Zánik stanice samozřejmě není žádným překvapením a už minulý rok se předpokládalo, že to atmosféry vstoupí zhruba do konce března letošního roku. V pátek 30. března se stanice pohybovala na oběžné dráze ve výšce 181 x 193 km a zánik v nejbližších dnech byl vzhledem k odporu atmosféry v této výšce tak už jen otázkou dní. V neděli 1. dubna už bylo zřejmé, že zánik stanice je jen otázkou nejbližších hodin.

Přesné místo zániku však nebylo vzhledem k neřízenému sestupu známé a takřka do poslední chvíle mohla stanice vstoupit do atmosféry prakticky na kterémkoliv místě své dráhy. Česká republika nicméně od začátku nebyla vůbec ohrožena. Z obydlených oblastí mohly trosky dopadnout teoreticky na určitá území v Africe, Jižní Americe, jižní Evropě a samozřejmě v Číně.

K zániku nakonec došlo nad Tichým oceánem, tedy v místech s nízkou pravděpodobností jakýchkoliv škod. O zániku stanice informovala agentura Nová Čína i čínská kosmická agentura a s potvrzením přišlo i americké velitelství Joint Force Space Component Command. Kolik trosek přežilo průlet atmosférou, doposud není známo.

Připomeňme, že Tiangong-1 byla vynesena už v roce 2011 jako první čínská orbitální stanice. Za dobu její existence se k ní vypravily dvě pilotované kosmické lodi a to Shenzhou 9 v červnu 2012, která uskutečnila historicky vůbec první čínské spojení na oběžné dráze. Podruhé se ke stanici vydali taikonauti o rok později v lodi Shenzhou 10. Od té doby zůstala stanice neobydlená.

Při startu vážila stanice 8 500 kg, na délku měřila 10,4 m a maximální průměr její válcovité konstrukce činil 3,35 m. Konstrukčně se skládala z orbitální sekce vybavené stykovacím uzlem pro připojení kosmických lodí a přístrojové sekce. K napájení byla určena dvojice solárních panelů. Hlavním úkolem stanice bylo ověření technologií a postupů, před stavbou větší stanice, na které Číňané pracují.

Už od odletu kosmické lodi Shenzhou-10 fungovala stanice v nepilotovaném režimu. Čína chtěla pochopitelně vyzkoušet reálnou životnost jejích přístrojů. Později se ovšem začaly objevovat zprávy o ztrátě spojení, respektive kontroly nad stanicí, což dalo vzniknout mnoha dohadům – přeci jen 8,5 t těžké těleso nezaniká neřízeně v atmosféře každý den. A pokud je to jenom trochu možné, snaží se kosmické agentury naplánovat a navést těžší objekty nad neobydlené oblasti, což ale v případě ztráty kontroly není možné.

V současné době má Čína na oběžné dráze orbitální stanici Tiangong-2, ke které se vydala doposud jediný kosmická loď Shenzhou 11. V příštím roce by už snad měl být vypuštěn základní modul stanice Tianhe-1, jež má být podobně jako Mezinárodní kosmická stanice nebo v minulosti MIR, modulární.