Bookeen Cybook Gen3: čtečka knih s elektronickým inkoustem
Kapitoly článků
Nejprve mi dovolte úvodem krátké shrnutí historických faktů. E-ink je jedním z typů elektronického papíru, za jehož vývojem stojí E Ink Corporation založená roku 1997 v americkém státě Massachusetts. Jejím zakladatelem je Joseph Jacobson, profesor skupiny Molecular Machines na MIT (Massachusetts Institute of Technology, prestižní univerzita umísťující se pravidelně v první desítce žebříčku světových univerzit).
Samotnou technologii elektronického papíru však vyvinul již v sedmdesátých letech Nick Sheridon v Xerox PARC (Palo Alto Research Center), legendami opředeném semeništi počítačových nápadů, které dalo světu třeba také grafické uživatelské rozhraní (později okopírované do Mac OS i Windows), pojetí digitální kanceláře od WYSIWYG editoru textů až po tisk na laserové tiskárně či předchůdce PostScriptu a mnohé další.
Před více než čtyřmi lety přišla Sony s prvním produktem na bázi elektronického papíru/inkoustu. Sony LIBRIé se prodávalo v Japonsku za cenu pod úrovní dnešní ceny Cybook. Koncem roku 2005 již byl na světě ohebný displej o úhlopříčce 10 palců, před dvěma lety pak Fujitsu představilo barevný displej s rozlišením 320×240. O půl roku později Seiko oznámilo ztenčení technologie, takže displej měl tloušťku pouhých 96 mikronů a loni v květnu LG.Philips představilo barevný elektronický papír rozměrů A4. Vývoj tedy jde velmi rychle, Cybook pak spoléhá víceméně na počáteční verze této technologie.
V této nejjednodušší implementaci elektroforetického displeje jsou částice oxidu titaničitého o průměru zhruba jeden mikrometr rozptýlené v uhlovodíkovém oleji. V něm je navíc přidáno tmavé barvivo spolu s povrchově aktivní látkou a nabíjecími činidly, které umožňuji předat částicím oxidu titaničitého náboj. Tato směs je umístěna mezi dvěma rovnoběžnými vodivými deskami vzdálenými od sebe zhruba 10 až 100 mikrometrů. Pokud je na ně přivedeno napětí, zmíněné částice se přesunou podle svého náboje tam, kde je opačný pól. Jsou-li na té straně, odkud „čteme displej“, jeví se daná oblast jako bílá (nebo prostě světlá).
Naopak pokud jsou na odvrácené straně displeje, přesune se na „čtecí povrch“ tmavé barvivo z oleje a daná oblast se jeví jako tmavá. Pak už stačí jen vrstvu zadní (spodní) elektrody rozdělit na jednotlivé body a aplikací příslušného napětí do každého z nich vytvořit obraz.