Cinebench R15 byl vydaný v září 2013. Pro ilustraci té doby asi postačí připomenout, že desktopový high-end tehdy tvořily procesory obsahující čtyři FPU. Kdo si připlatil za Intel Core i7-4960X (3,6 GHz) z řady HEDT (stál ~$1000), dostal jich šest. Za 5,5 roku se situace posunula. Standardní desktopový high-end tvoří 4,5GHz+ šestijádra nebo 4GHz+ osmijádra, za částku kolem $1000 vám AMD nabídne 16-24 jader, Intel 10-12 jader. Kdo má $1500-2000, může počítat s 16-18 jádry od Intelu nebo až 32 jádry od AMD.

Nyní nemá smysl řešit, kdo za konkrétní částku nabízí více, nebo jaký je výkon v jednotlivých aplikacích - tento výčet se snaží ilustrovat pouze to, že (obzvlášť za poslední dva roky) stoupl vícejádrový výkon nových procesorů na mnohonásobek. Vzrostl počet jader, stouply frekvence, zvýšilo se IPC, přišly nové režimy boostu.

Samotný nárůst celkového výkonu má pak za následek to, že na nejvýkonnějších desktopových procesorech současnosti proběhne Cinebench R15 v řádu jednotek sekund. Na tom by nebylo nic špatného. Druhá věc je, že od doby jeho vydání se zároveň změnilo chování boostu procesorů. Vícejádrový boost, který původně neexistoval, nyní zohledňuje zátěž aplikací, ale i spotřebu procesoru a teplotu. Studený procesor po zahájení zátěže boostuje více - když dojde k zahřátí (dojde tepelná kapacita chladiče) a teplota jádra stoupne, zvýší se leakage a tím i spotřeba a to vede ke snížení taktovací frekvence.

Protože na dnešních nejvýkonnějších procesorech valná část testu proběhne, než dojde k zahřátí a snížení taktů, neodráží již Cinebench R15 výkon v kontinuální zátěži, ale spíš v krátké zátěži. Samo o sobě to není nic špatného, ale (1) pokud člověk očekává, že Cinebench R15 vypovídá o dlouhodobé zátěži, jak bylo po léta zvykem, dostane výsledek něčeho trochu jiného, než čekal. (2) Pokud chceme srovnávat výkon dvou velmi různých procesorů, přestává být Cinebench R15 objektivní, protože řekněme takové dvoujádro jej bude počítat mnohonásobně déle, takže po většinu času nepojede na maximálním možné boostu, kdežto procesor s desítkami jader jej sfoukne za pár sekund, než se pořádně zahřeje, poběží po celou dobu testu na vysokých taktech a výsledné skóre bude oproti dvoujádru ukazovat o něco vyšší výkonnostní náskok, než jaký procesor ve skutečnosti při totožných testovacích podmínkách má.

Samozřejmě lze přijít s argumentem, že právě rychlé zvládnutí četných úloh, které se zvládnou provést při vysokém boostu, je výhoda těchto procesorů, kterou lze prakticky využít. To je samozřejmě pravda. Záleží, jaké hledisko chceme srovnávat. Zda očekáváme, že test nastaví všem procesorům zátěž kontinuální, nebo všem zátěž krátkodobou, nebo zohlední to, jak rychle úlohu procesor zvládne provést. Je však jisté, že poslední zmíněná varianta - tedy aktuální chování Cinebench R15 - nebyl záměr, se kterým ho před ~6 lety autor vytvořil (specifické režimy boostu přišly až později).

Pro ty, kteří chtějí testovat zátěž dlouhodobou a tedy méně ovlivněnou krátkodobým boostem, vznikl neoficiální Cinebench R15 Extreme Edition. Ten zvyšuje zátěž 4×, takže i u stávajících procesorů proběhne valná část testu mimo krátkodobý boost. Cinebench R15 Extreme Edition je k dispozici ke stažení na webu Guru 3D.