Chlazení

Kryt zdroje tvoří 1mm plech a díky dodatečným přehybům je dost pevný. Zadní mřízka, tvořená šestiúhelníky, je ovšem poměrně malá, ze značné části ji překrývá vstupní filtrace, tudíž teplý vzduch má menší prostor, kudy může ze zdroje uniknout. Horká kapsa se ovšem tvořit nebude, pod průchodkou pro kabely je další perforace, kudy může horký vzduch profukovat zpět do prostoru skříně. Be Quiet! používá vlastní ventilátor BQT T12025-MS-16 s technologií Silentwings, tedy s vroubkovanými lopatkami pro zabránění tvorby turbulencí.

Dosahuje maximálně 1600 otáček za minutu, přičemž při tom vydává hluk maximálně 25,1 dBA. Zakryt je trochu netradiční mřížkou, která není tvořena soustřednými kruhy, ale prostě rovnoběžnými tyčkami. O chlazení mám ovšem z několika důvodů obavy: jelikož lopatky nejsou moc velké, i při použití vroubkování bych nečekal vyšší průtok vzduchu, než přibližně 60 kubických stop za minutu (přesné číslo není známo). Navíc se do vroubků poměrně rychle zachytává prach (co to dělalo po nějakých dvou-třech měsících provozu je vidět na fotografii). Připočtěme malý prostor pro unikající vzduch a máme problém.

Vstupní filtrace

Ať je vidět, o čem celou dobu mluvím: na vstupní vidlici je připájená tato strojovna, obsahující jednu diferenciální tlumivku, dva keramické Y kondenzátory a jeden foliový X kondenzátor. Kabel vedoucí do desky pak ještě prochází feritovým jádrem. Deska zabírá prostor o rozměrech více jak 5×5 cm, přičemž je „inteligentně“ připájena tak, že zakrývá spodní část mřížky, kudy by jinak normálně unikal horký vzduch, který prošel sekundární stranou.

Jestli ono by nebylo lepší ty kondenzátory na vidlici přibastlit (a trochu omotat bužírkou), spínač propojit vodiči a cívku dát na hlavní desku. Tam je místa relativně dost, stačilo ho trochu rozumně využít. Na ní se nachází varistor, další dvě tlumivky (diferenciální a se společným vinutím), X kondenzátor a dva Y kondenzátory.

Klasicky připomínám, X kondenzátory (mezi fází a nulovacím vodičem) a Y (mezi fází a zemí/nulovacím vodičem a zemí, pro snížení rušení dnes i mezi uzemněnou kostrou a zemí) slouží pro filtraci vysokofrekvenčního zvlnění ze sítě (obvykle ze zařízení, které filtraci v rámci úspor nemají, ale i z jiných zařízení, u kterých je filtrace jaksi těžko proveditelná) a zabraňuje naopak jejímu vyzařovaní do sítě tímto zdrojem. Totéž v podstatě obstarávají cívky. Současně tyto součástky (částečně) mohou pomoci k zachycení menších napěťových špiček v síti.

Primární strana

Na primární straně začíná děs střídající hrůzu, chladič usměrňovacího můstku je jen jaksi zapíchnut do desky, přičemž byl samozřejmě celý vyvrácený. Můstek je GBU1006 (10 A při 800 V a 25 °C, úbytek napětí 1,1 V při 10 A). Cívka PFC mi na 530 W přijde podezřele malá a dost těžko má jádro z nějakého kouzelného materiálu, který jiní nemají. Pravděpodobně bude solidně péct a do budoucna hrozí smrt.

V PFC jsou dva tranzistory MagnaChip MDP18N50 (18 A dlouhodobě/ 72 A pulzně při 500 V a 25 °C, odpor v sepnutém stavu (R_DS(On) 0,27 Ω při 9 A) v pouzdře TO-220 a dioda NXP BYC10-600 (10 A/20 A při 600 V a <=78 °C, úbytek 2,9 V při 10 A a 25 °C) v tomtéž. Proud do kondenzátor CapXon HP 330 µF/400 V teče přes termistor (neobužírkovaný).

PFC i primární stranu řídí čip Champion Micro CM6800TX, přičemž v topologii two-transitor forward jsou další dva tranzistory MDP18N50.