S novým řadičem HBCC překopala AMD způsob, jakým je zacházeno s grafickou pamětí. Namísto klasické alokace a kopírování celých datových sad do onboard paměti zakládá nový řadič na stránkované správě. Adresovat umí až 512TB virtuální prostor a z něj přesouvat do grafické paměti jen konkrétní stránky, které obsahují data vyžadovaná GPU.

Zásadní výhodou tohoto systému je možnost efektivní práce s objemy dat, se kterými by grafická karta s klasickým řadičem vybavená stejným množstvím paměti efektivně pracovat nedokázala. Pro AMD je to velké plus v profesionálním segmentu. Vega s HBCC zvládá plynule zpracovávat 8k video, což doposud bez HBCC nebylo možné. Může renderovat scény s použitím datových sad, se kterými dosud žádná grafická karta nedokázala pracovat, protože i o řád překračovaly kapacitu osazené paměti.

HBCC má ale pozitivní dopad i na herní grafiku. Pokud hra od grafické karty vyžaduje práci s většími datovými objemy, než jaké se vejdou do onboard paměti, nastává obvykle propad FPS, microstuttering, různé kolísání FPS a další projevy. Ty jsou důsledkem přesunů velkých datových bloků při vykreslování jednotlivých snímků. GPU zkrátka potřebuje data, která nejsou v lokální paměti a aby se k nim dostalo, musejí být - často společně s balíkem dat, které GPU potřebovat nebude - přesunuta po sběrnici. Díky HBCC a stránkované správě paměti si GPU může vybrat pouze jednotlivé stránky, které si umístí do paměti a do té se pak najednou vejde vyšší objem potřebných dat než při klasickém přístupu. Tento objem může být 2-4× vyšší, což AMD už v první polovině roku ilustrovala herními demy běžícími plynule ve 4k rozlišení na vysoké detaily při kapacitě paměti omezené na 2 GB.

Proč toto funguje, je vcelku dobře pochopitelné. HBCC se stránkovanou správou paměti ale může mít mírně pozitivní dopad i v situaci, která není limitovaná kapacitou paměti. Podle oficiálních materiálů například známý benchmark Unigine Heaven (který je spíše než na kapacitu paměti náročný na geometrii) dosahuje s HBCC o 7 % vyšších FPS než při klasickém využití paměti.

Důvod zatím není známý. Můžeme předpokládat, že díky HBCC dochází ke zvýšení efektivity komunikace nejen mezi systémem a onboard pamětí, ale také mezi onboard paměti a GPU. „Až 7 %“ sice není nijak závratná hodnota, nicméně jde o výkon navíc, který dokáže více než vykompenzovat fakt, že Radeon RX Vega 64 má teoretickou paměťovou propustnost (483 GB/s) o 5-6 % nižší než Radeon Fury X s GPU Fiji (512 GB/s).