Jak už asi ze všeho toho povídání kolem AMD Turbo Core víte, technologie funguje tak, že pokud jsou na šestijádrovém procesoru tři či více jader v klidu, technologie se aktivuje a pracující jádra se přetaktují. Pokud tedy pracují jen tři jádra, neběží na 3,2 GHz, ale 3,6 GHz. Pracují-li jen dvě jádra, pak právě tato dvě jádra se přetaktují na 3,6 GHz, stejně je tomu i v případě, že pracuje jen jedno jádro. Ostatní nepracující jádra svou frekvencí oscilují někde v rozsahu 800 MHz až 3,2 GHz, alespoň podle toho, co jsme vypozorovali v utilitě AMD OverDrive ve verzi 3.2.1. Právě tato nová verze už umí s novými šestijádry pracovat korektně, umí sledovat jejich takt, teploty, zátěž a umí také ovlivnit chování technologie AMD Turbo Core poměrně dost flexibilním způsobem, ale na to se podíváme až za chvilku. Nejprve se podívejme na to, co vlastně budeme sledovat, na obrázku níže jsou všechna jádra v klidu a tedy běží na 800 MHz.

Nyní jsme zatopili pod kotlem a všechna jádra zatížili. Tudíž jejich takt bude nominálních 3,2 GHz (obrázek níže vlevo).

 

Na 3,2 GHz poběží jádra také v situaci, kdy budou zatížena 4 jádra (obrázek vpravo), případně i 5 jader.

  

Pokud ale zatížíme pouze tři jádra, dvě, nebo jen jedno, dostanou se tato jádra na 3,6 GHz, ostatní zůstanou na 3,2 GHz, nebo jejich frekvence klesne (někam do rozsahu pod 3,2 GHz až do 800 MHz).

Rozdíl oproti Intel Turbo Boost je ten, že procesory Intel se dokáží přetaktovat i v případě zátěže všech jader, pokud procesor nepřesahuje limit TDP a jeho teplota nepřekročí jistou mez. Navíc se procesory Intel přetaktovávají různě v závislosti na počtu zatížených jader, pokud je zatíženo jen jedno jádro, přetaktovávají se víc než při zátěží více jader. Až takovou flexibilitu AMD Turbo Core nemá, ale s pomocí utility AMD OverDrive 3.2.1 se jí lze částečně přiblížit, i když se jedná o poněkud „manuální“ práci.