Procesor Phenom II X6 1090T je „Black Edition“, takže lze chování technologie Turbo Core poměrně zajímavě ovlivňovat. Nakolik to jde udělat i u non-Black procesorů, to zatím, bohužel, vyzkoušené nemáme, ale jistě se k tomu někdy dostaneme.

Tuto obrazovku možná znáte, pokud utilitu AMD OverDrive používáte. Nad nastavením násobiče (vlevo dole) se však nově vyskytuje položka Turbo Core Control… a v té lze s nastavením AMD Turbo Core poměrně zajímavě hýbat.

Kromě toho, že je možné technologii AMD Turbo Core úplně vypnout, lze také změnit počet nejvýše zatížených jader, kdy se Turbo Core ještě aktivuje (tedy je-li zatíženo více jader, než zde nastavíme, Turbo Core se nekoná). Můžete tedy nastavit, že se Turbo Core aktivuje i při zátěži více než tří jader, ale také méně než tří. Dokonce můžete změnit i takt Turbo Core a použít vyšší frekvenci, než je 3,6 GHz. To se hodí například v situaci, že byste chtěli vyšší Turbo frekvenci pro aplikaci, která více jader využít neumí, a nastavíte, že se tak bude dít jen v situaci, kdy budou zatížena jen dvě jádra, nebo třeba jen jedno. Samozřejmě pokud tušíte, že byste se mohli dostat do situace, kdy při standardním Turbo napětí nebudou přetaktovaná jádra pracovat spolehlivě, můžete zkusit napětí zvýšit (aktivuje se jen při Turbo přetaktování). A jako perličku můžete dokonce hýbat Turbo frekvencí u jednotlivých jader nezávisle, takže když třeba nastavíte násobič prvního jádra více než násobič ostatních jader, pak pouze v případě, že se vám podaří zatížit právě první jádro, bude toto běhat rychleji než jádra ostatní. To už je pro fajnšmekry, kteří jsou si schopni metodou pokus-omyl (nebo jakkoli jinak) zjistit, které jádro snese vyšší frekvenci bez ztráty stability. Zkrátka můžete přetaktovávat jednotlivá jádra nezávisle i pro Turbo režim.

Co však nastavit nejde, je způsob chování, který má technologie Intel Turbo Boost. Nemůžete tedy např. nastavit, že při zátěži čtyř jader se procesor přetaktuje jen lehce, při zátěží tří jader o něco víc a při zátěži třeba jen jednoho jádra se přetaktuje ještě více. Tohle AMD Turbo Core neumí.

Pojďme se podívat, jak se toto nastavení chová v praxi. Výše vidíte, co jsme provedli: AMD Turbo Core se po této úpravě aktivuje jen při zátěži nejvýše dvou jader, všechna jádra se dovedou při své zátěži přetaktovat na 3,6 GHz, pouze první jádro, když dostane práci, se bude přetaktovávat na 3,8 GHz. Ověříme si, že při zátěži tří jader se AMD Turbo Core nekoná:

Jádra pracují na 3,2 GHz, což je v pořádku, nastavili jsme, že se Turbo Core aktivuje jen při zátěži nejvýše dvou jader. Zatížíme tedy jádro druhé a šesté:

Nyní se obě zatížená jádra přetaktovala na 3,6 GHz (zhruba ;-). Všimněte si, že se jim i patřičně zvýšilo napětí. Nyní ale místo šestého zatížíme první jádro:

První jádro běhá podle nastavení na 3,8 GHz, druhé jen na 3,6 GHz, přesně tak, jak jsme nastavili. Ostatní jádra to „zalomila“ na frekvencích, jak je napadlo (ty frekvence se v průběhu činnosti mění, občas nějaký další proces na nějaké jádro sáhne, stejně tak se i mírně měnit takty dvou pracujících jader, pokud zrovna AMD Turbo Core uzná, že už tato pracující jádra nejsou zatížena sama).

Zkusili jsme tedy ještě jedno nastavení:

V tomto případě jsme nastavili, že se AMD Turbo Core aktivuje při zátěži pouze jednoho jádra. Ať to bude kterékoli, mělo by běžet na 4 GHz.

Na 4 GHz jsme ho tedy nevytáhli, zůstalo celou dobu na 3,9 GHz (o půl násobiče méně, než jsme chtěli). Asi mu byť i minimální zátěž ostatních jader (mohla být způsobena samotnou utilitou AMD OverDrive nebo prostým během systému) nedovolila vylézt na ty požadované 4 GHz. Také nás trochu zarazilo, že AMD OverDrive ukazoval napětí standardní, nikoli zvýšené (vypozorovali jsme, že zvýšené napětí AOD ukáže jen v případě, že takt vyskočí až na požadovanou Turbo frekvenci). Má to trošku své mouchy, které se nám podařilo obejít nastavením aktivace Turbo Core při zátěži nejvýše dvou jader, nikoli jednoho. Pak se nám povedlo jedno z jader dostat na 4 GHz (zatížením dvou, prvního a pátého).

Samozřejmě musíme přiznat, že se nám při neopatrné manipulaci s AMD Turbo Core podařilo dostat procesor do stavu, kdy třeba sám CineBench R11 prohlásil, že při výpočtu došlo k chybě a skončil. Při ještě méně opatrné manipulaci se povedlo systém zcela zatuhnout, zkrátka je to záležitost, kterou využijete jen v případě, že o přetaktování už trochu něco víte a máte povědomí o tom, na co je potřeba si dát pozor.

AMD Turbo Core je tedy v podstatě takové povolené přetaktování, za které výrobce procesoru ručí. Neručí už za další manipulaci s parametry této technologie, která ale zase v kombinaci s utilitou AMD OverDrive nabízí určitý bonus navíc. Běžně se totiž může při přetaktovávání stát, že frekvence, kterou nastavíte, všechna jádra naráz nesnesou a vy tak nedosáhnete na vyšší frekvenci. Doposud se dalo vyšší frekvence dosahovat tím, že některá jádra v BIOSu vypnete. To s AMD Turbo Core není nutné, tato technologie nabízí možnosti přetaktování do určité zátěže, kterou když nechtěně překročíte, přetaktování se zase zruší. Bez změny nastavení jde tedy o technologii, která pomáhá aplikacím neoptimalizovaným pro více jader, jinak je to další hračka pro kutily a overclockery, kteří tímto mohou získat nad procesorem větší kontrolu.

Poděkování

Za zapůjčení produktů pro účely testování děkujeme firmám

Phenom II X6 1090T M4A89GTD PRO/USB3