Deep in IT versus Sony #2: HX300 příjemně překvapuje (šum, video, výdrž)
Seznamte se s prvním dílem tohoto testu:
Základní citlivost snímače
Jelikož HX300 fotí jen do JPEGu (už dopředu upozorňuji vás i Sony, že absence RAWu bude ve finální megarecenzi v záporech), podíváme se jen na něj. Co nejvíc vypoví o schopnosti fotoaparátu zachytit „as much detailů as possible“, je základní ISO. Porovnáme si tedy nedávno testovaný ultrazoom s 12Mpix 1/2,3" čipem Panasonic FZ200 a profi kompakt s 10Mpix 1/1,7" snímačem Panasonic LX7. Připomeňme, že HX300 má 20,1Mpix 1/2,3" snímač.
Výsledek mě upřímně překvapil, čekal jsem jej daleko, skutečně daleko horší. Sony HX300 samozřejmě nepředvádí zázraky, resp. nepředvádí kvalitu, která by odpovídala 2× více pixelům oproti třeba LX7, ale jedno si dovolím říci: ač jde o 20Mpix+ čip velikosti vpravdě prťavé, kvalita snímků na základní ISO není ve výsledku horší než z 12Mpix konkurenčního ekvivalentu, tedy FZ200. Porovnat si můžete sami výřezy v původním rozlišení a přihodil jsem i verzi zmenšenou na 12 Mpix (GIMP 2.8.2, algoritmus Lanczos 3, žádné korekce).
Dnes vám, protože tento testovací obrázek na základní ISO považuji za stěžejní výchozí bod pro posouzení kvality snímače, nabídnu i kompletní JPEG přímo z fotoaparátu, v rozlišení 5184×3888 bodů (abychom tedy byli přesní: HX300 nabízí rozlišení 20,16 Mpix).
Pozor! odkaz vedoucí na velký obrázek má 5,4 MB a velmi vysoké rozlišení. Pro „fotošťouraly“ je v něm samozřejmě zachován EXIF, jde o JPEG vygenerovaný přímo fotoaparátem Sony HX300:
Video, výdrž akumulátoru
Video je jistě silnou stránkou HX300, a to z jednoho prostého důvodu: nabízí totiž i AVCHD 2.0 režim 1920×1080/50p, tedy 50 plných neprokládaných snímků, a to při datovém toku pro video 28 Mbit/s. A věřte mi, když vám předběžně prozrazuji, že ve srovnání s režimy 1080/50i při 24 a 17 Mbit/s, které též HX300 umí, je to nebe a dudy. Videu se budu podrobněji věnovat v blízké budoucnosti, až se prokouši desítkami gigabajtů materiálu, který jsem s HX300 natočil. A jde o velmi exkluzivní materiál, nikoli jen nějaké testovací záběry, tak se těšte.
Jistě vás ale také zajímá, kolik videa dokáže HX300 natočit se svým akumulátorem. Přeci jen je hodně malinký. Můj první dojem, když jsem jej vybalil a držel v ruce, byl „ježíš ty Soňáci jsou pitomci, oni ten foťák zabijou nízkou výdrží“. Jenže to by to nebyla Sony, aby opět nepotvrdila, že patří ke světové špičce v Li-ion technologii. A tak vězte, že tento malinký akumulátorek vydržel při prvním testovacím pokusu nahrávat 1920×1080/50p 28Mbit/s H.264/AC3 video celých 93 minut! Pravda, během toho testu jsem téměř nezoomoval, nepřeostřoval a foťák ani nemusel analyzovat nějakou průběžně se měnící scénu z hlediska expozice, ale i z tohoto prvního testu mi bylo jasné, že tohle bude bomba. Potvrdil jsem si to o víkendu, ale to vás už zase jen navnazuji na některý budoucí díl tohoto miniserálu o HX300.
Zkrátka a dobře, pro dnešek konstatuji, že mě ultrazoom Sony HX300 příjemně překvapil kvalitou fotografií na nejnižší ISO, kvalitou svého progresivního videa a velmi překvapil výdrží akumulátoru. Takhle jsem si ale vývoj testu tohoto fotoaparátu nepředstavoval, touhle dobou jsem na něj už dávno měl kydat špínu! :-D