Připomeňme, že Panasonic Lumix DMC-FZ70 se objevil v červenci minulého roku a nabídl rozsah ohnisek (v přepočtu na kinofilm) 20 až 1200mm při světelnosti f/2.8 až 5.9, to vše s 16,1Mpix 1/2,3" CMOS čipem fotícím do rozlišení 4608×3456. A světe div se, Samsung WB2200F má rozsah ohnisek 20 až 1200mm, světelnost f/2.8 až 5.9, 16,1Mpix 1/2,3" CMOS čip a fotí do rozlišení 4608×3456. Buď se tedy oba výrobci vzácně trefili do stejných parametrů, nebo vezmete zavděk obvyklou situací ve foto kompaktech: jde o OEM platformu, možná nějakou z Číny, kterou jako první použil Panasonic a nyní se přidal i Samsung. A může časem přijít i někdo další.

• Panasonic Lumix DMC-FZ70: optický 60× zooooooooom přichází

Takže se zaměřme na to, čím se oba přístroje liší. Samsung totiž dal ultrazoomu WB2200F tělo vzhledově podobné profi hiend zrcadlovkám. Má dva gripy, ale stále je to v podstatě kompakt s malým čipem. A navíc ta nejsmutnější zpráva: neumí RAW. Jelikož Lumix FZ70 RAW umí, tak s ohledem na jinak téměř shodné parametry (alespoň ty klíčové jsou zcela shodné), je asi doporučení jasné: pokud chcete víc než jen cvakat, tedy fotit a hrát si s úpravou snímků, sáhněte prostě po Panasonicu.

Samsung WB2200 mimochodem váží přes 700 gramů, o 100 gramů více než Panasonic. Japonský konkurent vydrží 400 snímků (dle CIPA), Samsung výdrž v tiskovce neuvádí. Na druhou stranu, Samsung přidává onu WiFi (a NFC). Takže to bude právě o tom RAWu, volba je na případném zájemci, já jen připomenu, že jsem před časem testoval 50× zoom Sony bez RAWu a nijak zvlášť mi v této třídě nechyběl.

• Test Sony Cyber-shot DSC-HX300: 50× ultrazoom s 20Mpix čipem
• Od RAWu k JPEGu aneb Cesta zmateného fotografa

Snad ještě doplním rozsah ISO 80 až 6400 a hispeed video režimy 176×128/360fps a 384x288/240fps. Objektiv je pochopitelně i zde stabilizovaný a nechybí elektronický hledáček s dioptrickou korekcí. Tak co na něj říkáte?