Najít odpověď není nijak těžké. Pro Google je klíčové další šíření jeho operačních systémů a to je vázané na prodeje konkrétního hardwaru. Dokud se neprodá další Chromebook, nevzroste počet uživatelů Chrome OS. Prodat Chromebook není snadné, pokud hardwarově zaostává za ostatními levnými notebooky a navíc nový model nepřináší smysluplný hardwarový posun oproti staršímu.

• Google chce vyvíjet vlastní procesory

Dvorním dodavatelem Googlu, který měl na starost ARM procesory, byl doposud Qualcomm. Jenže této společnosti jakoby v poslední době došel dech. Nedá se říct, že by firma neprodávala nebo nenabízela nové produkty - většina Androidích telefonů v západním světě obsahuje SoC tohoto výrobce. Problém je v nabídce (nej)výkonnějších čipů. Snapdragon 810 se nedočkal přílišné obliby z důvodu velkého množství odpadního tepla, Snapdragon 808 na konkurenční produkty Samsungu či Applu nestačí a výkon nižší třídy, který nabízejí modely jako Snapdragon 615 a 410, zvládá dodat prakticky každý výrobce. Propagační oddělení Qualcommu už ani o současných produktech nemluví, naopak se snaží strhnout pozornost na nadcházející Snapdragon 820, který by měl konečně přinést to, co se čekalo od osmsetdesítky - ted výkon bez přehřívání. Zda toto bude stačit pro rok 2016, kdy už bude mít i konkurence další generaci produktů, nelze zatím hodnotit - nic víc než neurčité pozitivní výkřiky Qualcomm nevypustil.

Pro Google je letošní situace značně problematická. Na jedné straně stojí protivník v podobě Applu (vlastní hardware i OS), na straně druhé protivník v podobě Intelu (dotované Atomy), na straně třetí protivník v podobě Microsoftu (vlastní OS). Pokud se v takovém postavení dostatečně rychle nerozvíjí hardwarová stránka firemní platformy, nemůže na trhu expandovat. Současnou situaci, kdy se mnozí výrobci ARM SoC de facto soustředí na to, zda bude vhodnější nasadit kombinaci dvou velkých a šesti malých jader, nebo dají přednost čtyřem velkým a dvěma malým, za rychlý vývoj hardwaru opravdu považovat nelze. Ostatně, pro chytré telefony denní potřeby není nutné ani jedno ani druhé a pro plnohodnotnou výkonnostní náhradu notebookového x86 procesoru nestačí ani jedno, ani druhé.

Google proto nemůže zvolit ani alternativního dodavatele. V podstatě není značka, která by nefigurovala jako konkurent této firmy a zároveň rozvíjela ARM architekturu rychlejším tempem než jakým se ubírají základní licencovatelné ARM designy. Qualcomm byl této definici nejblíže, ale s posledními produkty začíná zaostávat za konkurencí. Apple čipy neprodává a podpora Samsungu by se rovnala posilování konkurence. Nvidia s Tegrou už před časem odbočila a míří na trhy s vyššími maržemi (což hardware pro Chrome OS nebo Android až na výjimky jako Nexus 9 není) a AMD své plány s ARM architekturou zúžila na segment serverů.

Ve stávající situaci nemá Google jinou možnost, než začít s vývojem ve vlastní režii. Žádný externí dodavatel totiž není schopný dodávat stabilně procesory, které by při minimální spotřebě potřebné pro mobilní segment dosahovaly vyššího procesorového i grafického výkonu než produkty Qualcommu. Financovat vlastní vývoj nebude pro společnost proporcí Googlu problém; těžší by to ale mohlo být při skládání týmu. Poptávka po schopných procesorových architektech v posledních letech značně převyšuje nabídku. Prakticky není možné vytvořit skutečně schopný tým bez masivního přebírání pracovníků jiných firem, jako to udělal před pár lety Samsung, který si svojí procesorovou divizi založil na týmech z vývoje ultramobilních procesorů AMD Bobcat a Jaguar.