V první řadě je dobré si říci, jaké platformy vlastně proti sobě stály. Na jedné straně to byl vám již asi hodně známý 4wattový Intel Atom (1,6 GHz) a 22,2W čipset i945GC s 3,3W jižním můstkem ICH7, na druhé straně pak 8W Athlon 64 2000+ (1 GHz) s (údajně) 0,95W čipsetem AMD 780G a jižním můstkem SB700 (údaj o spotřebě neznámý). Už takhle papírově se dá odhadnout, která sestava bude mít menší spotřebu energie. Dlužno však dodat, že obě sestavy mají od pohledu jiné cílové zaměření, v případě AMD jde totiž o běžnou µATX desku (v tomto případě Gigabyte GA-MA78GM-S2H, jejíž recenzi jste si u nás již také mohli přečíst) s procesorem klasicky v socketu, zatímco menší deska od Intelu (mini-ITX) má konfiguraci procesoru neměnnou a koupíte ji hotovou jako celek (do AMD platformy pak snadno dáte třeba i Phenoma a coby grafiku klidně to nejvýkonnější, co je na trhu, do desky s Atomem už dáte jen kabely a „play“ ;-). To však není důvod, proč by se tyto dvě sestavy nemohly navzájem poměřit.

Poněkud jiné to také bude s cenovou hladinou obou platforem. Deska s Atomem lze koupit v našich obchodech za cenu přibližně od 1 300 Kč, zatímco jen samotná deska GA-MA78GM-S2H stojí přes 1 500 Kč (spíš počítejme kolem 1 550) a to ještě nemá žádný procesor. Cena Athlonu 64 2000+ by se měla pohybovat kolem 90 dolarů, což přepočteno na naši koncovou mohou být klidně další 2 000 nehledě na fakt, že deska s Atomem je již dostupná, zatímco Athlon 64 2000+ ještě neseženete. Pokud bychom brali v potaz celkovou cenu platformy, pak AMD vyjde na zhruba dvakrát takové peníze. K tomu je samozřejmě ještě potřeba připočítat „omáčka a bižuterie“ kolem, ale to je už shodné, proto jsme to do této kalkulace nezapočítali. Platforma AMD však nabízí možnosti o kterých si u Atomu můžeme nechat jen zdát, je to třeba třikrát tolik SATA portů, DVI (s redukcí i HDMI) výstupy, více slotů, osaditelnost větším množstvím RAM a podobně. Volba by tedy byla každopádně otázkou preferencí, pojďme se však letmo mrknout na čísla, která z testu vypadla.

Hned na úvod se podíváme na teploty a spotřebu, protože kdo měl pocit, že platforma Atom bude úspornější, ten určitě zapomněl na čipset. Aby byl test alespoň trochu srovnatelný, z chladiče na Athlonu (klasika z boxu) byl pro zajímavost sundán větrák, protože hliníkový pasiv stačí 8W Athlona uchladit i bez něj. Sami hned na obrázku uvidíte, že s nasazeným ventilátorem byl rozdíl teplot Athlonu v klidu a v zátěži skoro zanedbatelný. Do testu promluvil ještě také Celeron 220, což je 1,2GHz 65nm 19W procesor taktéž pájený přímo na desku (rovnou doplňme, že je ještě značně výkonnější než Athlon 64 2000+).

Myslíme, že to nepotřebuje komentář, takže hned přejděme na další zajímavost, kterou je spotřeba. Zde se opět objevilo dalších několik platforem pro srovnání,

Je to zajímavé, ale v obou případech vede Athlon 64 2000+. Za povšimnutí rozhodně stojí spotřeba v klidu u dvoujádrového Athlonu X2 4850e (TDP 45 W, 2,5 GHz). Sluší se také dodat, že dvoujádrové Pentium bylo testováno na desce s čipsetem Intel G33, zmíněný Celeron 220 na desce s čipsetem SiS 662 a na SATA port byl připojený 320GB disk Western Digital 3200AAJS.