Jak dosáhne APU Phoenix výkonu GeForce RTX 3060M?
Poté, co další zdroj potvrdil, že integrovaná grafika APU Phoenix cílí na nižší řady současných samostatných GPU, je na místě položit si otázku, jak toho může dosáhnout…
Pokud vezmeme ohlas na zhruba pětiletý cyklus vývoje hardwaru, pak lze říct, že letos vydané produkty AMD budou vůbec první, jejichž vývoj byl od počátku hrazen financemi pocházejícími z prodejů Zenu. Ještě část vývoje Zen 3 probíhala před vydáním Zenu první generace, takže se na ní společnost nemohla příliš rozšoupnout. Letošní produkty (Zen 4 a RDNA 3) už jsou od počátku podpořené lepšími finančními zdroji, než jaké měla AMD v letech 2015-2016 jako firma nad krachem a dál by se to mělo jen lepšit.
To znamená, že výraznější mezigenerační kroky (než k jakým docházelo doposud) jsou docela možné a zprávy, které o takovém hardwaru mluví, nemusejí být smyšlené ani nadsazené. Právě k nim patří informace z počátku května, kterou přinesl RedGamingTech a podle níž má integrovaná grafika APU Phoenix dosahovat výkonu nad Radeonem RX 6500M, GeForce RTX 3050M nebo GeForce RTX 2060M. RedGamingTech nastínil, že by měla zkomplikovat situaci i GeForce RTX 3060M, ale z formulace vyznívalo, že nepůjde o překonání, ale spíše cosi jako blízký výkon, při kterém si řada zákazníků rozmyslí, zda jim příplatek za samostatnou grafiku za procenta výkonu navíc vlastně stojí.
Takový obraz nastínil i leaker Greymon55, podle nějž by Phoenix měl být graficky zhruba srovnatelný s 60W modelem GeForce RTX 3060M (ta existuje v 60-115W verzi - rozdíly v herním výkonu jednotlivých modelů najdete třeba v tomto YouTube videu).
Výkon různých verzí GeForce RTX 3060M; zdroj: Gen X Reviews
Otázka by tedy spíš než „Je to možné?“ měla znít „Jak toho AMD chce dosáhnout?“. K dosažení tohoto cíle je potřeba zvládnout tři dílčí mety: 1. Výkon grafického jádra sám o sobě. 2. Vyřešit energetické nároky, aby se vešly do obvyklých TDP hladin. 3. Vyřešit paměťové přenosy.
Výkon grafického jádra by sám o sobě nemusel být tím nejzásadnějším problémem. Jednak má dojít k navýšení počtu stream-procesorů ze 768 (Rembrandt) na až 1536 (Phoenix), tj. dvojnásobek. Jednak dojde k navýšení maximálních taktů z 2,4 GHz na 3 GHz+, tj. o čtvrtinu. To jsme v souhrnu na 2,5násobku teoretického aritmetického výkonu.
Energetickou stránku budou zjevně řešit jednak optimalizace návrhu (díky níž bude jádro zvládati ty 3 GHz) a jednak 5nm proces, který sám o sobě přináší asi o 30 % nižší energetické nároky oproti 6nm.
Složitější se to může zdát se zajištěním datových přenosů, ale i zde indicie jsou. V první řadě má být použité GPU hybridem architektur RDNA 2 a RDNA 3, přičemž podle posledních zpráv RedGamingTech tam prvků RDNA 3 nebude až zas tak málo (co se týče 3D jádra, tak možná převaha). O RDNA 3 již víme, že má implementovánu pokročilejší verzi delta-komprese než RDNA 2, díky čemuž není na úrovni jádra nikdy potřeba přistupovat k dekompresi. To je první prvek, který snižuje nároky na datové přenosy. Druhý už dříve naťukl a nyní upřesnil RedGamingTech: Hovořil o tom, že má dojít k navýšení kapacity grafické cache, ale že nepůjde o klasickou Infinity Cache. Nyní v podstatě potvrzuje náš předpoklad, že půjde o zvětšení grafické L2 cache, jejíž objem by měl stoupnout na dvojnásobek. Třetím prvkem bude podpora velmi rychlých pamětí. Phoenix bude zcela jistě podporovat DDR5 a LPDDR5, ale podle jednoho zdroje má být vybaven řadičem schopným práce s LPDDR5X-8500.
| APU | rok | proc. | CPU | GPU | plocha |
|---|---|---|---|---|---|
| Llano | 2011 | 32nm | 4/4× K10,5 | 400 SP VLIW-5 | 226 mm² |
| Trinity Richland | 2012 2013 | 32nm | 4/4× Piledriver | 384 SP VLIW-4 | 246 mm² |
| Kaveri | 2014 | 28nm | 4/4× Steamroller | 512 SP GCN2 | 245 mm² |
| Carrizo Bristol Ridge | 2015 2016 | 28nm | 4/4× Excavator | 512 SP GCN3 | 245 mm² |
| Raven Ridge Picasso | 2017 2019 | 14nm 12nm | 4/8× Zen(+) | 704 SP Vega | 210 mm² |
| Renoir Lucienne | 2020 2021 | 7nm | 8/16× Zen 2 | 512 SP Vega+ | 156 mm² |
| Cezanne Barcelo | 2021 2022 | 7nm | 8/16× Zen 3 | 512 SP Vega+ | 180 mm² |
| Rembrandt | 2022 | 6nm | 8/16× Zen 3+ | 768 SP RDNA 2 | 208 mm² |
| Phoenix | 2023 | 5nm | 8/16× Zen 4 | 1536 SP RDNA 2+ | ~210 mm² |
Tolik ke grafickému výkonu. Dále se dozvídáme, že samotná plocha APU nijak extrémně nestoupne a měla by zůstat zhruba srovnatelná s plochou Rembrandt - předpokládejme tedy kolem ~210 mm². Zajímavé pak je, že PCIe 5.0 linek bude přítomno podstatně více než 16. Podle některých zdrojů 20, jiné připouštějí až 24. To je však poměrně zvláštní údaj, neboť právě velké integrované GPU bude APU Phoenix předurčovat k použití bez samostatné grafiky (k párování s grafickou kartou bude určena notebooková verze čipletového Zen 4 nazvaná Dragon Range). U takového produktu bude většinou takové množství rychlých PCIe linek nevyužito.
