Vše začalo v roce 2014, kdy americký vládní úřad (Department of Commerce) vydal dokument, který Intelu zakázal vývoz procesorů Xeon a Xeon Phi do Číny bez vládní licence. Zprvu úřad licence vydával a z pohledu Intelu šlo spíše o formalitu, ale k 18. únoru 2015 s vydáváním přestal a připravil Čínu o serverové procesory Intelu. Oficiální zdůvodnění se opíralo o jednu větičku:

„Věří se, že [superpočítače] TianHe-1A a TianHe-2 jsou využívané k simulacím jaderných explozí…“. Důsledkem toho bylo, že zhruba po roce se Čína dohodla s AMD na licencování x86 architektury Zen. Princip je na bázi společného podniku mezi AMD a investiční společností čínské akademie věd, Tianjin Haiguang Advanced Technology Investment Co., Ltd neboli THATIC. AMD s THATIC provozují dvě firmy. První je HMC (Haiguang Microelectronics Co. Ltd.), kterou vlastní AMD z 51 %, čímž si v procesu drží kontrolu a THATIC ze 49 %. HMC má přístup k x86 licenci AMD a tu poskytuje společnosti Hygon, která je druhou ze jmenovaných. Hygon vlastní ze 30 % AMD a ze 70 % THATIC.

Hygon na základě licence připraví návrh produktu a ten předá (prodá) HMC, která jej (s využitím libovolných továren) zrealizuje. Poté hotové čipy prodá (zpět) Hygonu. Hygon pošle procesory na trh pod označením Dhyana. Tato škatulata jsou potřebná pro zajištění kompatibility s licenčními vztahy kolem x86 architektury a zároveň pro zachování kontroly AMD na celém procesu, která prostřednictvím HMC zajišťuje licenci i výrobu.

Procesory Dhyana vypadají na pohled identicky jako Epyc první generace, kompatibilní jsou i linuxové patche. Proslýchá se, že procesory obsahují zabezpečovací obvody schválené čínskou vládou, ale to nelze s jistotou vykládat jako hardwarovou odlišnost oproti klasickým Epycům; čínská vláda totiž mohla schválit stávající zabezpečovací obvody.

Po kauze kolem vztahů mezi USA a Huawei se opět hovořilo o tom, jak to mezi Čínou a AMD bude dál fungovat. Intel totiž přestal Huawei dodávat procesory na stavbu serverů, a tak nastala otázka, zda by je nemohla dodávat přímo Čína.

Situaci projasnilo vyjádření CEO AMD, Lisy Su, která prohlásila, že AMD nemá v plánu rozšiřovat licenční smlouvu s Čínou na Zen 2, ale stávající smlouva na Zen, která AMD přinesla $293 milionů, je nadále platná. Čína tedy nadále může vyrábět Epyc první generace - či, chcete-li - Dhyanu. To ostatně není nic špatného, jde stále o řešení s nejvyšším počtem jader, které může ještě léta sloužit. Navíc právě v letošním roce rozjíždí Čína vlastní 14nm výrobu, takže v případě zájmu může návrh převést na vlastní výrobní proces a dále redukovat závislost na zahraničních dodavatelích.