Represe ze strany USA namířená proti Číně trvá v podstatě od roku 2014. Americké úřady (Department of Commerce) tehdy oznámily Intelu (dodávajícímu procesory Xeon a Xeon Phi do Číny), že k exportu do této země bude vyžadována vládní licence. Zprvu se nedělo nic, šlo jen o formalitu - licence byla schvalována a obchod s Čínou běžel dál. 18. únorem 2015 počínaje ale příslušný úřad přestal licence vydávat a zamezil tím Intelu zásobovat Čínu serverovými procesory. Oficiální záminkou k omezení exportu Xeonů se stalo, že americká vláda, respektive její jmenovaný úřad, věří (domnívá se, myslí si, míní…), že Čína využívá superpočítače TianHe-1a a TianHe-2 k jaderným simulacím.

Od té doby se situace pozvolna vyostřuje, ale v posledních letech vyostřování vyeskalovalo a USA několikrát významně přitvrdila. Nejprve na poli polovodičového průmyslu, kde Číně znemožnila využití technologií, které v jakékoli míře obsahují prvky USA (tzn. včetně zdrojů světla od nizozemské ASML) a v posledním roce došlo i na akcelerátory AI, které zprvu USA omezila, ale jejichž vývoz z USA do Číny plánuje zastavit zcela.

V Číně nejspíše přetekl pohár trpělivosti a po spíše dílčích opatřeních (jako například částečné omezení dovozu produktů americké společnosti Micron) tamní vládní úřady oznámily, že zastaví vývoz gallia a germania, prvků široce využívaných v polovodičové výrobě a hardwaru.

Gallium (Shutterstock)

Média většinou uvádějí, že gallium je využíváno v radarových a rádiových, satelitech a LED, nicméně řadovému uživateli budou podstatně blíže technologie GaN, které umožňují efektivní napájení a nabíjení většiny moderních mobilních zařízení jakou jsou výkonné chytré telefony, tablety a mnohé notebooky.

Germanium (Shutterstock)

Germanium je využíváno ve výkonných čipech, vojenské technice, například noktovizory a satelitní snímače, a dále opět v LED. Využívá se ale i v optických vláknech a kabelech k úpravě indexu lomu.

Kovy vzácných zemin (Shutterstock)

Čína dále oznámila, že pokud USA nepřehodnotí svůj postoj, mohou být opatření zaměřená na vývoz gallia a germania pouze začátkem. Analytici upozornili například na zastavení vývozu kovů vzácných zemin do Japonska po roce 2010, což jsou často obtížně nahraditelné suroviny (jejich těžba a výroba je v mnoha západních zemích silně nerentabilní).

Grafit (Shutterstock)

Dále připadá v úvahu například grafit, který se i mimo Čínu sice vyskytuje v podobě dostatečných ložisek, ovšem často rovněž ekonomicky nerentabilních z hlediska nákladů na těžbu. Čína pokrývá 61 % celosvětových dodávek grafitu a 98 % poptávky po vysoce čistém zpracovaném materiálu pro výrobu anod baterií, které odebírá mj. automobilový průmysl.