíc zrovna MIPS v některých variantách byly opravdu levné CPU. Ale určitě ne všechny, byly tam hlavně zpočátku kusy, kde jeden procesor vyžadoval dvě patice. Byl tak velký, že nešel vyrobit na jednom kusu křemíku.
Ale to je stejné i ve světě x86. V serverech jsou taky úplně jiné ceny okolních součástek a desky. Nicméně třeba tu Alphu a PowerPC mám doma v obyčejných slim desktopech, ten s PowerPC dokonce jako levný lowend (sloužil jako devkit pro vývoj a konverzi aplikací).
Ale tam bylo daleko větší cenové rozpětí proti PC světě. Navíc toto už hádám jsou nějaké pozdní modely. Pracovní stanice existovaly i na Motorola 68k procesorech. Dokonce byly x86 stroje s PC nekompatibilní.
Velké cenové rozdíly nesouvisí s CPU arch, ale na všem ostatním. A ne, nešlo o pozdní modely - třeba ten PowerPC/Windows devkit byl úplně první generace PowerPC (603, ale nevím, jaké poslední písmenko - prostě ta nejelvnější verze s poloviční cache).
EDIT:
> Dokonce byly x86 stroje s PC nekompatibilní.
Mám doma, SGI stanice s Windows 2000 a až 2x Pentium 3. Nemá PC BIOS, nefunguje tam DOS.
PowerPC bylo zjednodušení velkého POWER, poté došlo opět ke sloučení. Tedy samotná PPC byla levnější platforma.
Ano, šlo o levné domácí počítače. A tys blábolil něco o Unixu a workstationech.
I ty "domácí" počitače byly vždy okrajové. Ale to pro profíky určitě určeno nebylo. Ti právě tu robustnost. široké sběrnice a velkou rozšiřitelnost uměli využít. Výkon tehdejších grafických stanic PC jednoduše nebylo schopno nabídnout. Co vím, třeba o SGI tak jejich obchodníci dost tlačili právě na drahé modely, z levných neměli dostatečnou marži. Celá jejich politika na tom stála. Ty levné verze byly osekané na hranici použitelnosti, takže některé typy aplikací na nich nechodily.
Ano, levné počítače pro domácí uživatele a workstationy pro profesionální uživatele. Třeba pro ten MIPS existovaly i obyčejné levné ATX desky. Pro ty ostatní ne,ty byly většinou pájené. Však to známe dnes - copak dnes existuje (m)ATX deska, do které bych stršil ARM CPU? I když v jednu dobu to AMD chtělo, že by byla jedna deska a do ní x86 nebo ARM CPU od AMD. Precedens máme, ostatní výrobci x86 tehdy dělali své CPU pro socket Pentia, dokud to už chipset moc nebrzdil a AMD muselo udělat svůj nový.
Ostatně takto vznikl chipset AMD 760. Měly do něj jít i odlehčené Alpha procesory. Jen z toho nějak sešlo. Jinak ve výrobních technologiích pro nejméně čtyřvrstvé desky plošných spojích není rozdíl. Ten rozdíl byl daný šířkou sběrnic, počtem cenou všech čipů a patic a samozřejmě množstvím vyrobených kusů.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/SGI-re2-ge10v.... jen jedna z částí grafického akcelerátoru, pro pochopení té ceny těch systémů.
Však já to znám, mám nějaké i doma. Ale pro domácí uživatele tehdy stačilo grafika "framebuffer + blitter", jako např. v tom lowend PowerPC/Windows.
Pro sběratele fadu úžasné. Já bych to nevyužil.
Já taky ne, ale naportoval jsem tam bráchovi náš GPU benchmark, aby mohl do svých výsledků dát pro porovnání i takové počítače a GPU, s kterými se 99 % lidí nesetkalo.
http://swarm.cz/gpubench/
Multiplatformí bench použitelný od jednoho jádra po superpočítače, přece existoval. Ale o grafickém jsem nikdy nečetl.
Proto jsme ho museli vytvořit ;-)
> EDIT: Taky byl problém na ne-x86, že ve Windows byl emulátor jen pro 16bit aplikace. Až výrobce počítače musel implementovat x86 32bit podporu. V Alpha byla od začátku (FX!32), ale třeba na PowerPC byla se zpožděním a musela se doinstalovávat (nedávno brácha testoval na PowerPC/Windows workstation, co si přinesl na hraní domů).
Tak koukám, tu 32bit podporu přidal do emulátoru sám Microsoft, a to pro všechny platformy. Historie se opakuje, s x86-64bit do Windows on ARM taky čekal strašně dlouho.
https://x.com/retro_swarm/status/1789206806440415252
Těch Windows platforem mělo být víc. Reálně vím jen o Alphě, sice byla i SGI, ale tuším jen pro Intel, čili pro ty nejlevnější, MIPS verzí si jistý nejsem.
Mám doma Windows/Alpha, Windows/PowerPC, Windows/SGI (Pentium 3 + highend SGI GPU integrovaná na desce), Windows/ARM (Apple Silicon) a v práci má brácha ještě Windows/Itanium. MIPS mám v jiné SGI stanici, ale tam je Unix.
O Windows/Alpha a Windows/SGI - Intel jsem věděl na 100%. U PowerPC jsem si nebyl jistý a na Itanium jsem úplně zapomněl. Ten procesor podle mne do pracovních stanic nepatřil, i když SGI to zkoušelo.
> Tak IA-32 / AMD64 přežila vlastní smrt tolikrát, až to není vtipný.
Je to vtipné, že sám Intel ji zkusil mnohokrát zabít. Vlastně by se mu to hodilo i teď, protože v souboji s AMD by začínali oba "od nuly". Apple je částečně mimo PC svět a nikdo další neumí vlastní jádra, takže jen šolíchají licencované Cortexy, které nejsou stavené na maximální ST výkon (v mobilech a "co nejvéc jader" serverech není potřeba).
V PC světě... ARM do PC světa stále moc nepatří a mimo PC svět jsou i jiná než x86 a ARM řešení.
Reálně mimo x86 a ARM nic není. Snad teprv minulý rok byla standardizovaná verze 1.x od RISC-V. MIPS je mrtvý, oficiální nová generace je RISC-V (ten koneckonců z MIPS hodně vychází).
V osobních počítačích fakt jen okrajově Power. A když to vyjde, IBM nebude jediný vývojář a výrobce.
Ale zatím to všechny ty roky nevychází. Dokonce i ten Talos skončil (nemůže mít POWER 10). uvidíme, jestli přejdou na jinou CPU arch, zkrachují nebo bude včas a použitelný POWER 11.
Vyvíjí svůj CPU pod OpenPower.
Tak to jim držím palce. Ani Qualcomm už dnes nedokáže skutečně vyvíjet CPU jádra.
Záleží, kolik vyberou od fanoušků a jak moc IBM pomůže.
> U ARMu pro Windows kompatibilní stroje je ta implementace pak přímo tragická (ani nové Qualcommy nevypadají nijak zajímavě + chybí vrstva kompatibility, srovnatelná s Rosettou 2).
Stačilo by implementovat strong memory model, ať se vykonávání emulovaného programu nemusí každou chvíli zastavovat na memory barriers zajišťující shodnost dat v cachích mezi jádry, jak x86 dělá automaticky a některé aplikace s tím počítají. Přitom nejde o žádný patent Applu, už před 10 lety to umělo jádro NVidia Denver a pak jádra superpočítače Fugaku. Ale to by Qualcomm musel mít lidi, co se do licencovaného jádra Cortex nebojí šáhnout, když už si tedy nechtějí navrhnout vlastní. Kde jsou ty doby, kdy Qualcomm třeba vyhodil FPU a udělal si vlastní.
NVIDIA chce procesor. ARM nesměla koupit, ale vytvorit podle ARM specifikace může. Stačí, aby použila jen část sveho zisku. Takže se na to AMD připravuje. ARM + nvidia vs. ARM + radeon. Nebo jestě vetší scifi. Intel + nvidia. Intel potřebuje grafiku a nvidia nějaky procesor. Obě americké firmy! Vubec bych se nedivil, kdyby oznámili bližší spolupráci, když už né spojení. To by se asi nelíbilo antimonopolnímu úřadu.
Já bych se divil hodně. Obě firmy jedou odlišnou filozofii, to už bych věřil na spojení Nvidie a Intelu.
To už zkoušeli pro Xbox a nevyšlo to. Naopak Intel neměl problém přihodit AMD iGPU do svého procesoru (byly to 2 čipy v jednom pouzdře - Kaby Lake-G - přesněji 3, ještě HBM RAM).
x86 je "díky" intelu na ústupu.
50 let si intel buduje ekosystém.
A dnes se firmy rozhlížejí čím intel nahradit. Protože vidí v jakých je problémech.
Volba někdy padne na AMD. Naposledy Siemens
https://rocm.blogs.amd.com/ecosystems-and-partners/Siemens/README.html
Ale ne vždy. Například Apple se rozhodl pro ARM. A úspěšně.
AMD musí diverzifikovat. Osud x86 je nejistý. Jestli se intel bude dál brodit.
Apple se rozhodl pro ARM víceméně z donucení.
Kdo nebo co ho nutilo?
PRO řadu mohl osadit AMD.
Mobilní by ale musel dál rozvíjet tu co měl.
Protože AMD tam zatím nic nemá.
Rozhodl se pro radikální krok.
Jenže lepení chipů k sobě mu jde stejně blbě jako intelu.
Jestli se mu to nepodaří dolepit, a AMD už bude mít mobilní ARM, tak možná...
Si porovnej Threadrippery s čímkoliv od Applu nebo intelu. V pracovních stanicích nemají konkurenci.
Sdílenou RAM mezi CPU a GPU už umí AMD taky. Takže hlavní výhoda Applu padla.
Asi nechtel mit Mac OS dlouhodobe na dvou CPU platformach. Je to vice prace, vice problemu. A kdyz to s Intelem neslo a AMD jeste bylo na hranici krachu.... Tak co jako meli delat?
A bylo to i vyhodne z hlediska sjednoceni vsech platforem na jeden typ procesoru.... Nejsem si vsak jisty, jestli si neukousli prilis velke sousto. Spojovani jim moc nejde. Ctyrslepenec zatim nedavaji a dvojslepenec pry neskaluje uplne idealne. Ale treba to nakonec vyresi.... Ale s IPC moc nehybaji.... Tak nevim, kolik generaci jeste udelaji.... Zatim to honili diky lepsim a lepsim procesum, ale s tim bude behem par let utrum.
Apple nemá problém s macOS na dvou platformách. Ve skutečnosti vždy jel 2 verze CPU arch, aby v případě problémů mohl během jedné generace počítačů přeskočit. Nezapomeňte, že takhle velké firmy vždycky jedou i různé "slepé" cesty, protože nemůžou riskovat se "všemi vejci v jednom košíku".
> Ctyrslepenec zatim nedavaji a dvojslepenec pry neskaluje uplne idealne
Myslím, že v poslední generaci vzdal i 2slepenec. Přínáší více problémů a s velkou výtěžností není problém (za slušnou pálku) vyrábět i obří čipy. Viz např. akcelerátory od NVidie a AMD.
> waleed
> Kdo nebo co ho nutilo?
> PRO řadu mohl osadit AMD.
No to práve nešlo. Za prvé, práce na opuštění už tehdy se potáběpící se lodi jménem Intel začali předtím, než AMD uvedlo architekturu Zen. A i tak dloooouuhoo AMD nemělo kapacity, aby dodalo potřebný počet procesorů. Nezapomeňte, že MacBooky jsou jedny z nejprodávanějších počítačů na světě.
V době kdy se rozhodovali, ještě úspěch AMD ZEN nebyl jistý a rozhodně nebyl tak vidět u prvních modelů. A Apple chtěla mít vývoj co nejvíc pod svou kontrolou. mluvila do Vývoje PowerPC - proto se vývoj PPC rozštěpil na řadu Motorola - Apple a IBM. Ale u Intelu tu možnost neměli a u AMD bych řekl, že taky ne.
Bude hotovo v roce 2026. Do té doby se uvidí, jestli o laptopy s ARM bude zájem, nebo jestli je to mrtvá či polomrtvá větev. Předpokládám, že u AMD nejsou ve vedení debilové a nechystají se nahradit Ryzeny ARMem - ale budou připravení dodávat obojí, na rozdíl od Intelu. Kromě toho vědí, co potřebují Windows notebooky, a vědí to lépe, než ostatní ARM dodavatelé. Takže pokud bych si v budoucnu chtěl koupit ARM noťas, tak s procesorem AMD.
Kromě dalších již zmíněných okolností vázaných spíše na svět PC, potažmo Windows, mě napadá využití ve výpočetních jednotkách ARM + CDNA, ale především v mobilních herních konzolích. V posledních pá letech se začali množit herní konzole založení na x86 (MSI má "žhavý" kousek s Intelem). Tam by mi použití ARM + RDNA dávalo velký smysl.
Zrovna v těchto konzolích je ta kompatibilita s x86 dost zásadní, lidé si je pořizují jako doplněk k PC. Dokonce i relativně vysoké ceny si to obhájí, protože většina uživatelů má poměrně velké knihovny her a cílová skupina tak je celkem jiná než třeba i Nintendo...
Až MŠ nebo Steam třeba ve spolupráci s tím AMD zvládne emulaci s minimální ztrátou výkonu tak tu šance je. Ono arm konzolek už tu pár bylo, ale až Steamdeck z toho dokázal udělat relativně masovou záležitost a teď naskakuje kdo může, někdo lépe, někdo zvolí dost smutné řešení ala MSI.
Jedna věc jsou aktuální x86 tituly a druhá jsou starší kousky, které na tom pojedou dobře. Popřípadě aktuální kousky, které není až takový problém vydat por novou cílovou platformu. Netvrdím, že deploy na úplně jinou platformu je piece of cake, nicméně pro "pouze" jiné CPU by měl být snadný.
Proslýchá se, že SONY plánuje nový game hanheld. Počítalo se s x86, jenomže je to SONY, ti si můžou dovolit ledasco...
".. pro "pouze" jiné CPU by deply měl být snadný .."
Ježkovy voči
Pro některé developery je problém už jiný OS.
Pro některé developery je problém už jiná verze OS.
Pro některé developery je problém to udělat na platformu, pro kterou to vyvíjeli.
>Ježkovy voči
Čo sa stalo David Ježkovi s očami, že ich spomínate?
"..Čo sa stalo Davidovi s očami .."
Nic.
Doufám.
Jedná se o slovní spojení, vyjádřující vyšší míru údivu, které tu bylo už nějaký pátek před Davidem. (Tím současným. Ne toho z biblického příběhu David vs Goliáš)
https://zoom.iprima.cz/puvod-slova-jezkovy-oci
"Ježkova vočka, je tady kočka!"
-- Tweety
Ja viem, ale neodpustil som si sarkazmus
Nedělám hry a ano, jiná platforma je občas problém. Na druhou stranu, od toho máme ty frameworky, které s tím většinou pomáhají. :)
Však Valve oficiálně říká, ať se s tím nesereme a uděláme hru jen pro Windows/DirectX(/x86) a oni se o to postarají (Proton). Koneckonců WinAPI je nejstabilnější API v linuxovém ekosystému, což je dost smutné.
> Jedna věc jsou aktuální x86 tituly a druhá jsou starší kousky, které na tom pojedou dobře
Pokud by ARM CPU měl strong memory model, tak emulace jede velmi rychle:
"Tests show Apple's M1 emulates x86 faster than Intel can run it natively"
https://www.imore.com/tests-show-apples-m1-emulates-x86-faster-intel-can...
"Tests show Apple's M1 emulates x86 faster than Intel can run it natively"
To by měla zajímalo, co to bylo za úlohu, když to na čtyřjádrovém notebookovém procesoru core i7 1068ng7 běželo stejně rychle jako na desetijádrovém Intel Core i9-10910
Úplně jednoduše:
1. Porovnává se aktuální X-arch oproti minulé generaci Y-arch.
2. Předchozí CPU arch je více limitovaná chlazením notebooků, tedy nejede naplno.
A bonus: Díky dekodéru instrukcí, co zvládne 2x více instrukcí za cykl nevadí, že nová arch je ukecanější. ALUs apod. za dekodérem jsou podobné.
Single thread výkon podle cpubenchmark je u toho novějšího čtyřjádra 2357 a u toho desetijádra 3166.
Vypadá to, že bottleneck toho výpočtu byl někde jinde.
To je hezké, že to druhé CPU má ST o 34 % vyšší. Jenže spotřeba je o dost vyšší jak o 34 %. Takže od 4 jader nahoru už narazíš na limit chlazení, MT výkon se srovná a když jdeš počtem jader ještě dál...
To snad nemyslíš vážně?
Jde o to, zda ty středně staré nebo nové retro hry na tom v případě emulace nepojedou ve finále se stejnou efektivitou.
Ale pokud to rozumně uchopí silný hráč (třeba Sony nebo valve, u MS bych se výsledku trochu bál), tak tu šance to prosadit je...
Nebo nějaký Kraken/strix2 2P+4c a 8-12CU klidně s HD displejem a radši SteamOS než wokýnka, by nemusela být špatná volba. Třeba to Lenovo má za mě úplně zbytečně qHD displej, jen to víc žere a to APU na to výkon spíše nemá, Ally má z mého pohledu zbytečně silnou CPU část a hlavně ty win...
Chvíli jsem zvažoval i to Nintendo (lite), ale nedostupnost některých titulů a hlavně nutnost kupovat vše znovu mě od toho odradila...
Ono zbytečně velké rozlišení má dnes kdejaký mobil.
Pamatuju, jak Samsung se 4K displejem běžel v režimu 2x2 pixely (2K) kvůli baterce :-) 4K se zaplo jen pro VR.
Můj názor je, že proč by ne. x86 a arm si fakt moc nekonkurujou, x86 je zaměřené na výkon a arm na efektivní provoz a tudíž mi přijde dobrý, když se AMD pojistí na chudší léta x86 tím, že si rozjede i nějaké to arm. Akorát je potřeba, aby to AMD nějak dotáhlo a nějak uspělo, protože na poli arm je mnohem větší konkurence než na poli x86.
Zalezi od toho, na aky trh by ten procesor chceli namontovat. Vyrobcov ARM SoC sice mozu byt tri prdele, ale valna vacsina tych SoC je urcena bud pre embed, alebo pre mobily. Tie mobilne su na zastavbu do niecoho, co bude viac nez tablet s klavesnicou nepouzitelne. Uz pre tak jednoduchu vec ako mizerna externa konektivita a nepritomnost PCIe zbernice.
Vyrobcov ARM SoC, ktore sa s prizmurenim ritneho otvoru daju oznacit za "laptopove/desktopove" je ako safranu. Samsung, Qualcomm, RockChip, nVidia, mozno MediaTek? nVidia si ide svoje v akceleratoroch/serveroch, takze to je uplne iny trh, RockChip asfalt netrha a MediaTekom si isty nie som. To by bol potom cely "trh" vseho vsudy Samsung a Qualcomm.
AMD a ARM CPU je pomerne dlhá epizóda
Architektura AMD K12 zahrnuje ARM i x86 moduly
6. 5. 2014
2015 - SkyBridge
Napřesrok totiž dojde ke sjednocení vývoje x86 a ARM architektur. Pod názvem projekt SkyBridge chystá společnost modulární design, který sjednotí podobu APU / SoC do té míry, aby bylo možné v rámci jednoho návrhu používat jak x86, tak ARM jádra (aby nedošlo k nedorozumění: buďto jedna, nebo druhá) jako hlavní výpočetní jednotky. Je sice pravda, že již nově uvedená generace SoC Beema a Mullins disponuje obojím (zároveň), ale ARM procesor slouží výhradně jako bezpečností koprocesor, ne jako univerzální výpočetní jednotka.
https://diit.cz/clanek/amd-k12-podporuje-x86-i-arm
AMD Opteron A1100 - podrobněji k architektuře
14. 8. 2014
AMD tento týden v souvislosti šestadvacátým ročníkem technologického sympozia Hot Chips odhalila technologické detaily ARM Opteronu A1100.
https://diit.cz/clanek/amd-opteron-a1100-specifikace-architektura
Zen zvýší IPC o 40 %, K12 je posunutý na rok 2017 a SkyBridge zrušený
7. 5. 2015
https://diit.cz/clanek/zen-v-roce-2016-k12-v-roce-2017-skybridge-zrusen
Osmijádrový Opteron A1100 Seattle konečně vydán
15. 1. 2016
https://diit.cz/clanek/opteron-a1100-seattle
AMD Opteron A1100 na desce typu 96Boards EE vyjde na 7500 Kč
9. 3. 2016
https://diit.cz/clanek/amd-opteron-a1100-na-desce-typu-96boards-ee-vyjde...
AMD: Můžeme vyrábět ARM procesory, pokud o ně bude zájem (+ trocha historie)
17. 9. 2021
https://diit.cz/clanek/amd-muzeme-vyrabet-arm-procesory-pokud-o-ne-bude-...
Na základe tej histórie som niečo predpovedal
Peter Fodrek | před 2 lety
Zen5 rok 2023 a sieťovka od Xilinx-u v CPU od AMD
https://diit.cz/clanek/nejvetsi-akvizice-v-dejinach-polovodicoveho-prumy...
AMD: Můžeme vyrábět ARM procesory, pokud o ně bude zájem (+ trocha historie)
17. 9. 2021
Peter Fodrek | před 5 měsíci
....
Skybridge 2
aby bylo možné v rámci jednoho návrhu používat jak x86, tak ARM jádra, či už na rôznych čipletoch alebo rôznych vrstvách toho istého čipletu a o ničo podobné sa pokúša aj Intel
Intel's plan to license x86 cores for chips with Arm, RISC-V and more inside
If you've wanted to create your own specialized Xeon, now's your chance
14 Feb 2022 // 19:24 UTC
https://www.theregister.com/2022/02/14/intel_x86_licensing/
SANTA CLARA, Calif., May 13, 2024
To deliver optimized hardware-accelerated systems tailored for a wide spectrum of compute-intensive workloads, AMD launched the Alveo™ V80 Compute Accelerator Card. This new hardware adaptable accelerator is purpose-built to overcome performance bottlenecks for compute-intensive workloads with large data sets common to HPC, data analytics and network security applications.
Powered by the AMD Versal™ HBM Series adaptive SoC, the Alveo V80 accelerator card offers up to a 2X increase in memory bandwidth and logic density, and up to 4X the network bandwidth compared to the previous generation
https://www.amd.com/en/newsroom/press-releases/2024-5-13-amd-remains-the...
Možno by mohol vzniknúť
AMD : We made working anything that Intel is not able to invent, yet
Samsung bude od AMD licencovat i další generace grafické architektury RDNA
7. 4. 2023
V roce 2019 oznámil Samsung, že si licencoval mobilní RDNA architekturu od AMD pro použití v budoucích SoC. Nyní oznámil prodloužení spolupráce a další generace produktů s RDNA
https://diit.cz/clanek/samsung-bude-od-amd-licencovat-i-dalsi-generace-g...
> AMD a ARM CPU je pomerne dlhá epizóda
Ano, je to dlhá tapeta ;-)
Po celou dobu ZEN v jádře jako secure processor.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.