Testy propustnosti byly provedeny opravdu zběžně, protože nějaké reálné testování by vyžadovalo nasazení do skutečného provozu, přidělání pořádných antén a dlouhodobé několikatýdenní (alespoň měsíční) sledování, aby se z toho dal udělat nějaký závěr. Nás v souvislosti s faktem, že existují i firmwary, které jsou schopné rozlišovat mezi oběma LAN porty, napadlo, že vlastně vnitřní software může ovlivnit i průchodnost mezi nimi, takže jeden z testů je zaměřen na propustnost APčka v případě, že se chová jako obyčejný hub (eventuelně switch) – zkrátka připojíte do něj přes LAN dva počítače a zkoumáte, jak je to rychlé.

Další test byl zaměřen na průchodnost přes Wi-Fi na velmi krátkou vzdálenost, kdy se testované APčko spojí s protějškem na plné rychlosti (54 Mbit/s). Protějším APčkem byl další OvisLink, starší model WL-5450AP nastavený do režimu AP, komunikace byla vždy zabezpečena přes WPA2. Testované APčko bylo v režimu klient.

Třetí test byl obdobný jako druhý, ale zvolil se jiný počítač, poněkud vzdálenější, přesněji řečeno byl v třípatrovém domě vzdálen přes všechna patra a ještě „úhlopříčně“, takže mezi ním a druhou stranou byl nějaký ten strop, nějaká ta zeď apod. Obě testovaná APčka se se svým „referenčním“ protějškem spojovala někde na rychlosti 18 až 24 Mbit/s, umístění bylo takové, aby anténa byla pokud možno na centimetr přesně na stejném místě (vždy byl na testovaném místě jeden, druhý byl v ten moment vypnutý).

Testovacím softwarem byl SiSoft Sandra XII Lite, měřilo se vždy několikrát (zhruba 10krát) a z toho se udělal průměr.

Propustnost mezi LAN porty

Tady nám D-link za OvisLinkem nějak zaostává, těžko říci, proč. Tuto komunikaci má plně ve své režii, nemůže se přitom vymlouvat na zarušení sítě nebo čehokoliv jiného, spojení je čistě drátové. Pro pořádek připomeňme, že v jednom PC pracovala gigabitová síťovka Marvell Yukon (pochopitelně na 100 Mbitech), ve druhém integrovaná z nVidia čipsetu.

Propustnost Wi-Fi na krátkou vzdálenost

Bohužel, ještě větší rozdíl je k vidění při komunikaci přes Wi-Fi, ale tento test už neberte tak vážně, na propustnost Wi-Fi má totiž vliv příliš mnoho faktorů na to, aby byl hodnověrný. Stačí mít nepatrně jinak anténu (když ji nakloníte moc, klesne propustnost až ke stovkám kB/s). Opět doplňme, že test probíhal tak, že PC se síťovkou Marvell Yukon bylo připojeno do testovaného APčka v režimu Client, to komunikovalo s protějškem v režimu AP, ten byl připojen do switche a switch kromě několika dalších počítačů komunikoval s testujícím protějškem se síťovkou z čipsetu nVidia.

Propustnost Wi-Fi přes několik pater

Že se nám zde rozdíly mezi oběma přístroji stírají, nemusí vůbec nic znamenat, opět jde o každý milimetr polohy antény a vlastně už i o polohu testující osoby, která může putujícím datům překážet. Testovací metodika byla stejná jako v předchozím případě, jen s tím rozdílem, že testované PC bylo se 100Mbitovou síťovkou Realtek a protějšek (také jiný) měl síťovku Intel.

Znovu je třeba připomenout, že pro opravdu vypovídající výsledek by bylo nutné zapojit testované přístroje do nějakého „profesionálnějšího“ provozu s napevno přidělanými pořádnými anténami a jen by se vyměňovala APčka, aby byl zbytek testovací aparatury vždy stejný, pak by to něco o kvalitách provedení a případně softwaru vypovědělo. Tyto testy tedy berte jen jako takový nástin, jak rychle můžete v jaké situaci přenášet data, to, že OvisLink dopadl lépe, může ukazovat jak na lepší kvalitu provedení, tak také jen na shodu okolností. A pokud jde o stabilitu spojení a ztrátovost datových paketů, to by se muselo opravdu otestovat v nějakém ostrém provozu. A ten my k dispozici nemáme.