Leaker YuuKi_AnS se dostal k docela malé základní desce osazené procesorem Intel Cannon Lake. Po odstranění bílé barvy zjistil, že překrývala obrázek pokémona v PCB. Deska či komponenty na ní jsou značené jako vzorky, není však jasné, k čemu by finální verze sloužila.

• V září ukáže Intel 10nm wafery, chce vyrábět i čipy Apple A9 ^{červenec 2014}

Vraťme se ale do roku 2014. V létě, tedy před téměř deseti lety, začal Intel výrazněji mluvit o 10nm procesu. Zmiňoval ho sice již dříve (třeba 2011), ale bez vazby na konkrétní plány nebo produkty. Právě v létě 2014 slíbil, že v září ukáže 10nm wafery, nicméně k tomu nejspíš nedošlo (nebo je ukázal, ale beze svědků, protože to média nezachytila).

Namísto toho se ještě v roce 2014 začalo mluvit o Cannon Lake, prvním 10nm produktu (procesoru) Intelu. Jak to šlo s 10nm procesem, není potřeba připomínat - je však vhodné připomenout, že první varianta 10nm procesu se od pozdějších celkem výrazně lišila a byla zaměřená na maximální denzitu, tedy počet tranzistorů na plochu.

Rozměry x86 jader: 14nm Skylake v CPU Kaby Lake a 10nm Palm Cove v  CPU Cannon Lake (Chips and Cheese)

To se nakonec po vydání Cannon Lake potvrdilo, velikost procesorového jádra (navzdory mírnému nárůstu IPC a přidané podpoře AVX-512) klesla z 8,17 mm² u Kaby Lake (Skylake) na 3,52 mm² u Cannon Lake (Palm Cove). Tedy -57 %. O podobných mezigeneračních krocích si dnes můžeme nechat jen zdát, na druhou stranu tento mezigenerační krok trval Intel jako několik generací TSMC a navíc z něj nebylo možné dostat frekvence použitelné v x86 segmentu. Právě takty byly jedním z důvodů dalekosáhlých odkladů.

Notebook s Cannon Lake v rukou Briana Krzanicha

Tehdy vládnoucí CEO Intelu Brian Krzanich to řešil obligátním „do konce roku to vydáme“, pak se vydal další 14nm refresh a bylo ticho, ale jakmile začal refresh stárnout, opět se začalo s obligátním „do konce roku to bude“. Intel nakonec velmi formálně Cannon Lake vydal koncem roku 2018, nicméně dnes má na webu jako datum vydání „Q2 2018“, čímž fakticky původní status vydání popírá.

Základní deska s Core m3-8114Y a pokémonem (YuuKi_AnS)

V roce 2017, ještě před vydáním-nevydáním, prosákly zvěsti o dvou variantách procesoru, obou dvoujádrových. Nižší Core m3-8114Y měla běžet na 1,5GHz základu a 2,2GHz boostu (5W TDP), vyšší Core i3-8121U pak měla nabídnout 2,2GHz základ a 3,2GHz boost při 15W TDP. Zprávy o dvoujádrových konfiguracích 10nm procesorů a 14nm refreshích (fuj, to je nepěkné slovo) rychle nastínili, že s původně plánovanou (minimálně šestijádrovou) verzí Cannon Lake pro desktop je konec.

Co vlastně Intel s Cannon Lake plánoval a co všechno s touto generací dopadlo špatně, se nikdy zcela neobjasnilo. Úspornější verzi, tzn. Core m3-8114Y, Intel nakonec nevydal. Mohlo by se, s ohledem na TDP, zdát, že mělo jít o úsporné mobilní řešení pro pasivně chlazené notebooky. Jenže návrh desky na notebookové řešení nevypadá a vlastně mu chybí i jeden prvek, kvůli kterému se tento procesor nejspíš nedostal na trh: Grafika.

Cannon Lake: Procesorová jádra (Palm Cove) a jejich cache zabírají jen zlomek plochy jádra,
většinu zkonzumovalo integrované GPU a obrazové obvody (Chips and Cheese)

Návrh procesoru Cannon Lake počítal s integrovanou grafikou. Z hlediska spotřebované plochy křemíku lze bez nadsázky mluvit o poměrně brutální integrované grafice. Z aktivního křemíku totiž procesorová jádra včetně L3 cache a připojení ke sběrnici Ring-Bus zabírala jen málo přes 17 % plochy. Celý křemík měřil 70,52 mm², takže procesorová část stála 12,2 mm² křemíku. Zato grafika a vše související (3D jádro, obrazová pipeline, obvody pro zpracování obrazu atd.) zabírala přes 77 % plochy, což znamená asi 54,4 mm². Samo o sobě by to nebyl problém, jenže Intel Cannon Lake dodával zásadně v kombinaci se samostatným GPU od AMD a ani specifikace Core i3-8121U grafiku neuvádějí. Integrované GPU bylo z nějakého důvodu zcela nepoužitelné a 77 % plochy Cannon Lake bylo věnováno obvodu, který byl vždy vypnutý. Není jasné, zda byl návrh GPU tak nepodařený, že jej nebylo možné zprovoznit, nebo byla výtěžnost 10nm výroby tak špatná, že se na 77 % plochy čipu vždy našlo tolik defektů, že nebylo možné vyrobit smysluplné množství funkčních čipů.

Ať už byl blíže pravdě první nebo druhý důvod, 5W CPU (Core m3-8114Y) pro pasivně chlazené (mobilní?) systémy nedává smysl, pokud musí být doplněno samostatnou grafikou s násobně vyšší spotřebou.

Cannon Lake ve verzi Core i3-8121U tvořily dva kusy křemíku (procesorová a čipset)

Core m3-8114Y nicméně potřebovalo navíc ještě jeden křemík. Zatímco formálně vydané Core i3-8121U tvořily dva kousky křemíku, Core m3-8114Y (jak ostatně vidíte na fotografii pokémonovské základní desky) nese tři kousky křemíku. Spekulace o tom, že třetí křemík je přidané grafické jádro, byla lichou. Intel tehdy neměl žádnou samostatnou grafiku, kterou by k tomuto účelu mohl použít. Ani AMD a Nvidia nenabízely samostatná malá GPU, která by mohla fungovat bez vlastní grafické paměti. Největší (prostřední) kus křemíku je samostatný procesor (s nefunkční integrovanou grafikou), plocha 70,52 mm². Větší kus křemíku vlevo je čipset umístěný do procesorového pouzdra, dosahuje plochy 46,17 mm². Nejmenší kus křemíku vpravo je tzv. McIVR, který dosahuje plochy 13,72 mm². Jde o samostatný regulátor napětí (Multi-Chip Integrated Voltage Regulator), který patrně byl energeticky efektivnější než regulátor umístěný na PCB a Intel mu z toho důvodu dal u 5W čipu přednost.

Všech 130,4 mm² křemíku tedy sloužilo pro podporu všeho všudy dvou procesorových jader - grafika a obrazové obvody byly nefunkční.

Intel Cannon Lake oficiálně vydal na samém konci roku 2018, mezi svátky, takže formálně splnil slib vydání do konce roku a zároveň tím dal najevo určité „přeci nemůžete čekat, že vydání v době volna bude následováno recenzemi nebo reálnou dostupností“. První notebook s Cannon Lake byl přinejmenším zprvu dostupný jen na čínský trh. Intel zkrátka nechtěl, aby se v západním světě začaly objevovat recenze tohoto procesoru, který byl fakticky pomalejší než jeho předchůdci a při ceně a potřebě samostatné grafiky, která návrhy dále prodražovala, nedával ekonomický smysl.

Core i3-8121U, který tento regulátor napětí nevyžadoval, se reálně na celosvětovém trhu objevil krátce začátkem roku 2019.

Tento článek berte jako uzavření restů a doplnění informací, které v době vydání nebyly známé, protože to Intel nechtěl. Cílem bylo striktně formalistické vydání, aby se společnost na jedné straně vyhnula žalobám (za nedodržení slibů a matení akcionářů) a na straně druhé se Cannon Lake nedostal do recenzí, které by poukázaly na průšvihy a problémy, které Intel nedokázal vyřešit.

Pro společnost se nicméně tato generace stala velkým poučením, ze kterého mohla ještě několikrát čerpat: Trik s dostupností v Asii Intel zopakoval ještě s vydáním grafik Arc, kdy ke slíbenému datu vyšel jeden notebook od Samsungu v jednom japonském obchodě. Trik s vydáním na samém konci roku, aby byl dodržen slíbený termín, pak využil ještě s několika generacemi mobilních produktů, zejména pak s Meteor Lake.