Intel chce koupit GlobalFoundries za $30 miliard
Intel má připravenou investici ve výši €20 miliard, kterou chce utratit za výstavbu nových továren v Evropě. Tomu ale budou předcházet dlouhá jednání, řešení různých povolení, následně samotná výstavba, zařizování výbavy továren a nakonec i sháněn a zaškolování pracovních sil. Intel zřejmě napadlo, že přes polovinu tohoto úsilí a času lze ušetřit akvizicí již existujících továren.
Podle The Wall Street Journal si Intel vybral GlobalFoundries a rád by ji koupil celou za částku kolem $30 miliard. GlobalFoundries aktuálně patří Mubadale, investiční společnosti z Abú Dhabí se zastoupením ve Spojených státech. Ta GlobalFoundries získala od AMD, o jejíž továrny původně šlo. AMD v GlobalFoundries vyrábí poslední 14/12nm čipy, většinu výroby ale tvoří 12nm čiplety pro Ryzeny a Epycy postavené na architektuře Zen 2 a Zen 3, v prodeji jsou i Epycy první generace se 14nm moduly.
V květnu letošního roku uzavřela AMD s GlobalFoundries poslední povinnou smlouvu (jejíž rámec byl nadefinován při rozdělení společností). Zajímavé je, že tato poslední „povinná“ smlouva není podepsána do 31. března 2024 (kdy platnost / povinnost celého závazku vyprší), ale do 31. prosince 2024, tedy do konce roku 2024. O tři kvartály delší platnost nejspíš iniciovala finančně zajímavá nabídka ze strany GlobalFoundries. Hypoteticky může nastat situace, za které procesory pro AMD bude povinně za velmi nízké ceny vyrábět Intel.
GlobalFoundries, Drážďany (nejpokročilejší výrobní linky společnosti, 12nm proces)
Celá událost je zajímavá i z jiného pohledu a to z hlediska změny strategie Intelu. Za Briana Krzanicha byl Intel veden jako továrna na peníze. Vše se odvíjelo od finančních zpráv. Pokud došlo k nějaké nákladnější akvizici, jednalo o firmu, která měla vyšší marže než Intel, aby po jejím pohlcení vypadaly finanční zprávy opět lépe. Modelovým příkladem je akvizice Altery z roku 2015. Jenže akvizice GlobalFoundries je něco zcela jiného. I kdyby Intel vybavil výrobní linky GlobalFoundries vlastní technologií a rozjel výrobu 10nm nebo pokročilejších čipů, vyšší marže na takových produktech mít nebude. I TSMC, která má kapacity několikanásobně vyšší než Intel, ale vydělává pouze zakázkovou výrobou, nemá takový zisk (a samozřejmě ani marže) jako Intel. Vypadá to, že dogma cíleného vylepšování finančních ukazatelů padlo a strategie je skutečně jiná.
Závěrem nezbývá než připomenout, že zájem ze strany Intelu automaticky neznamená provedení akvizice, neboť jde o dvě opravdu významné síly v polovodičové výrobě, jejichž spojení by se nemuselo líbit antimonopolním úřadům. Pokud totiž vynecháme paměti a zůstaneme u logických obvoců, je Intel aktuálně přinejhorším třetím největším výrobcem na světě (trochu tam falíruje Samsung, protože není jasné, kolik procent z jeho výroby tvoří paměti - rozhodně však většina) a za Intelem v těsném závěsu stojí UMC a pak hned GlobalFoundries. Sloučené kapacity Intelu a GlobalFoundries by v segmentu polovodičové logiky jistě překonaly kapacity Samsungu, takže by tu vznikl jakýsi duopol TSMC-Intel.