Protože Intel nic netlačí k urychlování procesorové části, neb v AMD jsou rádi, že ještě existují, je novinek v mikroarchitektuře Haswell z hlediska CPU části naprosté minimum, spíše jde o „mírný pokrok v mezích zákona“. Z hlediska práce samotného jádra došlo vyloženě ke kosmetickým změnám, v porovnání se Sandy/Ivy Bridge jde v podstatě o vyladění již existujícího návrhu počínaje Branch Predction přes větší buffery až po dva nové porty v prováděcí jednotce. Tyhle věci nemá smysl detailně rozebírat, postačí informace, že přidávají na výkonu jestli jednotky procent, tak je to hodně.

O něco zajímavější jsou skutečné novinky, tedy z hlediska instrukční sady. Haswell přidává podporu AVX2 a FMA instrukcí, které by měly v krajním případě zrychlit práci až dvojnásobně (přičemž ale na krajní případy skoro nikdo neprogramuje, takže to bude méně ;).

Dále pak sadu instrukcí souhrnně nazývanou Intel TSX (Transactional Synchronization Extensions) určenou k lepší obsluze paralelních vláken…

…a v neposlední řadě vylepšení virtualizační technologie VT-d o další zrychlení při přepínání mezi virtuálními stroji.

Podtrženo a sečteno, Haswell je lepší než Ivy Bridge, ale že by šlo o něco, z čeho by si měl svět sednout na zadek, to ani omylem. Když si vzpomenu na svůj loňský článek „Lze srovnávat Ivy Bridge a Bulldozer?“, kde jsem zmínil, že upgrade ze Sandy Bridge na Ivy Bridge v podstatě nemá valného smyslu, stejně jako nemělo valného smyslu upgradovat z Phenomů II X6 na procesor řady FX (Bulldozer), tak bych řekl, že z čistě procesorového hlediska je na tom rozdíl mezi Ivy Bridge a Haswellem velmi podobně. Intel však u Haswellu zapracoval na grafice a především sakramentsky máknul na klidové spotřebě, která má obrovský podíl na výdrži mobilního počítače typu notebook, tablet a podobně. V tom je Haswell tak skvělý a bude hodně těžké ho překonat (především u konkurence). A pak se zřejmě uplatní v serverech. V desktopu ale nic zásadního nečekejte.

O vylepšeních, kterých se dočkala grafika, si povíme na další straně…