Je toho možná ještě trochu víc, nicméně při podrobnějším zkoumání materiálů od AMD se objeví nejeden háček. K těm však později. APU Phoenix je 4nm (potvrzeno) SoC složený z 8 jader Zen 4 a 768 stream-procesorů RDNA 3. Každý opět nabízí dvojnásobný výkon v FP32 oproti RDNA 2, ale AMD je počítá jako jeden, nikoli jako dva (proto se ve specifikacích neobjevuje hodnota 1536). Dále je přítomen AI procesor vyvinutý společností Xilinx. Dnes již můžeme mluvit o AMD, ale pokud si uvědomíme, kdy musel být návrh hotový, aby mohl být integrován s ostatními díly skládačky, vyjde nám, že vznikal ještě u samostatného Xilinxu. Multimediální výbava dostala k přehrávání AV1 (přítomného od minulé generace) i podporu komprese do AV1.

Nyní podrobněji k jednotlivým částem.

Zen 4

Procesorová část oproti předchozí generaci nepokročila pouze upgradem x86 architektury ze Zen 3+ na Zen 4. Jsou tu i změny cache. Logické a očekávané zdvojnásobení kapacity L2 na jádro (tzn. ze 4 MB celkem na 8 MB celkem). Dále materiály uvádějí i zdvojnásobení L3 cache, která z 16 MB stoupla na 32 MB, což je značný posun, který bude mít dopady i na herní výkon. Aby AMD neprezentovala Phoenix jako pannu neposkvrněnou, máme v souvislosti s cache hned první rýpanec. V tiskové zprávě a prezentaci pro média je uvedena 32MB kapacita L3 (32MB L3 + 8MB L2 = 40MB cache).

Na produktové stránce na webu AMD ale stojí 16MB L3. Protože dosud nemáme od AMD potvrzeno, který údaj považovat za směroplatný, dostal se do naší tabulky ten, který materiály od AMD uvádějí častěji (32 MB). V kontextu procesorových jader ještě stojí za pozornost, že jde o vůbec první oficiálně potvrzený Zen 4 vyrobený na 4nm procesu.

Aktualizace 19. 1. 2023: AMD nám potvrdila, že Phoenix obsahuje 8 MB L2 cache a 16 MB L3 cache a v souladu s tím opravila tiskovou zprávu.

RDNA 3

Integrovaná grafika (iGPU) disponuje 768 stream-procesory architektury RDNA 3. Boost iGPU byl docela výrazně zvýšen z 2,4 GHz u minulé generace na 3,0 GHz. To je o 25 % více, což na jednu stranu není málo - na stranu druhou to s ohledem přechodu z 6nm rovnou na 4nm proces není ani mnoho. Připomeňme, že v rámci stejného 7nm procesu se mezi generacemi Renoir (Zen 2 APU) a Cezanne (Zen 3 APU) zvýšil takt grafického jádra o 20 % a po přechodu na 6nm proces (Raphael Zen 3+ APU) šlo o celkem 37 %. To v rámci jedné generace výrobního procesu. 25 % tedy pro přechod na zcela novou generaci není mnoho.

S ohledem na starší zvěsti o cílených taktech RDNA 3 iGPU v kombinaci s úplnou absencí o výkonu iGPU v prezentaci AMD tak zůstává ve vzduchu otazník nad tím, zda se RDNA 3 v APU nepotýká se stejným problémem jako Navi 31. S ohledem na uvedené takty totiž nelze ani zdaleka čekat mezigenerační posun výkonu, který by iGPU posunul na úroveň samostatné GeForce RTX 3050. Nemalý posun se však konat bude a při použití vhodných pamětí si troufám jako pesimistický odhad očekávat o třetinu vyšší FPS nad minulou generací (podstatně více pro Ryzen 5, kde je mezigenerační posun parametrů větší).

DDR5, LPDDR5X

Minulá generace, APU Raphael, přinesla do portfolia AMD podporu DDR5 a LPDDR5. Konkrétně šlo o DDR5-4800 a LPDDR5-6400. Phoenix to navyšuje na DDR5-5600 a nově přidává podporu LPDDR5X-7200. Pro úplnost připomínám, že AMD jako oficiální uvádí podporu dle JEDEC, takže když na trhu  lze sehnat např. DDR5-5600, ale jsou postavené na přetaktovaných čipech DDR5-4800 dle JEDEC specifikace, uvádí AMD jako oficiální podporované DDR5-4800 (neboť vyšší hodnoty jsou de facto přetaktování a jako takové jsou podporované v rámci přetaktování či profilů).

AI / XDNA od Xilinxu

APU Phoenix vůbec jako první x86 procesor obsahuje integrovaný AI akcelerátor. Tím je myšlen skutečně samostatný kousek hardwaru, nikoli podpora instrukcí pro AI na úrovni x86 nebo grafických jader. AMD architekturu získanou akvizicí Xilinxu nazývá XDNA a vypichuje několik zásadních výhod.

Tou první je škálovatelnost a tím pádem kompatibilita širokého spektra zařízení. Phoenix obsahuje čtyři „jádra“ podporující čtyři samostatné AI streamy. Pro menší zařízení může být nasazeno jedno jádro, pro větší (systémy se samostatnými akcelerátory) desítky nebo stovky. Výhodou je jednotná softwarová podpora. Druhá výhoda má spočívat v minimálních energetických nárocích oproti akceleraci přes CPU nebo GPU jádra, která je na úrovni stovek miliwattů.

Třetí výhodou pak je, že jde o návrh společnosti, která se prodejem AI akcelerátorů (již před akvizicí) živila. To je poměrně zásadní skutečnost, neboť AI akcelerátory se velmi obtížně hodnotí z papírových specifikací (Intel by mohl vyprávět) a řada jich je v praxi nepoužitelná.

Tento problém je na jednu stranu poměrně zásadní, na druhou stranu zůstává zavřený jako kostlivec ve skříni, kterou však dost možná nikdo nikdy neotevře. Prakticky všechny chytré telefony vyrobené za několik předchozích let obsahují SoC vybavený nějakým akcelerátorem pro AI. Je to uvedeno ve specifikacích, už několik let je AI široce rozšířené „buzzword“ a čí SoC nepodporuje AI, tak je totálně out. Řada různých softwarových firem mluví o AI, tvůrci operačních systémů mluví o AI, výrobci čipů mluví o AI, výrobci telefonů mluví o AI.

Velká část…

Jenže ve skutečnosti prakticky neexistují aplikace, které by na těch AI akcelerátorech v telefonech nějaké AI akcelerovaly. Problémů je celá řada. Každý akcelerátor je jiný, je tu tedy velká roztříštěnost a zajištění podpory napříč spektrem není jednoduché. Softwarová podpora ze strany výrobců čipů u řady značek v podstatě neexistuje. Podle toho mála informací, které je o těchto akcelerátorech dostupné, vyplývá, že jejich výkon je natolik směšný, že se o jeho využití nemá ani cenu pokoušet. Prostě tam jsou protože AI je „in“ a je potřeba, aby bylo ve specifikacích produktu uvedené. Pro lepší představu: Není to tak, že pro použitelné nasazení by bylo potřeba třeba o 20-30 % vyššího výkonu. Nebo 2-3× vyššího výkonu. Ale spíš o několik řádů vyššího výkonu.

…uživatelsky akcelerovaného AI…

Existují sice aplikace, které se využitím AI chlubí, ale to se ve většině případů buďto odehrává někde na úrovni cloudu, nebo v minimalistické formě akcelerované grafickými či procesorovými jádry.

…je zatím jen velká bublina…

Na druhé straně tu máme AMD, která se zjevně pokouší o něco seriózního, co se táhne do doby dávno před akvizicí Xilinxu (nejde tedy o dodatečný marketingový nápad, pro který existuje pěkné anglické slovo „afterthought“. AMD rovněž spolupracuje s Microsoftem a vývojáři softwaru, takže to vypadá, že chce integrovaný „čtyřjádrový“ akcelerátor posunout mimo (další výstižný anglikanizmus) tzv. check-box feature. Tedy prvek podporovaný jen aby mohl být na krabici produktu odškrtnutý jako podporovaný.

…v pozlátku

Osobně si ale nejsem jistý, jak rychle může podobné průkopnictví přinést nějaké hmatatelné ovoce. Na jednu stranu - z hlediska AMD - jde o začátek, na druhou stranu - z hlediska Xilinxu - jde o vykzoušenou technologii s robustní softwarovou podporou, pro kterou stačí doladit podporu na úrovni OS a tvůrci aplikací ji mohou začít rovnou využívat. Je tedy velmi obtížné odhadovat, jak může situace dopadnout. Podporu AI akcelerátoru u Phoenixu bych tedy neviděl jako důvod ke koupi, ale jako bonus se zajímavým potenciálem.

Energetická stránka

Asi nebude překvapivé, že APU postavené 4nm procesu v kombinaci s architekturami od základu navrženými s ohledem na mobilní segment (Zen 4, RDNA 3, XDNA) na tom bude energeticky velmi zajímavě. AMD tvrdí, že se jí podařilo v některých ohledech až zdvojnásobit(!) výdrž na baterii.

Notebook s Phoenixem je tak schopný běžet déle než 30 hodin na jedno nabití a to nikoli tzv. v klidu, ale při přehrávání videa. Samo o sobě je to výborný počin, jen se trochu obávám, aby na to výrobci nezačali hřešit a pro úsporu nákladů nesnížili kapacitu baterie.

TDP

AMD uvedla Ryzeny 7040HS jako 35-45W procesory (ve specifikacích na webu je zmíněna konfigurace až do 54 wattů), ale samotné APU Phoenix v podobě mobilní řady Ryzen 7040 jako 15-45W produkt. Z toho vyplývá, že ještě dojde na představení úsporné 15-28W „7040U“ řady (míněno, že je v přípravě, byť o ní zatím nebyla řeč). Pro TDP výš než 45-54 wattů pak bude určen mobilní procesor Dragon Range, který bude k dispozici v 6-16jádrové konfiguraci.

Celkový výkon

Jak již bylo řečeno, grafický výkon AMD zatím nezveřejnila; máme ale k dispozici údaje o výkonu procesorovém (jak v aplikační zátěži, tak ve hrách) a údaje o výkonu AI akcelerátoru.

V Blenderu je Ryzen 9 7940HS o 45 % rychlejší než čtrnáctijádrové (6+8) Intel Core i7-1280P. a o 30 % rychlejší než Apple M1 PRO.

V Cinebench je Ryzen 9 7940HS o 8 % rychlejší než Apple M1 PRO a 34 % rychlejší než Intel Core i7-1280P. V AI akceleraci je podle AMD Ryzen o 20 % výkonnější než Apple M2. Srovnání s Core od Intelu není možné, protože žádný model AI akceleraci nepodporuje. V průměru herních testů je pak Ryzen o 21 % rychlejší než Core i7-1280P (srovnání s produkty Applu není možné, protože na platformě Applu nelze dané hry spustit).

Závěrem nezbývá než připomenout, že z nového názvosloví mobilních Ryzenů poznáte, že jde o čip s jádry Zen 4 právě podle čtyřky na předposledním místě (Ryzen 9 7940HS). První notebooky těmito APU vybavené by se měly dostat na trh v březnu. Krom nich se objeví i výkonnější Dragon Range (Ryzen 7x45) s až 16 jádry a levnější modely postavené na refreshi stávající generace (Ryzen 7035).