Intel již parametry i podstatu těchto produktů zveřejnil, takže specifikace jsou pouze rekapitulací. Formálním vydáním zařadil tyto produkty do online přehledu, kde obvykle uvádí podrobnější informace ke spotřebě - tentokrát toho však příliš nedoplnil. Což je škoda, neboť jde o řady definované pro nové hladiny TDP.

Situace se má následovně:

• 28W řada P: De facto 45W řada H (konfigurace až 6 velkých + 8 malých jader) s TDP (PL1) sníženým na 28 wattů, limitem (PL2) napájení na 65 wattů; Intel veřejně neuvádí rozsah možné regulace TDP ze strany výrobce notebooku. Je zřejmé, že regulaci provádět mohou, neboť v testovaných konfiguracích uvádí PL1 nastavené na 20W, 28W a 35W. Ve specifikacích na webu figuruje nová položka (chybí k ní vysvětlivka) nazvaná „minimum assured power“. Teoreticky by mohlo jít o přejmenovanou spodní hranici regulovatelného TPD, ale to berte jen jako naši domněnku.
• 15W řada U („U15“): Ultrabooková řada s 15W TDP (PL1) a limitem (PL2) na 55 wattech. Výsledky testů uvedené ve slajdech běžely na systémech s TDP nastaveným na 12W, 15W, 20 a 28W.
• 9W řada U („U9“): Procesory pro supertenké systémy a tablety s 9W TDP (PL1) a limitem 29 wattů (PL2). Intel tuto řadu v grafu závislosti TDP a výkonu neprezentoval, takže v popiscích nejsou uvedeny rozsahy regulovatelného TDP (neuvádí je ani na webu).

Slajd se závislostí výkonu na TDP si zasluhuje zvláštní pozornost:

Nepřekvapuje, že novinky (12. generace) mají při stejném TDP vyšší výkon než 11. generace. Novější verze výrobního procesu, novější x86 architektura a kombinace velkých a malých jader byly  o začátku prezentovány jako kroky ke zvýšení energetické efektivity. Může však překvapit zcela kosmetický rozdíl ve výkonu při nízkém TDP, kde je rozdíl mezi Core i7-1195G7 a Core i7-1265U zcela minimální. Již poněkolikáté se ukazuje, že přínos malých jader, která jsou Intelem prezentována jako energeticky efektivnější, spíše než v situacích zaměřených na nízkou spotřebu pomáhají navýšit vícejádrový výkon při vysokém TDP (ani v desktopu tomu není jinak; Core i3 / i5, kterým chybí malá jádra zcela, jsou na tom poměrem spotřeba / výkon podstatně lépe než vyšší modely jimi vybavené).

Druhou zajímavostí grafu je s rovnání s Ryzen 7 5800U. Proti volbě generace (5000 / Cezanne) nelze mnoho namítat, nová (6000 / Rembrandt) byla teprve vydaná a Intel ji nemusel mít k dispozici. Je nicméně překvapivé, že Intel do grafu zařadil Ryzen 7 5800U a přiznal, že tento rok starý procesor při výchozím 15W v poměru spotřeba / výkon docela nezanedbatelně překonává zbrusu nové Core i7-1265U. Ještě podivnější je druhá oranžová pomlčka umístěná někde nad cca 32 watty a rovněž popsaná jako Ryzen 7 5800U. V první řadě je potřeba říct, že Ryzen 7 5800U podporuje regulovatelné TDP do maximálně 25 wattů. Možnost nastavit více vůbec AMD oficiálně nenabízí. Je tedy otázkou, zda si autor grafu tuto pozici prostě vymyslel, nebo zda šlo ve skutečnosti o výkonnostní hodnotu odpovídající 22W TDP (nikoli 32W) a autor se přehlédl, nebo údaj vznikl ještě nějak jinak.

Ve vysvětlivkách Intel vůbec nastavení TDP Ryzen 7 5800U neuvádí. Uvedeno je pouze to, že bylo testováno na sestavě Lenovo Yoga 14C s Ryzen 7 5800U. Tento model má továrně nastaveno 22W TDP (viz např. zde), takže to vypadá, že kdosi v Intelu skutečně (omylem?) umístil hodnotu naměřenou na 22W TDP na pozici odpovídající 32W TDP a graf by měl vypadat spíše takto:

Což by i s ohledem na rozdíl výkonu oproti 15W konfiguraci dávalo smysl. Samotnou skutečnost, že pozice produktů Intelu jsou v grafu posazené přesně podle uváděného TDP, kdežto produkty AMD jsou posunuté zhruba o watt doprava, už nemá cenu sáhodlouze rozebírat.

Pokud se vrátíme ke srovnání hardwaru Intelu s hardwarem Intelu, stojí jako poslední věc za pozornost fakt, že Core i7-1280P disponující 6 velkými (a 8 malými) jádry dosahuje při stejném TDP vyšší energetické efektivity než Core i7-1265U se 2 velkými (a 8 malými) jádry. Což opět potvrzuje, že velká jádra mají vyšší energetickou efektivitu než jádra malá a skutečným důvodem přítomnosti malých jader je snížení výrobních nákladů (lze s nimi dosáhnout vyššího vícejádrového výkonu za cenu nižší plochy křemíku; na plochu potřebnou pro jedno velké jádro lze totiž dostat cca čtyři malá).

Závěrem se můžeme podívat na výkonnostní grafy integrované grafiky. Mnoho nám ale neřeknou, neboť není srovnáváno ani s produkty AMD, ani s produkty Nvidie a dokonce ani s produkty Intelu předchozí generace. Testována byla nejvýkonnější integrovaná grafika této generace v Core i7-1280P s TDP zvýšeným z 28W na 35W.