Sekundární strana

Větev +5 V SB jsem opět blíže nerozebíral, upřímně, raději se ani (prozatím) nechci do takové operace jakou je vyjímání chladiče s pěti prvky v pouzdře TO-220 ani pouštět. Budu tedy přepokládat, že usměrňovací můstek zůstal stále S10C40C (10/125 A při 100 °C a 40 V, úbytek 0,55 V při 5 A a 25 °C) či podobný. Na větvi +12 V jsou čtyři tranzistory Infineon IPP065N04N G (50/350 A při 25 °C a 40 V, R_DS(On) 6,5 mΩ při 50 A) pro synchronní usměrnění.

Zbývající kladné větve mají své DC-DC měniče opět na společné desce, každý s dvojicí tranzistorů Infineon IPD031N03L G (90/400 A při 25 °C a 30 V, 4,4 mΩ při 30 A), řízenými čipem CAT7523. Jak jsem již uvedl na předchozí straně, vše kromě polymerů CapXon jsou kondenzátory Teapo, v podstatě se stejnými kapacitami jako u Newtonu R3. Sledování sekundáru také provádí čip GR8313 (podpětí, přepětí, zkrat).

Kvalita provedení

Podobně jako u Newtonu ani v Tesle nechybí dodatečná izolace smršťovací bužírkou. Jinak ovšem zdroj trápí ty samé potíže: na spoustě spojů je málo pájky, sice ne tak málo, aby byly ve spoji mezery, ale přeci jen dost málo na to, aby časem popraskaly. Hlavně jsou dost krupičkovaté, což značí značné přehřátí při pájení nebo možná už degradaci, u bezolovnaté pájky, kdo ví, to je strašné svinstvo. Zesílení vodivých cest na sekundární straně navíc není tak výrazné, jako u Newtonu, ale na druhé straně zde po nich poteče o 100 W méně.

Pájka samotná na velkých plochách je lesklejší, pokud výrobce použil tu samou, tak jednoznačně zdroj nepodlehl tak důkladnému čištění. To je vidět jak na zbytcích tavidla, tak na dvou kuličkách pájky, které jsem našel. Elektrody bych osobně raději viděl kratší, ale nikde alespoň nemají tendenci jít do zkratu. Vůbec se mi ovšem ve zdroji takové ceny nelíbí nahrazení SMD kondenzátoru běžným s elektrodami, nabastleným zespodu. Toto je fakt zdroj za dva a půl, nebo si ze mě někdo střílí? Dva body dolů a další dva za kuličky!