Měření +5 V SB

Měření probíhá dle aktuální verze metodiky. U Delty DPS-500QB byl trochu problém, protože stand-by větev zvládne větší výkon, než kolik je zátěž v základním provední schopná odebrat. Problém jsem vyřešil připojením dvou velkých rezistorů ze šuplete přes krokodýlky.

Podařilo se tedy zatíž na nominální výkon i přetížit na 5,8 A. Obojí zvládl zdroj bez problémů, zvlnění bylo velmi nízké, účinnost lehce nad 70 % bohužel odpovídá stáří.

Zvlnění +5 V SB, zleva: 0 A, 3,89 A, 5,80 A

Měření kombinované zátěže

S ohledem na odpálení wattmetru Voltcraft Energy monitor 3000 zázrakem od APC mám zapůjčen SilverCrest PM334-FR. Měří s přesností na 0,5 W, jinak je to úplně totéž, jako všechny ostatní: s jistou frekvencí měří na drátovém bočníku proud a s napětím z toho počítá výkon. Fázový posun to možná ještě změří, ale harmonická distorze je spíš těžce odhadnutá. Mám tedy potíž tomu +-1 % přesnosti věřit, ale nic lepšího momentálně k dispozici není. Jinak zůstala metodika zachována.

Počáteční účinnost je velmi bídná, zdroj rozhodně není vhodný do sestav s příkonem 50 W. Částečně to možná souvisí s tím, že se mi nechtěl s připojeným ventilátorem na -12 V ani rozbíhat, dokud jsem nezapojil víc zátěže, nebo ho nepřipojil až po zapnutí (bez něj se zdroj zapínal zcela bez problémů). Pravděpodobně to chce při velkých odběrech na -12 V jistou minimální zátěž na všech větvích a je otázka, v jakém režimu takto fungoval. Regulátor držel napětí na negativní větvi v podstatě na nominální hodnotě, což je po všech těch předchozích zdrojích pro změnu hezký výsledek. Nejhorší odchylka (2,6 %) tak nastala u větve +5 V SB při minimální zátěži. Jsme tedy pod požadavky na mainstream (do +-3 %), za což zde bude bodový zisk.

Za 20% zátěží už účinnost rychle vystoupala na 87 % (hodnota naměřená u Ecovy při poloviční zátěži při napětí 115 V!), vrchol nastal lehce nad 90 %. Řízení ventilátoru drželo otáčky do asi 2/3 zátěže na velmi nízkých hodnotách, poté ventilátor mírně zrychlil, ale stále nebyl přes hluk zátěže slyšet ani z těsné blízkosti. S ohledem na účinnost se zdroj nijak extrémně nezahříval, tím pádem ani ventilátor nemusel tak moc foukat.

Zvlnění

Na zvlnění je okamžitě vidět, kam zdroj dřív patřil. Celkově nejhorší hodnota 24 mV na +12 V? Něco takového jsem na zátěži ještě neměl. Srovnatelný byl zatím jen Cooler master V550S, ten ale měl na začátku rozkmitanou větev -12 V, která vystoupala nad 33 mV (byť pak už byl zase lepší).

Zvláštní je, jak zvlnění rostlo a klesalo, téměř pravidelně, jako bych trefoval právě hrany různých provozních režimů jak hlavního 12V zdroje, tak DC-DC měničů.

Zvlnění při 5,9% zátěži; druhý kanál je trvale připojen ke větvi +12 V     

Zvlnění při 100% zátěži; druhý kanál je trvale připojen ke větvi +12 V

Crossloading, přetížení

Křížová zátěž je v pořádku, s ohledem na DC-DC měniče tomu ani nemohlo mít moc jinak. Účinnost spadla při zátěži větve +3,3 V pod 80 %, v případě +5 V to bylo přes 82 %, což dává smysl, srazit napětí na nižší hodnotu znamená víc spínání. Obě větve mají maxima někde na 23-23,5 A, pak se zdroj vypíná. Větve +12 V se kombinovaně vypínají nad 47,2 A, nevím, zda je to ochrana některé ze tří, která byla zatížená více, nebo kombinovaná.

Přetížit zdroj celý byl docela ořech, nad 47,2 A na +12 V zareagovala ochrana těchto, nad 23 A na nižších větvích to zase shodily tyhlety. Nakonec jsem ze zdroje vytáhl témět 765 W, což je 153 % nominálního výkonu, zde se po pár minutách vypnul. Zdroji Fractal Design Tesla R2 jsem za takové přetížení udělil pět bodů navíc, zde bych klidně mohl dát mnohem víc, jelikož za tisícovku jsme v mainstreamu, ale nebudu to hned přehánět a zůstanu rovněž u pěti bodů. On si i jinak nabere dost. :o) Napětí na +12 V mimochodem nikdy nekleslo pod nominální hodnotu.

Ventilátor hned nad 100 % zátěží začal zrychlovat, vypozoroval jsem z toho snahu udržet teplotu, jelikož na výstupu bylo stále 40 °C. Z toho důvodu je poměrně nutné zdroj zásobovat studeným vzduchem, toto je excelentní příklad toho, jak zásadně špatně je tahat horký vzduch zdrojem. Tomu se pak zhoršuje účinnost (tudíž i sám sebe přihřívá ještě víc), roste spotřeba a hlučnost. Cílem je vždy horký vzduch odvést jinudy, než zdrojem.

Zvlnění

V křížové zátěži i přetížení se zvlnění drželo stále nízko, byť tedy v absolutních hodnotách výše, než u kombinované zátěže. Maximum se ale neposunulo o moc, jen o 0,4 mV na 24,4 mV. :-)