Čtvrtý princip říká: čím víc je objektiv přicloněný (čím větší je clonové číslo, resp. čím menší je průměr otvoru, který clona vytváří), tím větší je hloubka ostrosti. Je to stejné jako když přimhouříte oči: vidíte ostřeji větší rozsah vzdáleností. Stejně funguje oko, když se smršťuje, nebo naopak roztahuje čočka v něm (čočka lidského oka funguje jako objektiv a clona pro snímač za ní - sítnici oka). Za tmy se čočka v oku zvětšuje proto, aby byla schopná zachytit i slabé světlo, stejné platí i pro objektiv. Ve tmě tak lidské oko vidí menší hloubku ostrosti, než za velmi slunečného dne - ale neberte to doslova, celou věc pak zpracovává ještě nejúžasnější počítač světa s nejobsáhlejším množstvím post-processingových efektů. Váš mozek :-).

Ale pozor, teď přichází ta pravá legrace: clonové číslo je bezrozměrné a tedy clona f/3,5 u fullframe není stejně velká jako f3,5 u levného kompaktu (jak jsme si vysvětlili), dělají na nás výrobci profi kompaktů s vysokou světelností vlastně takový malý podvod. Než ale vysvětlím jaký, musím upřesnit ještě jeden aspekt:

Rozsah zaostřených vzdáleností narozdíl od clonového čísla bezrozměrný není. Tam naopak rozhoduje fyzická velikost otvoru. Řekněme tedy, že máme náš profi kompakt s 1/1,7" čipem a clonou f/1,4. Říkáte si jistě, že je parádně světelný. Ano, množství fotonů vůči velikosti snímače odpovídá APS-C zrcadlovkám, full-frame, středoformátové Phase One za milión i třeba iPhonu. Na každý snímač, nad kterým bdí objektiv s clonou například f/2,8, proudí 2,8× méně světla než je ideální „maximální stav“ **. Ale se skutečnou velikostí otvoru clony, tj. průměrem onoho otvoru v milimetrech, souvisí hloubka ostrosti, tedy rozsah vzdáleností od vás, kde je obraz ostrý.

Srovnání snímačů různých velikostí: od full-frame až po nejmenší kompaktové snímače.

Takže například cloně f/1,4 u kompaktu s 1/2,5" čipem odpovídá z hlediska hloubky ostrosti clona f/8 u full-frame zrcadlovky. Z malého kompaktu tedy nikdy nedostanete tak výrazný bokeh (z japonského boke - „rozostření“ - výraz popisující oblasti fotografie mimo ostrou oblast) jako z APS-C či full-frame zrcadlovky, i když bude mít nakrásně papírově lepší světelnost. Pokud to chcete prozkoumat podrobněji, zde máte tabulku přímo od nejpovolanějších, společnosti Carl Zeiss (nyní jen Zeiss):

** pozn.: Samozřejmě existují i objektivy, které mají zámerně světelnost větší než f/1,0. Kupříkladu pro systém Micro Four Thirds lze koupit objektivy Voigtlander se světelností f/0,95 a před několika desítkami let Carl Zeiss vyvinul objektiv se světelnosté f/0,7 pro NASA a její mise na Měsíc - tyto supersvětelné objektivy posléze použil Stanley Kubrick pro natáčení Filmu Barry Lyndon. Popisovaný „maximální stav“ tedy míní jakési „rozumné maximum“, nikoli nejvyšší dosažitelné.