Robison v podstatě řekl pouze tolik, že GPGPU akcelerátor (tedy GPU, které bude používáno k výpočetním - zpravidla negrafickým - účelům) pro CPU socket nemá smysl a daleko lepší užitnou hodnotu nabízí APU (z tohoto hlediska můžeme brát APU jako x86 procesor s vestavěným GPGPU koprocesorem). Tato slova si zahraniční novináři vyložili následovně:

• názor AMD je zvláštní, Intel takové řešení nabízí / chce nabízet
• AMD mění názor, v době Torrenzy měla jiný
• AMD pohřbívá Torrenzu

Z rozhovoru není patrné, kdo vlastně přišel s nápadem "strkat" GPU do socketu pro procesor, ale podívejme se z několika hledisek, proč je ten nápad sám o sobě podivný.

Počet pinů: CPU versus GPU

V současné době nesou procesorové sockety AMD kolem 1000 pinů. Grafické čipy (především tedy high-endové, které jsou pro GPGPU nasazení nejlépe vybaveny) mají přibližně dvojnásobek pinů a z dlouhodobého hlediska jejich počet roste (tři hlavní faktory jsou šířka sběrnice, energetické nároky a typ pamětí). Kupříkladu...

• Nvidia G80 ~ 1500
• Nvidia GT200 ~ 2500
• Nvidia GF100 (vpravo) ~ 1900-2000
• ATI R600 ~ 2140
• ATI RV770 ~ 1500
• AMD Cypress ~ 1800
• AMD Cayman ~ 1700

U AMD Tahiti (Radeon HD 7900) můžeme vzhledem ke 384bit sběrnici očekávat opět hodnotu lehce přesahující 2000. Asi vám je jasné, že nestojíme před otázkou, zda AMD chce nebo nechce.

Paměťová propustnost

Dalším problémem (který právě s rozdílem v počtu pinů souvisí) je paměťová propustnost. CPU socket a systémové paměti mohou nabídnout nejvíce několik desítek GB/s (zhruba 30 GB/s pro AMD Llano nebo 37 GB/s pro Intel Sandy Bridge E s čtyřkanálovými DDR3-1600). Grafické čipy v roce 2012 budou vyžadovat přes čtvrt terabajtu za sekundu, což je řádově vyšší hodnota (nemá tudíž ani smysl uvažovat o tom, zda by něco neřešily o stupeň rychlejší paměťové moduly nebo vícekanálová konfigurace).

Napájení

Výkonné grafické čipy jsou doplněny poměrně rozměrnými napájecími obvody (na PCB), které bývají dimenzované až na 300 W (mluvíme-li o jednom GPU). CPU sockety na podobnou zátěž nejsou stavěné, bývají na standardních deskách připraveny na méně než poloviční TDP.

Torrenza

Dnes nebudeme rozebírat úspěch či možnou budoucnost platformy Torrenza, jako spíš její souvislost s GPU a GPGPU. Torrenza je ve své podstatě nápad z roku 2006 k využití procesorového socketu pro specifičtější akcelerátory. V praxi šlo obvykle o FPGA moduly založené na čipech Xilinx a Altera. AMD nikdy pro tuto platformu žádný GPGPU akcelerátor nenabízela, takže jen stěží může být vyjádření Neala Robisona považováno za změnu plánů či názorů.

prezentace platformy Torrenza z roku 2006

Je sice pravda, že na diskusních fórech se v letech 2006 a 2007 o této možnosti hodně spekulovalo, ale nešlo o spekulace postavené na oficiálních informacích. Naopak se později ukázalo, že nejspíše vzešly ze špatného pochopení projektu Fusion, který byl ohlášený zároveň s Torrenzou. Je až s podivem, že tyto spekulace uvařené z vody jsou živé ještě po pěti letech (i když znáte to, stokrát opakovaná lež se stává pravdou :-).

Intel ale GPGPU akcelerátor pro CPU socket má

V tomto bodě jde opět o výsledek nedorozumění, který do světa rovněž vypustil Xbit labs při poslední prezentaci Intel Larrabee a který jsme v našem článku vyvrátili.

Rajeeb Hazra z Intelu s procesorem Knights Corner

Rajeeb Hazra z Intelu ukázal novinářům samotný čip (s nezvyklým socketem) a server Xbit labs na základě toho usoudil, že akcelerátor Larrabee (Knights Corner) bude určený pro sběrnici QPI. Ačkoli následně zástupce Intelu výslovně potvrdil, že Knights Corner nese sběrnici PCIe a bude mít formát klasické přídavné karty (přičemž další možné formáty jsou teprve ve stádiu úvah), dává Larrabee a CPU socket Xbit labs nadále dohromady.