Většinou byly tyto ukázky postavené na snížení energetických nároků při přehrávání videa, v klidu nebo při nějaké „neprocesorové“ zátěži, například 3D grafice. Právě to mělo ilustrovat demo ve 3DMark WildLife. Intel vzal systém postavený na Meteor Lake, systém postavený na Lunar Lake, na obou spustil 3DMark s omezením na 60 FPS a měřil spotřebu procesoru, která u prvního systému dosahovala 25,3 wattu a novinky 14,6 wattu. Problém tohoto přístupu tkví ve skutečnosti, že když u výkonnějšího produktu (i postaveného na stejné architektuře) omezíme výkon (takty) tak, aby dosahoval výkonu pomalejšího produktu, bude výsledná energetická efektivita podstatně vyšší. Nevypovídá to však nic o architektuře ani o chování reálného produktu, protože ten v praxi neprovozujeme omezený na úroveň výkonu předchozí generace.

Srovnání Meteor Lake a Lunar Lake (Intel via PCWorld)

Energetická efektivita se tedy jeví jako o 73 % vyšší, ale tato hodnota platí pouze při provozování čipu v uměle omezené konfiguraci.

Hawk Point / Ryzen 7 8840U, 3DMark WildLife (Cary Golomb)

Na další pozoruhodnou skutečnost upozornil tester Cary Golomb, který u zařízení s APU AMD Hawk Point (Phoenix-refresh) ve stejném testu naměřil při snímkové frekvenci 63,2 FPS spotřebu 11,5 wattu. APU tedy při vyšším výkonu vykazuje nižší energetické nároky (respektive o 34 % lepší energetickou efektivitu) než ve stejném testu předvedl Lunar Lake.

Nakonec nelze opominout i skutečnost, že grafiky Intelu tradičně excelují v benchmarcích a syntetických testech, zatímco v reálné herní zátěži dosahují podstatně slabších výsledků, než by indikovala zmíněná syntetika. Výsledky energetické efektivity ve 3DMarku proto není vhodné zobecňovat na grafickou zátěž