Zpravodajská agentura Reuters se v posledních dnech podrobně sleduje dění v Intelu, neboť se jí podařilo získat několik zdrojů „obeznámených s děním ve společnosti“, kteří podle charakterů informací pocházejí buďto z řad vedení jednotlivých divizí nebo představenstva společnosti.

Swanem zamítnuté investice do OpenAI

Krom aktuálních informací vyplouvají na povrch i několik let stará manažerská pochybení, které jdou tentokrát za předchozím CEO Bobem Swanem. Jeho předchůdce, Brian Krzanich, totiž v inicioval jednání s OpenAI a v letech 2017-2018 probíhala příprava investice v podobě 15% podílu za $1 miliardu. Předjednána byla koupě dalších 15 %. Swan však po svém nástupu v roce 2018 prohlásil, že investice do generativní AI v blízké době nepřinese žádný zisk a transakci zastavil. Připomeňme, že aktuálně odhadovaná hodnota OpenAI dosahuje $100 miliard, zatímco tržní kapitalizace Intelu spadla na $94 miliard. V tomto kontextu lze také zmínit, že OpenAI aktuálně připravuje vlastní AI akcelerátor, který bude vyráběn na procesu TSMC A16 (1,6nm).

Prodej Altery

V roce 2015 koupil Intel společnost Altera, výrobce FPGA čipů za $16,7 miliard. Proč právě Alteru? Proslýchalo se, že Intel razil strategii akvizice subjektů, které mají marže vyšší než on, aby nově získané firmy nekazily jeho finanční zprávy snižováním celofiremní marže. Byl to však dost zásadní problém, protože značek, jejichž marže přesahovaly ~70 % a zároveň mohlo mít jejich vlastnictví pro Intel nějaký smysl, bylo pomálu, respektive Altera byla jedinou. Intel o ní stál natolik, že se původně uvažovaná $10miliardová investice vyšplhala na $16,7 miliardy. Vedení (tehdy s Brianem Krzanichem v čele) vnímalo Alteru jako slepici snášející zlatá vejce, jejíž akvizice se vyplatí i za tuto cenu.

Intel (Reuters)

Divize tvořená někdejší Alterou v prvním kvartálu tohoto roku vygenerovala ztrátu $39 milionů a ve druhém kvartálu ztratila dalších $25 milionů. Ještě před rokem přitom byla v zisku v řádu stovek milionů.

Intel již v rámci dosavadních plánů podnikl kroky k jejímu vyčlenění jako samostatné, ale stále (Intelem) vlastněné dceřiné společnosti a oficiálně uvedl, že plánuje část podílu prodat. Nové plány však zahrnují možnost prodeje celé Altery a aktuálně se řeší, zda a za jakých podmínek by to bylo schůdné.

Zmrazení investic v Německu

Další úsporné opatření může spočívat v zastavení (aktuálně zpožděné) výstavby továrny v Německu, která by měla vyjít na $32 miliard. Připomeňme, že již v červenci zrušil Intel investice do továrny v Itálii a výzkumného centra ve Francii. Továrna v Německu však byla pro Intel dlouhodobou prioritou, neboť díky ní bylo možné získat nemalé dotace, které se Intelu navzdory určitým komplikacím dařilo navyšovat.

• Intel jedná s Německem o výstavbě velkokapacitní továrny ^{červen 2021}
• Intel žádá Německo o zvýšení dotace na stavbu továren o ~50 % ^{únor 2023}
• Intel žádá Německo o další zvýšení dotace na továrnu, chce další €1-2 miliardy ^{březen 2023}
• Německo zamítlo žádost Intelu o zvýšení dotací na továrnu ^{červen 2023}
• Německo chce dotovat výrobu čipů (Intel, TSMC aj.), soud však peníze zmrazil ^{prosinec 2023}

Po více než tříletém jednání a úspěšném navýšení dotací se Intel smiřuje s myšlenkou, že z projektu může definitivně sejít.