Informace poměrně dlouhou dobu úspěšně unikala médiím a to i přesto, že ji AMD oficiálně potvrdila na posledním konferenčním hovoru. I když jde z pohledu konzumenta spíše o zajímavost, z hlediska výrobců má tato událost nezanedbatelný význam.

AMD se o přesun části výroby z TSMC ke GlobalFoundries snaží už řadu let; doposud však bez výraznějšího úspěchu. Tato možnost byla nejprve omezena zcela jinou skladbou výrobních procesů (zatímco TSMC nabízela 40nm bulk, top procesem GlobalFoundries byl 32nm SOI) a později značným skluzem a šachováním s roadmapou ve vztahu k 28nm výrobě u GlobalFoundries.

Již v roce 2011 (a nebylo to možná poprvé) proklamovala oficiálně společnost ústy Thomase Seiferta, že bude výrobu grafických čipů rozdělovat mezi TSMC a GlobalFoundries. Dodávky od dvou konkurentů jí měly zajistit výhodu v podobě možnosti výběru cenově výhodnější nabídky a zároveň tak vyvíjet určitý tlak na oba konkurenty.

Reálně však po téměř tři roky nemohla GlobalFoundries fungovat jako konkurent TSMC, alespoň z hlediska moderních procesů pro výkonné čipy. Přesto si AMD byla vědoma, že dojde na situaci, kdy budou obě firmy po určitou dobu disponovat dobře zvládnutým 28nm procesem a dlouholetý záměr bude možné zrealizovat. Že od této strategie AMD neupustila, potvrdil před časem neoficiální cestou inženýr AMD Saket Doshi, který na LinkedIn profilu o své profesi prozradil více, než oficiální roadmapy společnosti. Kromě jiného zmiňoval, že se podílí na přepracování stávajících 28nm čipů AMD vyráběných u TSMC pro 28nm linky v GlobalFoundries.

Jedním z prvních významnějších 28nm produktů, který AMD ke GlobalFoundries zadala, je APU Kaveri (28SHP proces). Krom APU ale z linek této solečnosti mají pocházet již i některé grafické čipy. Není však možné s jistotou potvrdit, o které modely jde. Vyloučit můžeme čipy jako Hawaii (řada Radeon R9 290) a Tahiti (řada Radeon R9 280) - bylo by příliš riskantní zahájit tento experiment výrobou čipů o proporcích s jakými má GlobalFoundries nulové zkušenosti. Možnými kandidáty by byly Radeony R9 270 a R7 240/250. Důvody pro první zmíněný jsou hned dva. Vydání Radeonů R9 270 / 270X provázely dvě nejasnosti. (1) Proč AMD označovala jejich GPU názvem Curacao, když je parametrově totožné s GPU Pitcairn z Radeonů HD 7800? (2) Proč u těchto Radeonů mírně vzrostla spotřeba v klidu oproti řadě HD 7800? Výroba Curacao u GlobalFoundries oproti výrobě Pitcairn u TSMC by tyto nejasnosti elegantně vysvětlila, přesto jde pouze o hypotézu, která dosud nebyla oficiální cestou potvrzena ani vyvrácena. Low-endové Radeony R7 240/250 s GPU Mars / Oland nesoucím 384 stream-procesorů by byly dalším kandidátem vhodným k experimentování.

GlobalFoundries v Drážďanech

Pro uživatele, které by zajímalo, zda jejich GPU pochází z Tchajwanu nebo z Německa, ale máme špatnou zprávu. Jak potvrdil Dave Baumann z AMD, nápisy na grafických čipech (např. „Made in Taiwan“) neudávají, ve které zemi bylo vyrobeno samotné křemíkové jádro, ale kde byl vyroben čip jako celek, tzn. kde došlo k zapouzdření jádra. Pokud tedy AMD v německé GlobalFoundries vyrábí pouze křemíkové kostičky, které následně nechá (např. z cenových důvodů) zapouzdřit na Tchajwanu či v Číně, nedozvíme se z věty „Made in …“ klíčovou informaci. Přesto třeba nápis „Made in China“ na výše zobrazeném R7 250X není (s výjimkou předprodukčních vzorků) pro GPU AMD této generace zcela typický.

Závěrem je třeba dodat, že krom flexibility (co do výběru výrobce podle cenové nabídky) přináší výroba grafických čipů u GlobalFoundries pro AMD ještě jednu výhodu: Obě firmy spolu mají uzavřenou smlouvu na odběr určitého množství waferů ročně a pokud tohoto množství AMD nedosáhne, musí zaplatit kompenzaci, která není zrovna nízká (v minulých letech to byly až stovky milionů dolarů). Právě grafické čipy mohou sloužit jako přívažek, kterým lze dohnat klesající výrobu klasických CPU a vyhnout se tak mnohamilionovému penále.