V souladu s předpoklady došlo na CES k vydání nové řady mobilních produktů, z nichž většina zakládá na APU Picasso, což je 12nm verze APU Raven Ridge. Slovo většina nepřehlédněte, je poměrně důležité. Ale pěkně postupně. Nabídka mobilních APU řady 3000 se skládá z 15W a 35W modelů. To je změna oproti řadě 2000, která kombinovala 15W a 45W. Je možné, že souvisí s faktem, že se na trh nedostalo žádné relevantní množství notebooků s 45W variantou. Ovšem stejně tak je možné, že se do jejich vydání výrobci nehrnuli, když věděli, že pár měsíců poté bude na trhu nová generace. Přesné důvody neznáme a filozofovat, zda bylo první vejce nebo slepice, nemá asi smysl.

Specifikace

Podstatné je, že 35W modely jsou koncipované jinak než 45W. Zatímco 45W měly nastavený vysoký základ a jen o málo vyšší boost, 35W novinky nechávají základ na nízké úrovni, zatímco boost zvyšují i 200MHz nad své předchůdce. Srovnáme si vše v tabulce, novinky jsou zdůrazněny tučně. Nové 35W modely od 15W rozlišíte podle H/U konci názvu (a alespoň u stávajících modelů také podle „padesátky“).

Mobilní Ryzen 3000 tedy díky 12nm přináší posun v boostu o 200 MHz pro vyšší modely a o 100 MHz pro střední a nižší. GPU bylo zrychleno o 100 MHz pro všechny s výjimkou nejnižšího modelu, který dostal přidáno 200 MHz. Všimněte si, že 15W i 35W modely mají totožné takty. Rozdíl bude v tom, jak často a na jak dlouho budou dosahovat boostu a případně podle výběru čipů i v tom, jaké spotřeby při konkrétních taktech dosáhnou.

Zajímavostí je první mobilní Athlon - Athlon 300U. Podobá se novým desktopovým Athlonům a alespoň papírovými specifikacemi se téměř neliší od loňského Ryzen 3 2200U. Otázka ovšem je, na jakém procesu je vyráběný. Například Anandtech tvrdí, že jde na rozdíl od všech nových Ryzenů o 14nm produkt, který je patrně postavený na tomtéž křemíku jako desktopový Athlon. Ovšem specifikace na webu AMD hovoří o 12nm výrobě stejně jako u všech ostatních novinek ve výše uvedené tabulce. Nepředpokládám, že by si Anandtech informaci o 14nm jen tak vycucal z prstu, takže je možné, že v oficiálních specifikacích na webu je zkrátka chyba a když je tam jakýsi zřízenec vkládal, nevšiml si rozdílu ve výrobním procesu u posledního modulu.

Pokud se vrátíme k Ryzenům 3000, tak formálně dostávají do specifikací i jádra „Zen+“, nicméně reálně se nejspíš nic moc nemění, protože krom 12nm výrobního procesu podporovala jádra Raven Ridge prakticky vše, čím se lišil Zen+ od Zen. Zkrátka byla už v době svého vzniku vyladěnější než původní Zen, někde na 90-95 % cesty k Zen+, ale z důvodu 14nm výroby jim v případě Raven Ridge říkala AMD Zen a až s přechodem na 12nm proces dostávají logo Zen+.

Poslední zajímavosti: AMD si opět nechala rezervu na Ryzen 7? 38xx. To nechává prostor pro spekulace, jak by takový produkt mohl vypadat. Zajímavé také je, že tyto mobilní Ryzeny 3000 podporují paměti DDR4-2400 jako předchozí generace. Nedošlo ke zvýšení a paradoxně tak nejrychlejší paměti - DDR4-3200 - stále zvládá prakticky nedostupná loňská 45W řada.

Dostupnost a ovladače

Aby AMD předešla spekulacím, jak na tom budou 35W s dostupností, rovnou ohlásila, že Asus chystá produktovou řadu, která je nabídne. Ještě podstatnější je pak informace, že AMD bere na sebe podporu notebooků vybavených APU s integrovanou grafikou. V loňském roce se ukázalo, že spolupráce s výrobci, kteří by měli ovladače AMD redistribuovat s úpravami pro svůj hardware, nefunguje nijak dobře a vydávání nových verzí vázne. To může být u APU, která mají poměrně relevantní grafický výkon použitelný pro řadu méně náročných her, docela problém. AMD tedy ohlásila, že pro notebooky s integrovanou grafikou (APU) bude dodávat ovladače sama v rámci jednoho balíku.

Chromebook APU

Došlo i na dva 6W čipy pro Chromebook. Ty jsou ale výrazně jiného ražení než 12nm generace Picasso:

Jak obstarožní označení napovídá a konfigurace jader / vláken potvrzuje, nejde o nic z generace Zen, ale o APU s procesorovými jádry Excavator, jakými bylo např. Carrizo a Bristol Ridge. Možná si ještě pamatujete, že na této architektuře vzniklo i fyzicky menší APU s počtem jader fyzicky sníženým ze 4 na 2 a počtem stream-procesorů fyzicky sníženým z 512 na 192. Ano, právě to je ono, řeč je o 28nm APU Stoney Ridge a na něm jsou postavené oba 6W modely pro Chromebooky.

Říkáte si, co je to za neskutečnou vykopávku, proč asi AMD vůbec něco takového vydává. Jenže tato vykopávka je podle interních testů v průměru o polovinu rychlejší než Atomy jako Celeron N3350 a Pentium N4200, které pro tento segment nabízí Intel. Excavator sice již dávno nevoní novotou, ale vzešel z velkých jader, byť optimalizovaných pro ultramobilní použití. APU Stoney Ridge navíc oproti Carrizo a Bristol Ridge má jeden malý bonus - jeho grafické jádro není čistě generace GCN3 jako u větších kolegů, ale dostalo se do něj již pár náznaků GCN4 / Polaris, například podpora pro hardwarové přehrávání h.264 / HEVC. Oproti Polaris je ovšem omezena (pokud mě paměť neklame) na 30 FPS.