Podle vyjádření tohoto počítačového giganta se jedná o průlom ve vývoji čipů. Tento nový koncept by měl mít až o 45% vyšší výkon než 7nm procesory, které se běžně používají v běžných produktech dostupných na trhu. Kromě toho by mělo využití této technologie vést až k čtyřikrát delší životnosti baterií v chytrých telefonech. 

Společnost věří, že se jí tímto podaří splnit poptávku po zvýšení výkonu a zároveň snížení spotřeby v éře umělé inteligence a internetu věcí. Právě výrazně lepší energetická efektivita by měla vést k tomu, že svůj telefon nebudete muset nabíjet každý den, ale jen jednou za čtyři dny. To by podle IBM mělo zvýšit životnost baterií až čtyřikrát.

Pro výrobu polovodičů IBM používá podobnou metodu, jakou používá pro výrobu čipů už několik desetiletí. Pečlivě uspořádaný rastr křemíkových destiček spojených se silikonovými vrstvami pomocí ozáření ultrafialovým světlem vytváří základní datové jednotky zvané tranzistory.

Nová metoda využívá dvě struktury. První je nanovrstva tenkých a plochých vodičů, které vedou elektrický proud skrz tranzistor. Ta druhá je nově vyvinutá vrstva tranzistoru, která zapíná a vypíná proud. Ta obaluje kolem dokola každou vrstvu, aby nedošlo ke ztrátám elektrické energie.

Vývoj prototypu tohoto čipu stál čtyři roky práce stovek vědců a miliardy amerických dolarů. Firma IBM, která utratila zhruba 6 miliard USD každý rok na výzkum a vývoj také musela investovat do nových výrobních technologií, aby dokázala na sebe skládat mikroskopické vrstvy i v sériové výrobě. Ta se ale očekává až za několik let. Sama firma očekává zahájení produkce někdy v roce 2024 nebo 2025.

IBM není jediná firma, která se snaží o čipy s vyšší hustotou tranzistorů. Taiwanský výrobce čipů TSMC a korejská firma Samsung právě vyrábí čipy 5nm výrobním procesem. Apple používá komponenty vyrobené pětinanometrou technologií ve svých posledních zařízeních. Intel se právě snaží rozjet sériovou výrobu 7 nm čipů příští generace, která by se měla dostat na trh příští rok.

Sedminanometrové procesory si sice v poslední době získávají své místo na trhu, zlatým standardem elektronického průmyslu jsou ale stále čipy vyrobené 14nm procesem. Poptávka po menších a výkonnějších komponentách roste hlavně u výrobců, kteří se snaží posunout svá zařízení na vyšší úroveň. Tuto poptávku v poslední době zvýšil taky nedostatek čipů na trhu.

IBM dále uvádí, že tyto nové čipy pomůže velkým datovým centrům snížit svou uhlíkovou stopu tím, že výrazně zvýší efektivitu zpracování dat. Stejně tak umožní rychlejší vyhodnocení situace a reakci samořiditelným automobilům. A možná se taky dočkáme naplnění některých konspiračních teorií a lékaři nám během testů na Covid-19 budou moci tyto miniaturní a vysoce výkonné čipy implementovat do mozku.