Socket

Pokud se ptáte, čím se vlastně liší Haswell od předchozí generace, tedy řekněme Ivy Bridge, pak těch změn je několik (více či méně zajímavých). CPU část se z pohledu koncového uživatele liší minimálně, přičemž tou nejzásadnější změnou v desktopovém segmentu je socket (také v serverovém, ale ten teď pro jednoduchost vynechejme).

RekapituLGAce

Jak vlastně šly ty LGA patice v čase za sebou a co do nich pasovalo?

• LGA775 byla u Intelu v desktopu první paticí typu LGA a vydržela na trhu velmi dlouho, pročež si ji uživatelé velmi oblíbili. Nutno dodat, že si ji oblíbili neprávem, protože zdaleka neplatilo, že co do té patice jde strčit, to tam také poběží. Tuto patici vystřídala řada procesorů Pentiem 4 Prescott (90nm) počínaje a procesory Core 2 Quad (45nm) konče. „Kompatibilní“ s ní byla také hromada čipsetů nejen od Intelu, ale i dalších výrobců.
• Do patice LGA1366 pasují procesory Core i7 první generace (dnes nazývána jako Previous Generation), jmenovitě čtyřjádra s krycím jménem Bloomfield (45nm) a později i šestijádra Gulftown (32nm).
• Do patice LGA1156 pasuje poměrně hodně procesorů. Jednak Core i7/i5 z rodiny Lynnfield (45nm - to byla fakticky tatáž první generace a stejně tak u Intelu nadále spadají pod označení Previous Generation) a potom Core i5/i3 a Pentia a Celerony z rodiny Clarkdale (i to je stále Previous Generation založená na mikroarchitektuře Nehalem, přestože došlo nejen ke změně výrobního procesu (což později při přechodu ze 32nm Sandy Bridge na 22nm Ivy Bridge změnu generace znamenalo), ale i konstrukce procesoru – šlo o multičip, kde 32nm procesem byla vyráběna CPU část a 45nm pak část dříve hrající roli jižního můstku – s grafikou, dvoukanálovým paměťovým řadičem a PCI Express řadičem). Jak patice LGA1366, tak LGA1156 jsou tzv. „za zenitem“ (jejich životní pouť byla již ukončena), o LGA775 ani nemluvě.
• Patice LGA1155 nahradila LGA1156 a je snad v současnosti v desktopech nejběžněji užívaná. Pasují sem procesory rodiny Sandy Bridge (32nm proces), což je v podstatě třetí generace (Intelem však označována jako 2nd Generation), a jejich nástupce Ivy Bridge (22nm proces), která je Intelem označována jako 3rd Generation (a protože tedy i podle Intelu jde o další generaci, jde o generaci fakticky čtvrtou). Technicky se od LGA1156 liší minimálně.
• Patice LGA2011 nahradila LGA1366 a procesory do ní pasující se vyznačují kromě zvýšeného počtu kontaktů též čtyřkanálovým paměťovým řadičem a integrovaným PCI Express řadičem 3. generace. S čipsetem komunikuje přes DMI, s dalšími procesory na desce přes QPI. Pasují sem procesory Core i7 řady 3900 (šestijádra, Xeony pak i jako osmijádra) a 3800 (jediné Core-i7 čtyřjádro 3820, mezi Xeony pak bylo i dvoujádro) vyráběné 32nm procesem (rodina Sandy Bridge, jmenovitě její nadupaná varianta Sandy Bridge-E). Kdybychom chtěli říci, že Sandy Bridge byla třetí generace Core i7/i5/… procesorů, pak bychom tuto generaci mohli označit za čtvrtou a Ivy Bridge za pátou, ale s ohledem na velkou podobnost se Sandy Bridge jde v podstatě pořád o třetí (mikroarchitektura zůstala stejná, pouze byla přidána další jádra, QPI linky a PCIe povýšila na 3. generaci).

LGA1150

Nástupcem patice LGA1155 je tedy LGA1150. Dalších pět kontaktů v čudu a s tím nutnost kupovat s novými procesory i nové desky. Jediná shoda s předchozími paticemi (jmenovitě LGA1155 a LGA1156) je kompatibilita s chladiči a v podstatě způsob osazení procesoru a chladiče.

Do patice LGA1150 půjde nejen nyní uváděná generace procesorů Haswell, ale prakticky jistě také její 14nm nástupce Broadwell. Stejně tak je jasné, že další generace (Skylake) bude potřebovat opět novou patici, a to především kvůli očekávané podpoře DDR4 pamětí v desktopu (v serverech by měly DDR4 přijít dříve, tedy už s generací Haswell).

Socket LGA1150 na desce ASUS Z87 DELUXE

Proč ale Intel zvolil pro Haswell novou patici? Právě pro některé změny v procesoru jako celku, kvůli kterým by bylo dobré nestrkat nové procesory do původní patice a naopak (ona je ta častější obměna patic do určité míry v podstatě poučením se z éry LGA775, neboť ve všech novějších paticích zatím platí „co tam jde strčit, to tam taky poběží“, což u LGA775 zdaleka neplatilo.

Jednou z těch změn je inovovaný způsob napájení. Intel do Haswellu integroval napěťový regulátor, který byl do té doby na desce. Pochopitelně to neznamená konec napájecích kaskád kolem procesoru, s těmi se budeme nadále setkávat. Pouze jednu dílčí část přenesl Intel do procesoru, aby nad ní měl větší kontrolu (zmínky o tom, že to výrobcům základních desek usnadní návrh, jsou sice pravdivé, ale ve složitosti základní desky jako celku zcela nepodstatné).