Čína v loňském roce nalila do vývoje v IT průmyslu v přepočtu $50 miliard. Pro letošní rok bylo schváleno 10% navýšení loňské částky. V kontextu západního světa by 10% zvýšení to bylo vnímáno více-méně jako pokrytí inflace. Čína však v roce 2024 zaznamenala 0,2% inflaci a letos v únoru -0,7 %. Reálně tedy jde o ~10% navýšení.

Částka, kterou čínské ministerstvo financí schválilo, se v žebříčku největších finančních balíků vyšplhalo na třetí místo. Prvním zůstává obrana a na druhém místě jsou splátky úroků z dluhu. Prostředky z balíku v hodnotě $55 miliard budou přednostně použity k financování aktivit v programu „Věda a technologické inovace 2030“. Do toho patří polovodičová výroba, umělá inteligence a vývoj a výzkum kvantové výpočetní techniky.

• Trump chce skončit CHIPS Act. Intel by tím připravil o $5,7 miliardy

Cílem nemají být jednorázové nebo průlomové objevy, ale strategie dlouhodobého posilování konkurenční pozice. Předpokládá se, že primárním cílem v segmentu polovodičové výroby je podpora vývoje vlastních pokročilých litografických nástrojů. Připomeňme, že Spojené státy americké zakázaly nizozemské společnosti ASML vývoz pokročilých litografických skenerů, které využívají EUV světelné zdroje. Ty jsou v západním světě a na Tchaj-wanu využívány zejména k menším než 7-8nm procesům. Čína sice může k 5nm výrobě používat klasickou imerzní litografii, ale vyžaduje to více masek, což znamená vyšší výrobní náklady a nižší rychlost výroby. S každým pokročilejším procesem znamená imerzní litografie vyšší rozpor v nákladech a výrobních kapacitách oproti západu a Tchaj-wanu.

• Analytici: Zrušení CHIPS by negativně dopadlo na americký trh, neušetřilo by se

Vzhledem k tomu, že Spojené státy jdou aktuálně opačným směrem a rozhodly se polovodičovou výrobu nepodporovat, bude zajímavé sledovat, jak se vzájemná pozice obou zemí v tomto segmentu změní za 10-20 let.