AP, Client
Kapitoly článků
D-Link DAP-1160
OvisLink WL-5460AP v2
Tyto ukázky zobrazují základní možnosti obou produktů v oblasti schopností práce s bezdrátovou sítí, tedy do jakých režimů je lze nastavit. Již zde je vidět, že D-Link umí něco navíc, naopak zde není vidět, že něco navíc umí také OvisLink. My si některé režimy v průběhu dnešního povídání přiblížíme, některé více, některé méně (třeba se moc nebudeme zabývat samotným režimem „Bridge“, který není v IEEE a Wi-Fi standardech definován, zpravidla je určen k použití mezi stejnými APčky, s různými není komunikace garantována).
Access Point
D-Link DAP-1160
OvisLink WL-5460AP v2
Po prvním spuštění je u obou APček zprovozněn režim přístupového bodu (Access Point). To prakticky znamená, že přístroj sám vytváří bezdrátovou síť, k níž je možné se … bezdrátově připojit, jak jinak. Tím se počítač s Wi-Fi adaptérem může spojit s ethernetovou sítí LAN (a naopak). Pro názornost si vypůjčíme obrázek z manuálu od D-Linku.
Pokud bychom už nyní srovnali nastavení OvisLinku s D-Linkem, pak jsou tu jisté nezbytnosti, které jsou v podstatě stejné, ale v zásadě se každý nastavuje jinak (jiným stylem). Zatímco u D-Linku se mnohé nastavuje na jedné stránce a v případě změny parametru, který ovlivňuje další, se stránka dynamicky mění (některé položky mizí, jiné se objevují, jak je pro daný režim potřeba), u OvisLinku je potřeba klikat na další tlačítka, čímž se otevřou typicky pop-up (vyskakující) okna, kde se nastavují zbývající parametry.
Hned z „prvního setkání“ vám mohu prozradit můj subjektivní názor na ovládání obou zařízení (pokud jde o webovou správu): D-Link u mě jednoznačně vede. Pro méně zkušené uživatele je rovnou vedle nastavení přístupná užitečná nápověda ohledně některých nastavení, ovládání mi přijde více intuitivní a přehlednější (co je potřeba, je na jedné stránce hned vidět) a v neposlední řadě se mi jeví provedení stránek jako takových na pohled hezčí, příjemněji se s tím dělá. A to si můžete všimnout, že D-Link nepoužívá žádnou haldu obrázků a nevytváří žádné „omalovánky“, zatímco „hlavní“ obrázek v OvisLinku (zjevně šťastní lidé asi někde u PC) působí, jakoby marketingové oddělení nařídilo jej tam někam umístit za každou cenu a realizace tohoto nápadu byla „dost rychlá“. Kromě toho se mi někdy povedlo nastavit OvisLink několikerou překonfigurací i do stavu, kdy jsou některá nastavení nedostupná, ale pamatují si předchozí hodnoty. Například jsem APčko nastavil do klientského režimu, ale nešlo v něm změnit šifrování na WPA2 a zadat heslo, ačkoli to tak bylo nastaveno a fungovalo to. V takovém případě je nejrychlejší „dlouhý reset“, který uvede zařízení do výrobního nastavení a vše se musí nakonfigurovat znovu (a hlavně to nakonfigurovat lze). Nicméně pojďme dál, protože ovládání zdaleka není to nejdůležitější.
Client
D-Link DAP-1160
OvisLink WL-5460AP v2
V nastavení APčka coby klienta v podstatě není co řešit, oba podporují zabezpečení až do WPA2, v případě jediného zařízení na LAN (ethernetu) se může u OvisLinku navíc nastavit klonování jeho MAC adresy.
Nastavení v režimu „Ad hoc“ (bezdrátová „narychlo spíchnutá“ síť bez centrálního přístupového bodu) se v D-Linku nalézt nepovedlo, ale dá se s klidným svědomím říci, že tento režim není v případě APčka příliš důležitý. Bezdrátovou síť s ním lze sestavit efektivněji.
D-Link DAP-1160
OvisLink WL-5460AP v2
A takto vypadá v mé sítěmi zahlušené lokalitě zhruba výpis bezdrátových sítí („Site Survey“). OvisLinku lze přičíst kladný bod za to, že o jejich zabezpečení informuje o píď podrobněji.