O Haswellu toho víme poměrně málo na to, o jak výraznou změnu se má jednat, ale relativně dost na to, že je přinejmenším 2 roky daleko. Shrňme si nejdříve to základní:

• předpokládané uvedení produktů: 2013
• 22nm proces s technologií tri-gate
• podpora AVX2 (=HNI, Haswell New Instructions)
• FMA3 instrukce

Dalšími specifiky bude zcela nový systém cache, podpora až osmi jader a nové technologie pro snížení spotřeby. Jako zajímavější se jeví velmi krátká pipeline (14 stages), kterou se inženýři rozhodli obohatit o zatím nespecifikované prvky architektury Netburst (tj. poslední generaci Pentia 4).

Ještě zajímavější (a pro AMD i Nvidii nepříjemnější) by měla být přítomnost volitelné vektorové jednotky o 512bit šíři s podporou LNI (Larrabee New Instructions). V tomto bodě sice zatím není přesně jasné, kam tím Intel míří, ale hrubý smysl zřejmý je. Vektorová FP jednotka by měla zastávat grafické a multimediální úlohy, tedy plnit funkci integrovaného grafického čipu (plus blízkých funkcí navíc). Co na tom není jasné, je samotná implementace: Dávalo by smysl (a bylo by velmi žádoucí), pokud by vektorová FP jednotka mohla být využita přímo procesorovým jádrem pro výpočetní záležitosti i přímo „grafickým jádrem“ pro požadavky 3D akcelerace. Výhoda by byla zřejmá: odpadla by duplicitní část čipu, FP jednotka by byla sdílená a využívaná podle potřeby, nebyla by přítomna samostatná pro CPU a samostatná pro GPU.

Jenže to má jeden háček: Právě zmínku o instrukčním setu Larrabee (LNI). Larrabee totiž rendering de facto na vektorové FP jednotce emuluje, takže by Intel pro Haswell ještě musel vytvořit softwarový renderer kompatibilní s DirectX 11 / 11.1, což působí tak trochu překomplikovaně. Zatím tedy nelze s jistotou říct, zda bude vektorová jednotka Haswellu plně sdílená mezi CPU a GPU, nebo zda bude dostupná pouze pro GPU a specifické / multimediální úlohy (instrukční set Larrabee), nebo zda je zmínka o LNI nějakým informačním šumem (např. namísto HNI).

Ať už půjde o první, druhou, nebo třetí možnost, je jasné, že Intel míří stejným směrem jako AMD - k plné unifikaci výpočetních jednotek CPU a GPU jádra - a je jen otázkou času, kdy se tam dostane. Haswell je přinejmenším půlkrokem k tomuto cíli.

Asus UX21 Ultrabook: cílový segment pro SOC verzi Haswell

Jak už jsme zmínili, plánuje Intel tuto architekturu použít v SOC verzi pro výkonnostní segment hned nad Atomem. 15 W znamená přímou konkurenci pro AMD Zacate (platforma Brazos), či spíše jeho nástupce Krishnu (z platformy Deccan). V segmentu nad 20 W už bude stát nejnižší inkarnace Bulldozeru s Caymanem - AMD Trinity, kterou později nahradí kombinace Bulldozeru s GCN. Kam konkrétně Intel Haswell zacílí, bude záviset na výkonu a době vydání - už nyní ale šéf marketingu z Intelu, Tom Kilroy, prozradil, že půjde o segment kolem $599, především Ultrabooky.

Asus UX21 Ultrabook: jen 17 mm výška a slušný výkon - segment, který chce Intel dobýt

Ultrabook je jakýsi hybrid mezi notebookem, netbookem a tabletem, který má dosahovat tloušťky maximálně 20 mm, použitelného výkonu a adekvátní ceny. S první Ultrabookovou vlaštovkou přišel Asus na Computexu: UX21  vysoký 17 mm přijde na trh ještě letos. Možná si říkáte, že to ve své podstatě není nic jiného než jiný název pro segment Ultrathin, který je na trhu již dva roky a který se i za tu dobu nedokázal rozumně rozšířit. Je to skutečně tak, Intel se už jednou v tomto směru prosadit pokoušel, ale nedařilo se, výsledkem výrobců byly produkty, které byly buďto předražené, pomalé, nebo (nejčastěji) obojí dohromady.

Nezbývá než doufat, že se Intelu křížení exhumovaného Netburstu s potracenou Larrabee zadaří a vyprodukuje zajímavého konkurenta pro Fusion.