S620 – „Pentium 4“

Na rozebírání těchto počítačů je sympatická jedna věc. Odšroubujete zadní kryt a počítač z šasi vyjede jako bageta z celofánu.

Co určitě nelze přehlédnout, je zajímavý „fén“ na procesor. Dlužno dodat, že svou roli plní svědomitě, byť v některých situacích trochu hlasitě. Pochopitelně je automaticky regulován teplotou procesoru.

O něco nápadnější, avšak méně netradiční je samozřejmě optická mechanika, pod kterou se krčí tradiční 3,5palcový pevný disk. Obojí je připojeno klasickým PATA kabelem k základní desce, přičemž jak mechanika, tak disk jsou na svém vlastním kanálu pány (čili jako Master). Obojí je jako jeden kus přišroubování k desce a pod tím vším se krčí čipset krytý vlastním jednoduchým pasivním chladičem.

Na optické mechanice je podobná redukce, jakou používáme při recenzování slim mechanik. Všimněte si na ní však jedné zajímavosti – vidíte někde přívod napájení do mechaniky? ;-) Skutečně, žádný tam není, mechanika se musí živit tím, co najde v IDE kabelu.

Pevný disk je v tomto případě 40GB Western Digital, optická mechanika je ve všech počítačích stejná a jde o 24rychlostní CD-ROMku Teac CD-224E. Na instalaci Windows XP stačí, na Vistu je však lepší připojit nějakou DVD, třeba do USB („bootování“ PC přes USB funguje spolehlivě). Vista na těchto strojích běží, ale na co určitě můžete zapomenout, je grafické rozhraní Windows Aero.

Poměrně sympatický je větrák, který by se spíše než „fan“ (z angličtiny) dal nazvat „fén“, který z něj činí plastový odnímatelný nástavec. Tento větrák ohřátý vzduch z procesoru (přesněji z měděného chladiče na něm posazeného) odebírá a fouká jej ven. Plastový nástavec by měl zajistit, aby šel ven pokud možno všechen nasátý vzduch. Praxe ukázala, že procesor lze uchladit i při nejvyšším zatížení, k jeho zpomalování přehřátím nedocházelo. Ne, že by byl při intenzivním vytěžování tento chladič nějak tichý, ale snést se to dalo, což se nedá říci o počítači s procesorem Pentium M, ke kterému se dostaneme hned po tomto „pé-čtveráku“.

A to už se dostáváme k základní desce kompletně zbavené chlazení a úložiště. A zjišťujeme, že procesor je v socketu 478, na případný upgrade na dvě jádra tedy můžeme rovnou zapomenout. Umyjeme tedy procesoru hlavičku a mrkneme se, co to je zač.

Ano, teď už můžeme říci, že jsme v rukou měli dost raritní kousek. Šlo o testovací vzorek Pentia 4 do socketu 478. Obávám se, že v prodávaných počítačích SUMICOM na testovací vzorky nenarazíte ;-). Rovnou prozradíme, že ve zbývajících dvou počítačích už byly procesory „běžné“.

Vlevo vidíte severní můstek i865GV alias „Springdale“, který v sobě integruje dvoukanálový paměťový řadič (max. DDR-400) a grafiku Intel Extreme Graphics 2. Vpravo je pak jižní můstek, konkrétně nejjednodušší ICH5 (bez RAID funkcí). Rozhodně tedy žádná moderna. Do kanceláře jde však o dostačující řešení.

FireWire (IEEE1394a) zde zajišťuje čip od firmy Agere Systems, zvuk byl svěřen šestikanálovému (5.1) AC’97 kodeku Realtek ALC655. Tuto dvojici čipů jsme nalezli taktéž v obou dalších testovaných počítačích.