Procesory rodiny „Haswell“ nebudou pasovat do stejného socketu jako dosavadní písečný i břečťanový most: LGA1155. Pro Haswell ubral Intel pět pinů, ale pro „Broadwell“ prý plánuje něco zcela jiného, využití BGA pouzder, jako je tomu ostatně již dnes u některých (ultra)mobilních řešení, mimo jiné u Ultrabooků. Dává to ale smysl i v desktopu? Než se nad tím zkusíme zamyslet, tak jedno varování: celé to může být výplod nějakého chorého mozku, nebo někoho, kdo si špatně vyložil nějaké útržky interních diskusí, které jsou teprve v běhu a nic ještě nerozhodly.

Takže, dává tato myšlenka smysl? Na to je potřeba se zeptat sami sebe: měníte s každým CPU i desku, často prostě proto, že nová CPU nejsou zpětně kompatibilní, nebo upgradujete tak, že koupíte slušnou desku, do ní nějaké cenově přijatelné CPU a pak ji využijete ještě pro další generaci? Ta druhá varianta u Intelu fungovala skvěle po celá léta. Dalo se koupit S775 desku a do ní nějaké to 1core P4, o rok či dva později následované upgradem na 2core Pentium D. Stejně tak u generace Core 2 Duo se dalo začít na levnějším dvoujádru s taktem pod 2 GHz a později s přechodem na 45nm proces upgradovat na Core 2 quad řady Q8000 nebo Q9000. A i s paticí 1155 jsme mohli začít na levnějším 2core Sandy Bridge a s čtyřjádrem si počkat na Ivy Bridge - ostatně náš tajný tip v redakci říká právě tohle: řada z vás před rokem a půl upgradovala na levnější Sandy Bridge a nyní čeká, až zlevní čtyřjádrový Ivy Bridge.

Haswell kompatibilitu opět zboří, bude používat patici LGA1150. Broadwell tedy, pokud se potvrdí tyto spekulace, zařízne možnosti upgradu zcela. Je jasné, že mnoha z vás/nás to vyhovovat nebude, ale je to zhruba jako se zrcadlovkami: 10 % lidí obrovsky těží z možnosti vyměňovat objektivy, zatímco 90 % jich pouze nasadí „seťák“ a ten nesundají a upgradují až na další vyšší zrcadlovku, s jejím vlastním novým seťákem.

Logika opuštění socketu ve prospěch „lepení“ CPU přímo na desku po vzoru mobilního segmentu, plyne ze samotného vývoje výrobních procesů. Po letech se nám opět i desktopové procesory stávají natolik úspornými, že je pro ně použitelná třeba i konstrukce s BGA pouzdrem. A přiznejme si: pokud výrobce může ušetřit na socketu na základní desce a použít i jednodušší CPU pouzdro s BGA, pak se výrobní náklady na celek znatelně snižují. A pokud se toto promítne i do koncových cen, pak nás bude proti nemožnosti měnit CPU v socketu brblat o něco méně. Zatímco Sandy Bridge byl 95W, Ivy Bridge poskočil na 77W hodnotu TDP. Pokud Haswel, tedy 22nm TOCK, předvede oproti 22nm TICKu Ivy Bridge alespoň z poloviny takový pokles spotřeby jako předvedl 32nm TOCK Sandy Bridge oproti 32nm TICKu Nehalem, pak se můžeme z 77W TDP dostat třeba na 55 W - tedy do sféry, kde dnes sídlí hi-endová mobilní CPU, a to ještě s touto jistojistě socketovou generací. Co předvede 14nm Broadwell, to je zatím ve hvězdách. Musíme však dodat, že je potřeba nezapomínat, že konstrukci pájení čipu přímo na PCB používají grafické karty - mobilní i desktopové - kde spotřebu počítáme klidně v rozmezí 100 až 300 W. Je to ostatně spíš o napájecích obvodech a dimenzování vodivých cest než o samotném procesorovém pouzdře.

Spekulace ale dále nevylučují, že přechod na BGA se bude týkat jen mainstreamu, zatímco hi-end zůstane nadále u socketů. No uvidíme, při štěstí na leaky možná již za rok. Intel samozřejmě nic z výše uvedeného nekomentoval.

Pozn. WIFT: Dovolil bych si k celé spekulaci, která – zdá se – pochází z japonského serveru PC Watch, jenž bývá považován za relativně důvěryhodný, připojit svůj názor. Nikde není psáno, že je svatý, ale nedá mi to, abych se o něj s vámi nepodělil.

Podle mě jde o kachnu, leda by se stalo něco velice šíleného, o čem budu hovořit níže. Ono to celé totiž není ani tak o upgradování, jako spíše o volbě procesoru. Ano, jsou lidé, kteří upgradují. Ale jsou lidé, kteří vyberou jednou a sestavu za celou dobu životnosti nemění. Přijde mi však naprosto šílené, že by se Broadwell měl v desktopu omezit na takové tři až čtyři modely (od Celeronů přes Pentia až po Core i7), k čemuž by nejspíše došlo, pokud by se procesory dělaly pouze v BGA provedení určeném k pájení na desku při její výrobě. Proto se dosud vydávalo několik řad procesorů (v současné době Celeron, Pentium, Core i3/i5/i7) a v každé řadě několik modelů, aby si zákazník mohl vybrat. Pokud skončí socket, skončí i možnost výběru, Zákazník bude omezen tím, co vyrobí výrobce desky. Především z tohoto důvodu mi přijde nereálné, aby v desktopu socket skončil. Nepočítám Atomy, těch není pro desktop tolik, aby to nešlo udělat, ale Atomy jsou specifický segment (patří sem samozřejmě i Bobcaty od AMD, abych byl „genderově neutrální“ ;-).

A teď krátce k tomu něčemu šílenému. Jistě si vzpomínáte na softwarově upgradovatelné procesory. Tady by mohla být teoreticky cesta, ale je to myšlenka dost za vlasy přitažená. Idea je taková, že si koupíte nějakou desku, v té procesor v nějaké opravdu nejzákladnější konfiguraci – a pak si od Intelu koupíte softwarový upgrade. Procesor jako takový by byl schopen běhu i coby nejvyšší model a podle toho, kolik zaplatíte, tak vysoko bude možné upgradovat.

Že to zní šíleně? Ano, všechny prodávané procesory by tak musely být nejvyšší kvality, přičemž některé by se prodaly za málo (pro ty, kteří upgrade nepotřebují a spokojí se s pomalejší verzí), jiné by se zaplatily. Tohle je tak šílené, že ani tomuto nevěřím, že by Intel udělal. Dokonce ani kdyby odstupňoval modely na několik málo variací, kde by byl možný upgrade jen „ocuď pocuď“.

Zkrátka si myslím, že je to kachna. Samozřejmě se můžu plést. Ale v tomhle případě bych se pletl docela nerad.