512bit sběrnice. Prvek, kterému se AMD od doby R600 / Radeonu HD 2900 XT vyhýbala jako čert kříži, se možná po více než šesti letech opět dostane na scénu.

Právě čip R600 byl pro (v té době ještě) ATi velmi nepříjemnou zkušeností - prakticky vše, co mohlo dopadnout špatně, tak dopadlo. Firma se tehdy odhodlala k vývoji velkého GPU s 512bit sběrnicí. Problém byl, že se tento koncept rozhodla nasadit zároveň se zcela novou architekturou a navíc na nevyzkoušeném výrobním procesu. Právě nová architektura neměla zdaleka všechny mouchy vychytané, brzdily ji anorektické ROP jednotky, které navíc nefungovaly přesně tak, jak inženýři plánovali (nestabilní MSAA resolve) a čip zkrátka nedosahoval výkonu, kterým by mohl 512bit sběrnici vytížit a využít jejího potenciálu. Ono se toho pokazilo výrazně víc - například 80nm HS proces se TSMC vyloženě nepovedl (trpěl na extrémní leakage), takže čip nemohl z důvodu extrémní spotřeby běžet na cílených taktech, což o další procenta (kterých bylo asi patnáct) sráželo výkon potřebný k efektivnímu využití „dálnice“ mezi čipem a pamětmi.

ATi Radeon HD 2900 XT - nechvalně známá legenda s 512bit paměťovou sběrnicí

Když si takto zrekapitulujeme šest let starou historii, může hypotetické nasazení 512bit sběrnice právě na současné generaci hardwaru dávat smysl. Proč? Nastala totiž situace, kdy AMD vyvíjí čip na vyzkoušené architektuře a zároveň na vyzkoušeném výrobním procesu. Taková kombinace nastává od doby R600 poprvé - pokud má jít o druhý pokus s 512bit sběrnicí, jen těžko by se našly méně riskantní okolnosti k jeho realizaci.

Další indicie, která poukazuje na možné rozšíření sběrnice, vychází z komentáře Davea Baumanna (AMD). Z jeho slov je možné vyvodit, že optimalizovaná 512bit sběrnice může být menší (a tedy výhodnější po stránce nákladů i výkon) než 384bit sběrnice jak ji známe z GPU Tahiti (Radeon HD 7900):

• Údajné specifikace GPU Hawaii jsou jen špatně opsanými spekulacemi

To však není vše. Nově přibyla další dvojice důvodů, která nahlodává zbytky pochybností - první fotografie PCB Radeonu R9 290X s GPU Hawaii (vlevo), která porovnává layout s čipem Tahiti (vpravo):

Zatímco 384bit Tahiti má čip téměř čtvercový, v případě Hawaii je výrazně protažený, což je prvek typický pro situace, kdy je třeba na obvod čipu dostat více vstupně/výstupních rozhraní, než by se vešlo na klasické ±čtvercové řešení (obdélník má při stejné ploše větší obvod než čtverec). Směle pochybujeme, že by novinka měla přinést něco jako 12 výstupů pro Eyefinity nebo jinou podobnou zhýralost, která by mohla vyžadovat tak extrémní rozšíření vstupně/výstupního rozhraní - širší sběrnice v tomto případě dává nejlepší smysl.

PCB Radeonu R9 290X s GPU Hawaii a 4 GB GDDR5

Nakonec (tj. za čtvrté) můžeme sečíst paměťové čipy: V případě 384bit Tahiti jich je 12, PCB pro Hawaii jich ale nese 16. To znamená buďto 256bit sběrnici s pamětmi v režimu clamshell nebo 512bit sběrnici v klasickém provedení. 384bit varianta k dispozici není a 256bit sběrnice by čipu této výkonnostní sféry stačila jen těžko. Vylučovací metodou se tak opět dostáváme k 512bit sběrnici.