Fractal Design podruhé a levněji – Tesla R2 500 W
Po platinové vichřici nám sem severák zavál i zlatou Teslu od Fractal Design. O tisíc korun levnější, o sto wattů menší výkon a bez modulární kabeláže. Vyplatí se vůbec, nebo je to jen nafouknutá bublina?
Kapitoly článků
Měření kombinované zátěže
Aby nedocházelo k neustálému popisování stohů stránek, shrnul jsem popis vybavení a metodiky do samostatého článku. S ohledem na maximální výkon větve -12 V (6 W) byl Tesla R2 měřen bez zpomalovacího rezistoru na ventilátoru Papst.
| Zátěž | Zátěž/ napětí +5 V SB | Zátěž/ napětí +3,3 V | Zátěž/ napětí +5 V | Zátěž/ napětí +12 V | Zátěž/ napětí -12 V | Příkon | Účinnost/účiník | Teplota Vstup/výstup |
| 5,8 %/ 28,98 W | 0 A/ 5,08 V | 0 A/ 3,35 V | 0,37 A/ 5,12 V | 1,89 A/ 12,09 V | 0,38 A/ -11,05 V | 36,3 W | 79,8 %/ 0,67 | 23 °C/ 25 °C |
| 20 %/ 101,43 W | 0,45 A/ 5,06 V | 4,34 A/ 3,33 V | 2,38 A/ 5,09 V | 5,65 A/ 12,09 V | 0,38 A/ -11,16 V | 105,0 W | 96,6 %/ 0,91 | 23 °C/ 25 °C |
| 40 %/ 197,26 W | 1,42 A/ 5,03 V | 6,00 A/ 3,31 V | 5,14 A/ 5,08 V | 11,57 A/ 12,08 V | 0,39 A/ -11,30 V | 215,8 W | 91,4 %/ 0,94 | 23 °C/ 27 °C |
| 60 %/ 302,41 W | 1,91 A/ 5,00 V | 5,89 A/ 3,31 V | 8,35 A/ 5,06 V | 18,75 A/ 12,08 V | 0,40 A/ -11,50 V | 335,0 W | 90,3 %/ 0,98 | 24 °C/ 30 °C |
|
80 %/ 401,11 W |
1,89 A/ 4,98 V | 8,38 A/ 3,27 | 8,26 A/ 5,03 V | 26,37 A/ 12,07 V | 0,37 A/ -11,65 V | 444,5 W | 90,2 %/ 0,99 | 24 °C/ 34 °C |
| 100 %/ 500,30 W | 2,38 A/ 4,95 V | 12,10 A/ 3,25 V | 9,71 A/ 5,01 V | 32,81 A/ 12,07 V | 0,38 A/ -11,81 V | 556,0 W | 90,0 %/ 1 | 25 °C/ 35 °C |
Pokud opět zdroj srovnám s Newtonem R3, větev -12 V začíná trochu rozumněji, ne o moc, ale nějaká desetinka níže tam je. Účinnost je nižší, což koresponduje s certifikací 80 PLUS Gold, ale pořád dost vysoká. V minimální zátěži pouze ventilátory je těsně pod 80 %, pak nějak podezřele vyskakuje (nevím, jestli chyba měření, zkoušel jsem skoro vše přeměřit dvakrát a skutečně to tak vycházelo), pak postupně klesá, ale i na konci si drží 90 % (přesně tedy 89,98 %).
Řízení kladných napětí je podobně úchvatné jako u Newtonu, nejhorší výsledky jsou na větvi +3,3 V, kde napětí pokleslo o 1,5 %. Je to hlavně důsledkem toho, že jsem začal měření provádět přímo na konektoru ATX, což dokazuje, že při velkých proudových odběrech jsou ztráty na vodičích nezanedbatelné. Větev +3,3 V má totiž na Main ATX jen čtyři vodiče, navíc relativně k nominálnímu napětí jsou zde úbytky (procentuelně) větší.
Jinak není moc o čem se bavit. Ventilátor jede hned od zapnutí, ovšem na nízkých otáčkách. takže nic hrozného.
Zvlnění
| Zátěž % | Zvlnění +5 V SB | Zvlnění +3,3 V | Zvlnění +5 V | Zvlnění +12 V | Zvlnění -12 V |
| 5,8 | 2,0 mV | 2,0 mV | 2,4 mV | 2,8 mV | 42,8 mV |
| 20 | 2,0 mV | 2,4 mV | 2,8 mV | 4,4 mV | 51,2 mV |
| 40 | 2,8 mV | 2,4 mV | 2,8 mV | 5,6 mV | 52,4 mV |
| 60 | 2,8 mV | 2,8 mV | 3,2 mV | 6,0 mV | 52,4 mV |
| 80 | 2,8 mV | 3,2 mV | 3,2 mV | 6,4 mV | 52,8 mV |
| 100 | 2,8 mV | 4,4 mV | 3,2 mV | 7,6 mV | 53,2 mV |
Zvlnění kladných nijak nevybočilo z cesty prošlapanou Newtonem, nepřekročilo ani 10 mV na větvi +12 V. Větev -12 V si jela na svých zhruba 50 mV. Tak mne napadá, zda největší roli na potlačení zvlnění nemají vlastně polymery, ty jsou schopny vyfiltrovat bez potíží o řád vyšší frekvence jak kondenzátory s tekutým dielektrikem a trochu tu suplují keramické decoupling kondenzátory v zátěži.
Zvlnění při 5,8% zátěži
Zvlnění při 100% zátěži
Měření +5 V SB
Plnou zátěž zvládla větev bez jakýchkoli obtíží, zvlnění je excelentní, účinnost si ovšem pohoršila poměrně dost a spadla opět pod 70 %. Pokud tedy má vaše sestava z nějakého důvodu vyšší odběr na +5 V SB, tak se zdrojem s lepší účinností budete šetřit pořád: když sestava pojede i když bude ve stand-by režimu.
| Odběr (W) | Zátěž (A) | Napětí (V)/ zvlnění (mV) | Příkon (W) | Účinnost/účiník |
| 0 | 0 | 5,09/0,8 | 1,1 | -/0,04 |
| 12,11 | 2,40 | 5,04/1,6 | 18,2 | 66,6 %/0,38 |
| 16,73 | 3,33 | 5,02/1,6 | 24,3 | 68,9 %/0,43 |
Zvlnění +5 V SB, zleva: 0 A, 2,40 A, 3,33 A
Crossloading, přetížení
| Zátěž | Zátěž/ napětí +5 V SB | Zátěž/ napětí +3,3 V | Zátěž/ napětí +5 V | Zátěž/ napětí +12 V | Zátěž/ napětí -12 V | Příkon | Účinnost/účiník | Teplota Vstup/výstup |
| 20 %/ 100,12 W | 0,42 A/ 5,05 V | 19,27 A/ 3,45 V | 1,56 A/ 5,09 V | 1,81 A/ 12,09 V | 0,39 A/ -11,08 V | 118,1 W | 84,8 %/ 0,88 | 25 °C/ 30 °C |
| 26 %/ 132,00 W | 0,45 A/ 5,05 V | 1,49 A/ 3,38 V | 19,72 A/ 5,14 V | 1,78 A/ 12,10 V | 0,38 A/ -11,09 V | 150,7 W | 87,6 %/ 0,91 | 25 °C/ 28 °C |
| 154 %/ 767,84 W | 3,27 A/ 4,89 V | 16,92 A/ 3,36 V | 14,95 A/ 5,03 | 51,40 A/ 12,11 V | 0,29 A/ -12,01 V | 888,6 W | 86,4 %/ 1,00 | 24 °C/ 37 °C |
Napětí na větvi +3,3 V při selektivní zátěži právě jí se trochu rozuteklo, 3,45 V je poměrně dost na DC-DC regulaci, ale pořád je to v normě. Za jiných okolností bylo napětí vždy v pořádku. Ani účinnost nebyla nijak úžasná, dokonce i na 80 PLUS Silver by chyběly dvě desetinky, ale tak za měření této veličiny zrovna ruku do ohně dát nemůžu, navíc účinnost se u Ecovy měří v kombinované zátěži.
Přetížit obě nižší větve se mi (nečekaně) opět nepovedlo, ale dohnat to k vypnutí celé mi tedy dalo dost slušně zabrat. Nakonec jsem tam musel zase nasypat všechny 50W žárovky a ani to nestačilo, takže pokračovala zátěž skrz DC-DC měniče. Konečně to zdechlo až na skoro 768 W, což je takřka 154 % nominálního výstupního výkonu, za což uděluji mimořádně pět bodů. Tak nevím, není to 600W model a nedal tam tu nálepku 500 W někdo omylem? No každopádně by to odpovídalo té ceně, jestli je to stavěno jako 600W+ model…
Zvlnění
| Zátěž % | Zvlnění +5 V SB | Zvlnění +3,3 V | Zvlnění +5 V | Zvlnění +12 V | Zvlnění -12 V |
| 20 | 2,8 mV | 6,4 mV | 3,2 mV | 6,8 | 51,6 mV |
| 26 | 2,0 mV | 3,6 mV | 3,2 mV | 7,2 mV | 52,0 mV |
| 154 | 4,4 mV | 4,0 mV | 4,0 mV | 8,0 mV | 55,2 mV |
Oproti Newtonu R3 se lehce zvýšilo zvlnění na -12 V, ale na ostatních větvích, dokonce ani na +12 V, nepřekročilo 10 mV. Obrázek si udělejte sami.
Zdroje:
předchozí kapitola
následující kapitola
Kapitoly článků
Pavel "Behemot" Boček
http://www.hwworld.cz/ bocek.pavel[@]post.cz
