S631 – „Pentium M“

Mašinka s Pentiem M je o poznání nižší, je tedy jasné, že uvnitř se asi 3,5palcový harddisk tísnit nebude. Samozřejmě, je zde o poznání placatější 2,5palcový.

Rozhodně je zde pozoruhodná montáž. CD-ROM mechanika je s pevným diskem spojena kovovou konstrukcí, která je přišroubována k základní desce tak, že konektory na plošném spoji této konstrukce přesně zapadají do konektorů na základní desce. Kapacita disku je rovněž 40 GB.

Jako jediný má tento počítač ze všech tří testovaných DDR2 paměť a to rovnou v „notebookovém“ SO-DIMM provedení. Už z toho lze vytušit, že čipset bude novější než v případě počítače se 478pinovým Pentiem 4. Ale k tomu se dostaneme.

Větrák, který je v chladiči na procesoru v tomto počítači, je menší a o to hlučnější. Nevím, jak vy, ale já vysoké bzučivé otáčky snáším dost špatně a díky tomu si tento počítač u mě vysloužil významné mínus. Mobilní procesor má navíc relativně nepříjemnou vlastnost, že kromě toho, že rychle chladne, se také rychle ohřívá, a to při sebemenší příležitosti. Stačí spustit aplikaci a procesor se trochu zahřeje. Jeho vnitřní čidlo dá systému zprávu o zahřátí a ten okamžitě přidá na větráku. Co na tom, že procesor zase rychle zchladne, když přestane pracovat. Zkrátka je každou chvíli slyšet roztáčení a zpomalování větráku. A to není nic příjemného. Dá se to sice v BIOSu „poladit“, ale pak zase hrozí riziko přehřívání. Ačkoli bylo chlazení nastaveno spíše akusticky nesnesitelným způsobem, procesor se při maximálním dlouhodobějším vytěžování nestíhal uchladit. Tento malý větrák je hodně slyšet, ale je málo účinný. „Throttlování“ neboli zpomalování vlivem přehřívání bylo u tohoto procesoru po několika minutách plného zatížení nevyhnutelné, byť se větráček mohl ufoukat. Přitom o nesprávném nasazení nemohla být řeč, neboť počítač byl docela dost teplý jako celek, pokud nemáte vyloženě azbestové ruce, není jejich položení na takto rozhicovaný počítač nic příjemného. Narozdíl od předchozího počítače s Pentiem 4, kde ventilátor odsává teplý vzduch z chladiče a vyfukuje jej ven, zde je „studený“ vzduch nasáván odkudsi zevnitř počítače a je hnán přes žebrování hliníkového chladiče mimo něj. „Studený“ je v uvozovkách záměrně, nasávací otvor je totiž zrovna nad chlazením severního můstku, který tento vzduch částečně „předehřívá“, i když asi relativně zanedbatelně. Ale bezesporu je tímto způsobem chlazen i onen severní můstek.

Po odstrojení se i zde dostáváme k samotnému procesoru a čipsetu. Procesorem je Pentium M, přičemž je docela úsměvné vidět, že je menší než samotný severní můstek ;-). Teplovodivé „patlivo“ jsme tentokráte nechali na svém místě, aby se nepoztrácelo.

Díváte se na Pentium M 740 s frekvencí 1,73 GHz, 533MHz sběrnicí, 2 MB velikou L2 cache a spotřebou do 27 W. Vyráběn je 90nm technologií (jádro „Dothan“) a dle specifikace může jít s teplotou až na 100 °C.

Použitý čipset je i915GM s integrovanou grafikou Jižní můstek je též z řady mobilních, jde o ICH6-M. Pokud jste se pozorně zadívali na základní desku výše, mohli jste si všimnout i jednoho Serial ATA portu. Ten zde využitý není, ale klidně by mohl, třeba kdyby někdo chtěl větší pevný disk a rovnou na Serial ATA.

A protože má tento počítač DVI výstup, musí tu někde být patřičný čip. I ten jsme našli a je jím DVI Transmitter CH7307C od firmy Chrontel, který je vnitřně zapojen na SDVO výstup čipsetu. V případě desktopových čipsetů s integrovanou Intel grafikou můžete znát DVI výstup v podobě tzv. ADD karet, které se strkají do PCI Express ×16 slotů.