Čína od srpna bez licencí nevyváží gallium, germanium ani jejich sloučeniny
Čína ohlásila zákaz vývozu gallia a germania jako reakci na protičínské kroky Spojených států amerických. Zákaz se týká jak čistých prvků, tak jejich sloučenin. Podle agentury Reuters vyvezla Čína od začátku roku do uvedení zákazu do praxe (tj. do 1. srpna) 36,48 tun germania a 22,72 tun galia.
Většina zákazníků na poslední chvíli navyšovala objednávky, aby ještě během července získala zásobu, která pokryje dobu, než si společnosti zajistí alternativní zdroje. Zatímco průměrný měsíční vývoz za první pololetí činil 4,64 tuny germania a 2,93 tuny gallia, v červenci dosáhl 8,63 a 5,15 tuny, tedy prakticky dvojnásobku.
Gallium a germanium (Shutterstock)
Podle Reuters, která vychází z celních údajů, čínský vývoz germania a gallia v srpnu prudce poklesl. Mluvčí ministerstva obchodu He Yadong minulý týden potvrdil, že úřad uděluje omezený počet vývozních licencí pod podmínkou, že jsou dodrženy určité požadavky. Neupřesněná část žádostí již měla být schválena. Zajímavostí pak je, že tyto požadavky nemají podmínku v podobě zákazu armádního použití, naopak bylo uvedeno, že schválené licence se vztahují k tzv. dvojímu využití, čímž je míněn civilní i vojenský segment.
Zde je tedy zásadní rozdíl oproti sankcí americkým, které - když v roce 2014 vstoupily v platnost - byly zdůvodněny právě využívání amerického hardwaru k simulacím jaderných explozí. Čím tedy Čína definuje hranici, která odděluje schválené a neschválené žádosti, prozatím nevíme.
Gallium je využíváno v radarových a rádiových zařízeních, satelitech a LED, nicméně řadovému uživateli budou podstatně blíže technologie GaN, které umožňují efektivní napájení a nabíjení většiny moderních mobilních zařízení jakou jsou výkonné chytré telefony, tablety a mnohé notebooky.
Germanium je využíváno ve výkonných čipech, vojenské technice (jako jsou například noktovizory a satelitní snímače), a dále opět v LED. Využívá se ale i v optických vláknech a kabelech k úpravě indexu lomu.