Intel má vlastní řadu akcelerátorů postavených na architektuře vzešlé z grafických akcelerátorů (Xe), která měla zahrnovat Ponte Vecchio → Rialto Bridge a dále řadu postavenou na akvizicí získaných technologií společnosti Habana (Gaudi → Gaudi 2 → Gaudi 3). Když loni zrušil plány s Rialto Bridge a oznámil sloučení obou řad a společného nástupce nazvaného Falcon Shores, vypadalo to, že půjde spíše o řešení na bázi architektury získané akvizicí Habana (když Ponte Vecchio skončilo jako propadák a Rialto Bridge byl raději zcela zrušen). Později však Intel uvedl, že Falcon Shores je postaven na bázi Xe, tedy vlastní grafické architektury.

To v podstatě potvrzují i aktuální informace, které přinesl německý ComputerBase. Jinými slovy, Intel plánuje pokračovat v HPC / AI akcelerátorech na bázi vlastních grafických čipů (jako byly Ponte Vecchio a Rialto Bridge) a architekturu získanou akvizicí společnosti Habana (Gaudi) nechá plavat. Připomeňme, že ještě před Habanou koupil Intel společnost Nervana, která rovněž fungovala v tomto oboru a jejíž akcelerátory rovněž pohřbil. Rozdíl je v tom, že Habana byla podstatně dražší ($2 miliardy) a tak na ní Intel podstatně víc ztratil (o zisku nelze uvažovat, teprve nyní Intel něco reálně nabízí a přitom nepočítá s příjmy za celý rok 2024 vyššími než $0,5 miliardy - o ziscích nemluvě).

O Falcon Shores se oficiálně mluví zhruba dva roky. Na jaře 2022 jej však Intel prezentoval jako XPU (~výpočetní APU, úvodní slajd), tedy nejen jako akcelerátor, ale jako kompletní řešení (i) s CPU jádry. Zákazníci jej podle tehdejších plánů měli dostat v roce 2024. To je dávno minulostí. Mezi tím Intel změnil plány, Falcon Shores bude čistě akcelerátor (tedy bez CPU) a došlo k odkladu na „2025+“.

Z prezentace na ISC High Performance 2023

Intel na letošní ISC High Performance zprvu o Falcon Shores příliš nemluvil, nakonec ale nějaké informace poskytl. Nejpřekvapivější je, že půjde o 1500W řešení, které vůbec nepočítá s možností vzduchového chlazení. Tím prakticky odpadá možnost nasazení mimo superpočítače a velké systémy. Co Intel k takovému rozhodnutí vede, není známo.

Zvyšovat energetické nároky na tuto úroveň v dohledné době může být poměrně problematické. Připomeňme, že Nvidia plánuje příští rok dostat na trh 1000-1200W modely akcelerátorů Blackwell (Nvidia B200) a u zákazníků s tím poněkud narazila, neboť nezvládají uzpůsobovat své systémy tak výraznému nárůstu spotřeby. Nvidia proto zařadila zpátečkou a s (další) generací Rubin se chystá více zaměřit na energetickou efektivitu:

Intel se sice snaží spotřebu bagatelizovat poukazováním na to, že hodnota 1500 W pro Falcon Shores zahrnuje ethernet, kdežto 1000-1200 W pro Blackwell nikoli, ale pokud učiníme obligátní kardiologické gesto, asi jen těžko můžeme předpokládat, že samotný ethernet si u Blackwellu řekne o 300-500 wattů na každý akcelerátor.

Za pozornost nakonec stojí i to, že Intel (po zrušení Falcon Shores jakožto XPU) nyní předkládá koncept v podobě samostatného GPU jako výhodu, díky níž lze dosahovat variabilního poměru mezi CPU a GPU jádry. Pokud však Falcon Shores míří prakticky jen na superpočítače a velké systémy, které vznikají de facto na zakázku a pro něž je často hardware upravován na míru, pak tato variabilita není nijak zásadní výhodou (ceněná je především v menších systémech - pro větší AMD i Nvidia naopak nabízejí řešení s pevným poměrem na míru danému segmentu, viz např. Instinct MI300A nebo Nvidia GB200).